Středa 24 červenec 2019
Michel Chossudovsky: Americkou konvenční válku proti Iránu nelze uskutečnit   
Pridal tk Středa 24 červenec 2019 - 18:39:21 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Irácká varianta blitzkriegu se současným zapojením pozemních, námořních a leteckých sil je pro útok USA a jejích spojenců na Irán nepoužitelná. A to z těchto důvodů:

Americká hegemonie na Středním východě je v důsledku nově vznikající zdejší struktury vojenských aliancí oslabena.
USA už dnes nejsou schopny provést proti Iránu stejný útok, jaký provedly proti Iráku.

Jsou zde dva hlavní faktory omezující americkou agendu ve vztahu k islamistické republice Iránu. Jsou to: IRÁNSKÁ VÁLEČNÁ MOC

Irán je považován za „silnou vojenskou mocnost“ s počtem 534 000 aktivního personálu v armádě, námořnictvu a letectvu. Dokázal vytvořit raketové vojsko, které by v případě amerického útoku na Irán zasáhlo americké vojenské cíle nalézající se v Perském zálivu.

NOVĚ VZNIKAJÍCÍ STRUKTURA VOJENSKÝCH ALIANCÍ

Ta se vyvíjí už od roku 2003 dodneška – a v neprospěch USA. Několik z nejznámějších amerických spojenců tzv. pytlačí s nepřítelem. Země, které mají společné hranice s Iránem, např. Turecko a Pákistán, uzavřely s Iránem dohody o vojenské spolupráci, což vylučuje možnost pozemní války proti Iránu z jejich území a současně ve zdejší oblasti negativně ovlivňuje plánování amerických námořních a leteckých operací.

Až donedávna patřily Turecko i Pákistán coby hostitelské země amerických vojenských základen k důležitým americkým spojencům. Avšak dnes spolupracuje Turecko aktivně nejen s Iránem, ale i s Ruskem. A 12. července t.r. získala Ankara (ještě před dříve domluveným termínem), od Ruska letecký obranný systém S 400, čímž de facto vystoupila z integrovaného obranného leteckého systému zemí USA – NATO – Izraele.

K čemuž asi už není třeba dodávat, že NATO se nalézá v krizi. Odchod Turecka z NATO se dnes už považuje za hotovou věc a Amerika si zvyká i na to, že spolehnout se nemůže ani na své včerejší nejvěrnější spojence. Vždyť i vojenské síly USA a Turecka dnes např. v Sýrii podporují ty vojenské složky, které zde bojují proti sobě.

A ještě jedna věc: Několik členských států NATO zaujaly pevný postoj vůči politice Washingtonu proti Iránu: „Nejzávažnějším projevem rostoucí nespokojenosti s americkým vedením se stala idea Francie a dalších evropských zemí vytvořit nezávislou a „pouze evropskou“ obrannou sílu“.
(Otištěno v National Interest v květnu 2019)

A dokonce i Irák naznačil, že není ochoten s USA v případě jejich války proti Iránu spolupracovat.

Za okolností, jaké dnes jsou, není žádná ze sousedních zemí Iránu, kterými jsou Turecko, Pákistán, Afghánistán, Irák, Turkmenistán, Ázerbájdžán a Arménie ochotny dovolit americkým pozemním silám zaútočit na Irán z jejich území. A žádná z těchto zemí by s USA nespolupracovala ani při vedení války letecké.

Lze tedy říct, že USA jsou na Středním východě stále více a více izolovány a postrádají dokonce i podporu svých spojenců z NATO.

Nicméně se i za těchto okolností nalézáme na nebezpečné křižovatce. Jiné než včerejší, ale stejně ďábelské formy vojenské intervence se totiž právě v těchto dnech vypracovávají na rýsovacích prknech vojenských plánovačů Pentagonu. Patří k nim zejména tyto:

*různé formy „amerického válčení“, např. útoky raketové.
*americká a spojenecká podpora teroristických paravojenských skupin.
*operace s použitím taktických nukleárních zbraní (bloody nose operations).
*činy vedoucí k politické destabilizaci a barevné revoluci.
*útoky pod falešnou vlajkou a vyhrožování válkou.
*sabotáže, konfiskace finančních aktiv, citelné ekonomické sankce.
*elektromagnetická válka a válka klimatická, vedoucí ke změně životního prostředí.
*válka kybernetická.
*válka chemická a biologická.
Jak vidno, světu a Iránu nezbývá už nic jiného, než čekat, po které z uvedených možností američtí stratégové sáhnou.

Z Global Research vybral a přeložil Lubomír Man

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Mediální extremismus aneb ohýbání pravdy v přímém přenosu České televize: válka tankerů   
Pridal tk Středa 24 červenec 2019 - 03:36:28 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Kde je skutečný začátek konfliktu v Hormuzském průlivu?

Chcete poznat, jak mainstream ohýbá pravdu a lidé to většinou "sežerou"? Přestože mainstream zveřejnil celou pravdu, 99% posluchačů je přesvědčeno, že Írán napadl loď Velké Británie.

Co vysílá 24 hodin vysílá veřejnoprávní televize česká a masmédia o zajmutí britského tankeru?

Velká Británie vyzvala Írán, aby okamžitě propustil britský tanker Stena Impero. Plavidlo zadržely v pátek 19.7. 2019 revoluční gardy v Hormuzském průlivu. Podle Londýna tím porušily námořní právo.

Všimněte si, jak se dělá prozápadní propaganda: zde vám to ukážeme jasně a polopaticky.

Nejdříve se vytvoří provokace, která sice proběhne masmédii, ale ihned se upozadí. Pak nastane reakce, a ta dostane důraz a běží nonstop 24 hodin, takže lidé se domnívají, že je to začátek a souvislost s provokací už nehledají.

Prostě lidé si naběhnou na masmediální propagandu a fraška manipulační je hotova.

V reálu

Zpráva o zadrženém tankeru revolučními gardami je pravda. To se stalo 19.7.2019

Jenomže provokace Velké Británie, kdy se divadlo začínalo, nastala 4.7.2019! Zde je důkaz!

Tanker Grace 1 zadržely gibraltarské úřady za asistence příslušníků britského námořnictva 4. července kvůli podezření, že převáží íránskou ropu do Sýrie. To by znamenalo porušení sankcí EU vůči Sýrii, které omezují dovoz ropy do válkou zmítané země. Zadržení tankeru způsobilo diplomatickou roztržku, Írán označil zadržení tankeru za nelegální a Teherán si kvůli incidentu předvolal britského velvyslance. Posádka je podezřelá z porušení sankcí Evropské unie vztahující se na Sýrii. USA chtějí sestavit mezinárodní koalici, která zajistí eskorty obchodních lodí v Perském zálivu.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/tanker-nesmi-do-syrie-britanie-pozaduje-od-iranu-zaruky-ohledne-zadrzeneho-plavidla-na-gibraltaru.A190713_185343_ln_zahranici_ele

Jakým právem vyhlásila parta z Bruselu sankce na Sýrii, kdo dal právo Británii dělat fízla a dokonce ukradnout íránskou loď, nebo ji minimálně zablokovat, zajmout a vyhrožovat jí? A tohle divadlo dokonce začalo ještě dřív: USA se rozhodly vyhrožovat Íránu a tak Británie poslušně zaútočila na cizí loď v mezinárodních vodách. Prý Brusel vyhlásil sankce, tak to celý svět bude dodržovat.

Takže chronologie

USA začaly vyhrožovat Íránu

4. července 2019 zadržela Británie íránský tanker

Gibraltarský nejvyšší soud 18. července 2019 prodloužil termín pro zadržení íránského ropného tankeru až do 15. srpna. Informoval o tom server Gibraltar ...

A teprve po té 19. července 2019 zadržel Írán britský tanker

A propaganda pokračuje

Následně média upozadí zprávu o provokaci a nezákonném jednání a omílají, jak chudák Británie úpí pod íránským terorismem a svolává všechny svaté na svatou válku proti Íránu za blahosklonné pochvaly USA

Propaganda pokračuje, většina lidí přestane vnímat přepadení íránského tankeru a začne odsuzovat Írán, jako by to začal..

Masmediální ohnutí pravdy je dokonáno, mají posluchače a naivní diváky tam, co chtěli mít. Ovce lidské kývají a souhlasně bečí.

Finále

Pokud zašlete stížnost za manipulaci na RRTV, ta dokáže, že o přepadení a provokaci Británie na íránský tanker Česká televize informovala a je pouze blbostí diváka, že si to neuvědomil či zapomněl. A má pravdu!! Člověk v tísni naběhne do škol a Českou televizi podpoří a pouze náhodou zapomene na začátek konfliktu. Najednou má krátkou paměť. Podpoří ho Evropské hodnoty a komunistický generál Petr Pavel, což je puc čistoty a pravdy.

Kruh se uzavřel a naivní divák - občan opět na stále stejný systém propagandy nalétl. Přesvědčte se prosím sami o chronologii konfliktu, že to není dezinformace. Jasně, že pravda výjde najevo, ale jak dlouho to trvá? A mezitím vytvoří ti hodní demokraté další provokaci, další kauzu a tak dokola. To je model propagandy.

Co dodat?

Jak snadné manipulovat s hloupými a naivními občany! Někteří je přejmenovali na Evropské ovčany...

Zdroj: http://www.skrytapravda.cz/domaci/2619-medialni-extremismus-aneb-ohybani-pravdy-v-primem-prenosu-ceske-televize-valka-tankeru

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Přichází antimajdan a bude pěkně hustej…   
Pridal tk Středa 24 červenec 2019 - 03:26:14 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Ani jsem nepředpokládal, že tak brzy budu znovu reagovat na to, co se děje a hlavně bude dít nejen na Ukrajině, ale zřejmě i ve světě, který euromajdan vyvolal, podporoval a nyní přijde čas nést náklady svého neblahého jednání před pěti lety.

Začalo to dnes tím, že jsem zaregistroval v Prvních zprávách panikářskou reakci novináře z Die Welt Philippa Fritze, který se - a to si nevymýšlím – obává sblížení prezidenta Zelenského s prezidentem Putinem, protože by to dle názoru tohoto protiruského borce znamenalo nebezpečí pro celou Evropu. Ano rozumíte dobře. Pět let do nás hustili, že za vše může agrese Ruska a jmenovitě Putin a teď, když se tři dny před parlamentními volbami Zelenskyj telefonicky obrátil na svého mnohem významnějšího ruského kolegu a hledal cesty k propuštění 24 zajatých námořníků i výměnu další zajatých osob, německý novinář hysterčí, že by mohlo nastat oteplení nebo alespoň částečná normalizace vztahů. Naplno konstatuje, že mnoho lidí hlasovalo pro „Sluhu lidu“ v naději, že Kyjev se sblíží s Moskvou. Ukrajinci jsou navíc unaveni válkou na východě země. Zelenskij bude pravděpodobně uplatňovat politiku zohledňující zájmy těchto lidí. A burcuje, že pokud Zelenskyj odmítne důsledné politiku svého předchůdce Petra Porošenka a dojde ke kompromisům s Kremlem, stane se „problémem pro celou Evropu“.

No skvělé…

No bylo to ze států EU především agresivní Německo a Polsko, které nejautoritativněji podporovali euromajdan. Jeden den jejich ministři zahraničních věcí spolupodepsali dohodu s prezidentem Janukovyčem a druhý den vesele přihlíželi tomu, že byl svržen. Kdyby ho v posledních minutách nezachránil Putin, byl by zřejmě již dnes mrtev.

Nuže promajdanovský a protiruský Západ se skutečně musí obávat, že přijde zpětná vlna proruské a protievropské politiky.

Jestliže Zelenskij naprosto nekompromisně a důsledně prostřednictvím rozšíření lustračního zákona chce odstranit všechny ty, kdož v minulých pěti letech byly v jakýhkoliv státních funkcích, a když chce samozřejmě odvolat i zprofanovaného generálního prokurátora, když chce zrušit imunitu všech poslanců, aby se mohli zodpovídat za svou korupci, to by bylo, aby z pěti zahájených trestních stíhání miláček Západu Porošenko neskončil za katrem, podobně jako kdysi miláček Západu Timošenková. Na Ukrajině to prostě jinak nepůjde.

V tomto smyslu blahopřání Tomáše Petříčka, aby Ukrajinci pokračovali v dosavadních reformách je doslova výsměchem ukrajinským voličům a ukázkou, že je nepříčetný.

Sluha národa vyhrál právě proto, že lidé na Ukrajině mají té nebezpečné a zbídačující politiky akorát dost.

No a onoho německého novináře nemohu a nechci uklidnit.

Na Ukrajině to Západ totálně přehnal. Bylo zvěrstvo, že hnal většinu ukrajinského národa proti přirozenému spojenci Rusku. Dohnal jej do krvavé válce na východě Ukrajiny, které je stál 13 000 životů. Donutil krymské Rusy, že se od Ukrajiny zcela svobodně odpojili, aby se zachránili.

Proto drtivá většina voličů kategoricky odmítla Porošenky, proto odmítá všechny pomajdanovské struktury, banderovce a nacionalisty a proto chce nové lidi. A logicky si budou přát nějakou formu narovnání s Ruskem. A Němci i Poláci by se měli zbavit svých naivních představ, že Rusko jednoduše porazí.

Neporazí, už i proto, že Putin zcela určitě bojuje jen tehdy, když mu idioti boj proti němu vnutí. Potom logicky jsou vždy poraženi. Tak jako kdysi Hitler či Napoleon, ale dokonce i nedávno turecký prezident Erdogan, který si myslel, bůhví, jak je silný a nechal sestřelit ruské letadlo. Rok se potom nemohl Putinovi dovolat a musel se pomalu došourat na kolenou. Od té doby si cokoliv dovolí vůči EU, vůči Trumpovi, ale proti Putinovi nehne ani prstem.

Ano, je to dobrá zpráva. Ať se EU konečně soustředí na svou krizi eurozóny, ale ať si nedělá iluze, že něco znamená ve světové politice. Těch válek a konfliktů už fakt bylo víc než dost.

Jiří Vyvadil

Zdroj: Vaše Věc



Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Írán z hlediska bezpečnosti   
Pridal tk Středa 24 červenec 2019 - 03:20:20 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
V posledních měsících roste napětí kolem Íránu. Nicméně neklidná bezpečnostní situace je tam již od sedmdesátých let minulého století. Nedávno došlo k útokům na tankery v tamní oblasti, z nichž USA obviňují Írán. Následně britské loďstvo zadrželo íránský tanker, který údajně směřoval do Sýrie s tím, že porušuje sankce EU. Jenže Írán není členskou zemí EU. Následně íránské speciální jednotky zadržely britský tanker. V obou případech se jednalo o civilní plavidla, přičemž země nejsou ve válečném stavu, takže můžeme mluvit o pirátství, nebo minimálně o hrubém porušení mezinárodního práva.

Rovněž vysílání vojenských bezpilotních letounů USA nad Írán je porušením mezinárodního práva. USA aktuálně vyhrožují zablokováním Hormuzského průlivu pro íránské lodě ve spolupráci se Saúdskou Arábií a některými emiráty. I to je porušení mezinárodního práva. Otázkou je, zda budou rovněž zadržovat lodě jiných států, například Číny, přepravující íránskou ropu. Írán je propagandou USA a částečně i EU označován za zemi podporující islámský terorismus a snažící se vyrobit jaderné zbraně. V neposlední řadě jsou zde dlouhodobě vyhrocené vztahy mezi Íránem na jedné a Izraelem a USA na druhé straně.

K otázce, zda je Írán nebezpečný, nutno přistupovat z více pohledů a rovin. Rozdílné je ohrožení naší republiky, Iráku, nebo Izraele. Rozdílné je rovněž ohrožení z hlediska vojenských prostředků a prostředků terorismu. Navíc je třeba vycházet z historického vývoje a zájmových vazeb, které se vždy a všude promítají do současnosti i budoucnosti. Popírání těchto faktorů, ať už z jakéhokoli důvodu, vede obvykle ke katastrofám. To vidíme v současné době z hlediska přístupu EU řízené z Německa k afroislámské invazi, a zároveň k remilitarizaci Německa a nárůstu německého revanšismu pod vlajkou EU a především armády EU (PESCO).

Především je třeba uvést, že Írán, historicky jeden z nejstarších států světa, do roku 1935 známý jako Persie a patří k nejvyspělejším a nejcivilizovanějším islámským zemím. Tento stát, jejž obývají Peršané, nikoli Arabové by byl vývojově pravděpodobně dál, kdyby po dočasném křesťanském rozkvětu ve středověku nebyl kdysi brutálně islamizován a totéž se opakovalo po pádu šáha Páhlavího a nástupu vlády ortodoxních šíitských ajatolláhů vedených Ruholláhem Chomejním v roce 1978. Na rozdíl od převážné většiny ostatních islámských zemí je Írán obýván méně početnou skupinou muslimů, kteří jsou označováni jako šíité. Dříve byli vnímání na základě historických vazeb jako agresivnější komunita ve srovnání s početnější druhou skupinou muslimů, která nese označení sunnité. Současná realita je však opačná, především díky dlouhodobé podpoře islámského terorismu a ortodoxního islámského primitivismu Saúdskou Arábií, která je centrem sunnitů. Větší šíitské komunity lze nalézt především v Iráku, Jemenu a Sýrii.

Mimo ortodoxního islámu jsou problémem Íránu velké zásoby kvalitní ropy a zemního plynu, které dlouhodobě přitahovaly zahraniční kolonizátory. Dále se jedná o měď, zinek, chrom, molybden, hliník, uran, kobalt, zlato a lithium. Jako první získala kontrolu nad touto oblastí Velká Británie, a to již před první světovou válkou. V jejím průběhu byla země obsazena nejprve Tureckem, a poté britskými a ruskými vojsky. Za druhé světové války byla země okupována armádami Británie, USA a SSSR. Důvodem byla snaha nacistického Německa využít tamní vlastence a odpůrce kolonialismu ve svůj prospěch a s pomocí výsadkových jednotek a podporou Turecka vytlačit Británii z Iráku a Íránu, důležitých zdrojů ropy. V případě úspěchu pokračovat pozemním tažením do Indie a zároveň udeřit na SSSR z jihu. Sovětský svaz se pokoušel v Íránu zůstat i po válce na základě snah o získání licence k těžbě ropy, ale to se mu nepodařilo. Zasloužil se o to, mimo jiné, vlastenecký politik a premiér Muhammad Mosaddeh. Jmenovaný dále roku 1951 zestátnil britsko-íránskou ropnou společnost, která stát nestydatě okrádala. To vedlo ke konfliktu s Británií, blokádě a embargu prováděnému britským loďstvem. Do hry v té době vstoupily USA, které označily s velkou nadsázkou Mosaddeha za komunistu, zařídily jeho svržení cestou vojenského puče a uvěznění, a nakonec se zbavily i britské konkurence. Touto pravděpodobně zbytečnou kovbojskou akcí proti oblíbenému vlasteneckému politikovi, která z dlouhodobého hlediska nepřinesla nic dobrého, si USA vytvořily mezi vlasteneckými Íránci mnoho nepřátel.

Íránu v té době vládla dynastie Páhlaví. Jednalo se o kozáckého plukovníka čerkeského původu Rezá Chána, který se roku 1925, po sesazení vládnoucího chána, chopil moci a nechal prohlásit šáhem, přesněji šáhinšáhem Persie. Roku 1935 byla Persie přejmenována na Írán. Od roku 1941 vládl jeho syn Muhammad Réza Páhlaví, který byl svržen revolucí v roce 1978 a uprchl. V době svojí vlády navštívil rovněž Československo a měl zájem o některé naše zbraně, především raketomety vz. 70. Dynastie trvala velmi krátce a důvodem byl nejen fakt, že se jednalo o cizince, ale rovněž úzká spolupráce šáha s cizími velmocemi, především Británií a USA a v neposlední řadě snahy o modernizaci země v rozporu s ideologií islámu. Díky ziskům z ropy nakoupil druhý šáh obrovské množství zbraní z USA, takže Írán se stal dočasně nejmoderněji vyzbrojenou zemí v regionu. Na druhé straně narůstalo rozdělení společnosti, chudoba značné části obyvatel a policejní teror vůči opozici. Výsledkem byla roku 1978 revoluce pod prapory islámu jako jednotící ideologie, mnohdy brutální zúčtování se šáhovými úředníky a policisty a ostrý protiamerický polický kurz nového vedení. Symbolem nové politické orientace se stal ajatollách Chomejní. K zlepšení situace nepřispělo rovněž obsazení americké ambasády v Teheránu islámskými aktivisty, zadržování diplomatů jako rukojmích v rozporu s mezinárodním právem a následný neúspěšný americký vojenský pokus o jejich osvobození z roku 1980, známý jako operace Orlí dráp.

Írán, který dostal v době šáhů všemožnou podporu, a to reaktor z USA a pomoc při vývoji raket z Izraele se rozhodl za vlády ajatolláhů vybudovat strategické jaderné síly. To vedlo i k ohrožení Izraele, spojence USA a odchodu části početné židovské komunity, která tam žila už v době křesťanských Zoroastriánů.

V roce 1980 vypukla válka mezi Irákem a Íránem, kterou zahájil Saddám Husein s podporou sunnitských arabských zemí, výzbrojí ze západní Evropy a SSSR a s informační podporou USA. Po deseti letech byl výsledkem zhruba milion mrtvých a faktická porážka Iráku, přestože Írán byl znevýhodněn americkým embargem na zbraně. Irák v podstatě válčil za zájmy USA a Saúdské Arábie. Následovala snaha ropných království, především Kuvajtu a Saúdské Arábie vymáhat zpět peníze poskytnuté Iráku na zbraně. To byl oficiální důvod pozdějšího útoku těžce zadluženého Iráku na Kuvajt. V době války mezi Irákem a Íránem proběhla takzvaná válka tankerů (1984-1986/7). V ní si Irák a Írán vzájemně ničily tankery, vlastní i zahraniční, které přepravovaly jejich ropu na zahraniční trhy s cílem způsobit protivníkovi ekonomické problémy. Celkem bylo útoky letectva a námořnictva obou zení zasaženo 451 tankerů a jiných obchodních lodí. Bylo zabito 116, zraněno 167 a zmizelo 37 členů posádek napadených lodí. Větší počet útoků, celkem 283 provedl Irák.

Spojené státy se pokusily chránit některé lodě pluijící pod neutrálními vlajkami, ale roku 1987 byla v Perském zálivu zasažena jejich fregata Stark řízenou střelou Exocet z íránského letounu a těžce poškozena. V následujícím roce sestřelil americký křižník Vincennes civilní dopravní letoun společnosti Iran Air při letu 655. Vzhledem k omezenému manévrovacímu prostoru v Perském zálivu a především v jeho zúženém Hormuzském průlivu tam USA nenasadily letadlové lodě.

Je třeba připomenout ještě jednu íránskou válečnou avantýru, s níž se tamní režim v současnosti asi moc nechlubí, když potřebuje ruskou pomoc. Je to účast na válce proti sovětské 40. armádě, která působila v letech 1979-1989 v Afghánistánu. V Íránu byly cvičeny teroristické skupiny, vyzbrojovány a vysílány do Afghánistánu a jižních svazových republik tehdejšího SSSR. Írán při tom bez skrupulí spolupracoval se Saúdskou Arábií i americkou CIA. Zde můžeme rovněž připomenout ostudnou aféru z roku 1986, známou jako Írán-Contras, kdy plukovník Oliver Norht, poradce prezidenta Reagana, který údajně o ničem nevěděl, zorganizoval dodávku amerických protitankových řízených střel a dalšího vojenského materiálu do Íránu s cílem vysvobodit americká rukojmí držená v Libanonu. Z výnosu tohoto obchodu dále financoval latinskoamerické teroristy v Nicaragui, známé jako Contras.

Nepřátelství mezi Íránem a USA je tedy dlouhodobou záležitostí. Oficiálním nepřítelem je z hlediska Íránu rovněž Izrael, což je zdůvodňováno íránskou ochranou Palestinců. Projevuje se to dlouhodobou íránskou podporou palestinských a libanonských teroristů, kteří se díky tomu v rámci dlouhodobého vývoje výrazně islamizovali. V jimi vedených školách se už malé děti učí, že mají zabíjet Židy. Jedná se především o Islámský džihád v Gaze a Hizballáh v Libanonu. Podporu z Íránu dostávají rovněž Al Kaidá a dlouhodobě od osmdesátých let minulého století především Taliban. Írán a Saúdská Arábie dlouhodobě soupeří z hlediska podpory a ovládnutí hlavních islámských teroristických organizací. Rovněž soupeří z hlediska vlivu v Turecku. Zde nelze přehlédnout rovněž společný boj Turecka a Íránu proti ideji takzvaného Velkého Kurdistánu, který prosazují Kurdové. Tento stát by zabíral značnou část rozlohy jižního Turecka, severozápadního Iráku a severovýchodního Íránu. Po koaliční válce proti Iráku v roce 2003 a obsazení země především americkou armádou, podporoval Írán šíitské teroristy v Iráku a vysílal tam ozbrojené jednotky. Zároveň tam pronikaly bandy íránských lupičů. V šíitských oblastech jižního Iráku má Írán dlouhodobě velký vliv, který se opírá především o rodinu islámského teroristy, později iráckého politika Mukhtády Sadra.

Je logické, že Izrael se cítí těžce ohrožen, jestliže Palestinci dostávají dlouhou dobu všemožnou hospodářskou, ale i vojenskou pomoc z mnoha islámských zemí, nejen z Íránu, ale rovněž z EU pod záminkou jakéhosi multikulturního boje proti sionismu, za nímž se skrývá obyčejný antisemitský revanšismus, především ze strany Německa. Ukázkou takové politiky euromarxismu s nacistickými kořeny, byla nedávná návštěva socialistického ministra současné vlády Petříčka. Ten v jejím rámci vyjádřil v souladu s ideologií německé EU pomoc a podporu palestinské reprezentaci proti Izraeli z hlediska odmítnutí možnosti umístění naší ambasády v Jeruzalémě, který je nepopiratelným historickým hlavním městem Izraele už tisíce let. Vedení EU se dlouhodobě snaží přehlížet a mediálně bagatelizovat nebezpečí íránského islámského terorismu, stejně jako jeho jaderného programu ohrožujícího jeho sousedy, což logicky vytváří další možnost přímé, či nepřímé destabilizace Evropy.

Írán vojensky a bezpečnostně

Írán má značnou rozlohu 1 648 000 km², z čehož 54 % tvoří pouště. Zároveň jsou tam rozsáhlá a vysoká horská pásma. Z více, než 82 milionů rychle přibývajících obyvatel (1998-67 milionů) je 61 % Peršanů, kteří nejsou Arabové. Hlavní minority jsou Azeři (16 %) a Kurdové (10 %). Muslimové tvoří 99 % obyvatel, z toho 89 % šíité. Díky exportu především ropy, jejíž značná část směřuje do Číny, má Írán dlouhodobě pozitivní rozpočet. Stát je navíc ve srovnání s okolními zeměmi výrazně technicky a do určité míry i společensky vyspělejší. Určitě se nejedná o stát s obyvatelstvem a průmyslem na úrovni pasení koz a dojení velbloudů. Írán hraničí s Afghánistánem, Arménií, Azerbejdžánem, Irákem, Pákistánem, Tureckem a Turkmenistánem. Přes Perský záliv se Saúdskou Arábií, Kuvajtem, Spojenými arabskými emiráty, Katarem a Ománem.

Íránská armáda se skládá ze 400 000 profesionálních důstojníků a poddůstojníků a vojáků prezenční služby (24/30 měsíců). Vyšší bojovou hodnotu má údajně 250 000 příslušníků profesionálních Islámských revolučních gard, označovaných rovněž jako Pazdaráni. Dále je k dispozici 200 000 vycvičených příslušníků takzvané Lidové mobilizační armády. Revolučním gardám je podřízen strategický raketový systém. To je samo o sobě bezpečnostní riziko, protože se jedná sice o oficiálně státní, ale především politickou organizaci. V rozporu s uvedenými čísly je jinými zdroji uváděno, že jen pozemní síly mají 400 000 příslušníků a 350 000 záložníků. Vojenský rozpočet se pohybuje kolem 13, 5 miliardy dolarů pro armádu a zhruba 8 miliard pro revoluční gardy. Hlavní výzbroj pozemních sil je zhruba 900 tanků různých typů, většinou sovětských T-72 a jejich konverzí, kolem 750 bojových vozidel pěchoty a obrněných transportérů a zhruba 3000 děl a raketometů různých typů. Poměrně slabé námořnictvo disponuje třemi fregatami a pěti ponorkami starších typů, neujasněným počtem miniponorek a velkým počtem různých rychlých člunů. Zde nelze zapomínat na početné jednotky speciálních sil bojových potápěčů s moderní výzbrojí, pro něž je perský záliv s teplou vodou ideálním pracovištěm. Důležité jsou baterie protilodních raket pobřežní obrany sovětského původu, z nichž modernizované verze údajně dosahují rychlosti až 6M (cca 7200 km/h). Letectvo je ve srovnání s velikostí státu a počtem pozemních sil slabé. Disponuje 15 sovětskými MiG-29 a 25 Su-24, k tomu zhruba 20 staršími americkými F-14 a 50 F-5. Výrazně se rozvíjí výroba bezpilotních letounů a námořních robotických úročných prostředků. Írán rovněž disponuje efektivními prostředky elektronického boje. Dokladem je fakt, že se Íránu podařilo opakovaně převzít kontrolu nad americkými bezpilotními letouny, například RQ-170, operujícími nad íránským územím, ukořistit je a využít jako technologické vzory pro vlastní výrobu.

Slabé letectvo má nahradit mohutná protiletecká obrana, která disponuje množstvím relativně moderních raketových systémů. Jedná se o přenosné typy Strela, Stinger, RBS70 a jejich domácí kopie, americký HAWK, sovětské TOR M1a BUK M2. Do výzbroje se dostaly modernizace ruského typu BUK s označením Chordat 3 a Chordat 15, přičemž k nim byly vyvinuty třídemenzionální radary, které se podle dosažitelných informací, kvalitou blíží americkému typu THAAD. Modernizace systémů byla realizována ve spolupráci s Běloruskem a Čínou. Obranu posiluje velký přehledový zaobzorový radar s dosahem 4000 km. Podle odborných odhadů je Írán schopen okamžitě použít při „první salvě“ kolem 2000 protileteckých raket na odpalovacích zařízeních. Z tohoto hlediska je nepřehlédnutelný názor, že stát, který má slabé letectvo a silnou protileteckou obranu není útočný stát na rozdíl od státu, který má extrémně silné letectvo.

Jako hlavní bezpečnostní problémy jsou v případě Íránu uváděny jeho jaderný a raketový program. O jaderný program se vedou neustálé spory, přičemž možnosti mezinárodní kontroly jsou nejisté, spíše nulové. K výrobě elektřiny Írán disponující obrovskými zásobami ropy a zemního plynu jaderné reaktory nepotřebuje. Zařízení na obohacování uranu s 5000 centrifugami, které umožňuje vyrábět jaderné hlavice je dlouhodobě v chodu v Natanzu, přestože bylo roku 2010 dočasně vyřazeno z provozu izraelským kybernetickým útokem jednotky 8200 s využitím viru Stuxnet. Další centra jaderného programu jsou Teherán (malý reaktor), Lashgarak (úpravna uranu v tunelech pod jezerem), Kom (obohacování uranu), Arak (výroba těžké vody a 25 MW reaktor), Isfahan (úpravna uranu), Saghand a Gachin (uranové doly), Ardakan (výroba uranového paliva), Bušehr (reaktor). Aktuálně není jednoznačně prokázáno, že by Írán disponoval jadernými hlavicemi, nicméně technologii k jejich výrobě má.

S vývojem a výrobou raket velkého dosahu pomáhala Íránu především Severní Korea a pravděpodobně i Čína. Nicméně současné době dokáže poměrně technologicky vyspělý Írán vyvíjet raketové nosiče sám. Aktuálně jsou prokazatelně ve výzbroji následující typy raket schopných nést klasické, chemické, biologické a jaderné hlavice, přičemž vývoj pokračuje. Nejstarší jsou Shahab-3A s motorem na kapalné pohonné hmoty a dostřelem 1300 km. Je jimi vyzbrojeno pět brigád revolučních gardistů. Dále typy EMAD s dostřelem 1700 km a Choramšahr s dostřelem 2000 km, obě používající kapalné pohonné hmoty. To snižuje rychlost jejich nasazení, protože uvedené palivo se skladuje mimo rakety a před odpálením se musí přečerpat do jejich nádrží. Příprava může trvat až dvě hodiny. Modernější Sejil-2 s dostřelem 2000 km již používá tuhé pohonné hmoty. Mimo to disponuje Írán dělostřeleckými raketami s tuhou pohonnou hmotou Fateh 313 s dostřelem 750 km a Qiyam-1 s dostřelem 800 km. Izrael je vzdálen 1000-1200 km, hlavní město Saúdské Arábie 700 km. Ve výzbroji Íránu jsou rovněž bezpilotní letouny Soumar vyvinuté na základě ruské řízené střely s plochou dráhou letu CH-55 s dostřelem 2500 km a několik dalších typů s dostřelem kolem 800 km odvozených od amerických létajících terčů. Na internetu se pro uvedené rakety a bezpilotní letouny používají i jiná označení.

Při vypuknutí současné krize, kolem sestřelení amerického bezpilotního letounu RQ-4 nad Íránem uvedla íránská reprezentace, že v případě jediného útočícího bojového letounu nad íránským územím budou všechny strategické rakety odpáleny na Izrael. Odhad je, že v první „salvě“ by se mohlo jednat o 65 raket. Zde je ovšem třeba počítat s tím, že útok by byl podpořen stovkami raket z takzvaných palestinských území, což by mohlo zahltit izraelskou protiraketovou obranu, takže nelze vyloučit, že část raket by proletěla. O nedostatečné efektivitě amerického systému Patriot svědčí fakt, že na sestřelení jedné rakety odpálené na Saúdskou Arábii Hútii v Jemenu bylo potřeba osm raket systému Patriot. Přitom rakety létaly přes poušť, kde je lze snadno detekovat a zaměřit. Na druhé straně není jasné, zda systém Patriot ovládali nevalní saúdští vojáci, nebo profesionální zahraniční žoldnéři.

Z hlediska íránských raket nelze přehlédnout, že tamní revoluční gardy údajně dokážou využívat ideálně rozsáhlého nepřehledného horského terénu z hlediska zamaskování a ukrytí jak útočných, tak protiletadlových raketových systémů. Totéž platí o pobřeží, které je v mnoha místech pokryto bažinami a vegetací, kde se mohou ukrývat raketové systémy a odkud mohou vyrážet bojoví plavci, rychlé čluny, miniponorky a námořní roboti.

Vojenský střet s Íránem vlastně není v zájmu žádného státu, s výjimkou Saúdské Arábie v tahanici o převahu v regionu. Podle dosažitelných informací nelze do budoucna vyloučit ani mírová jednání mezi Íránem a Izraelem v případě odchodu íránských dobrovolníků ze Sýrie, kde jich údajně působí, či působilo až 70000. Jenže bez nich by prezident Asad nemohl zvítězit nad teroristy z takzvaného islámského státu. Především díky nim nebyla v Sýrii provedena ani mobilizace a válka byla vedena vojáky prezenční služby a dobrovolníky pod vedením profesionálních důstojníků. Vzhledem k úzké spolupráci s palestinskými a libanonskými teroristickými organizacemi však íránští dobrovolníci pravděpodobně nebudou chtít odejít. Zde si nelze o cílech Íránu v oblasti dělat žádné iluze, přičemž může počítat s větší, či menší podporou Iráku, Turecka a Sýrie. Stabilizace vztahů mezi Íránem a Izraelem podporovaným USA je proto v nedohlednu. Nejvíc to odnese Sýrie.

Rovněž představa, že prezident Trump má nějaký osobní zájem na válce s Íránem, která by ani pro USA nebyla jednoduchá, je mimo realitu. Jedná se nadnárodní bezpečnostní manipulaci s veřejným míněním o účelový předvolební mediální podvod. Trump především ve svém volebním programu slíbil omezení americké účasti na mnoha válkách. Je to obchodník, který s chutí prosazuje americké ekonomické zájmy, včetně použití nátlaku, hrozeb a vydírání, obzvláště proti slouhům z Bruselu a Berlína. Podle dosažitelných, nicméně obtížně prověřitelných informací vyvíjejí extrémní tlak na Trumpa s cílem vyvolání války s Íránem především američtí demokraté reprezentovaní Clintonovými, Allbrightovou, CIA a částí vojenského vedení v Pentagonu. Stručně euromarxisté dychtící po válce a moci, samozřejmě zcela nezištně a ve jménu pravdy a lásky. Cílem má být snížení popularity Trumpa před prezidentskými volbami, protože se kalkuluje s velkými ztrátami amerických vojáků a obyvatel Izraele v případě vypuknutí konfliktu. Cílem je nahrazení Trumpa prezidentem, který by zahájil v Evropě jadernou válku proti Rusku.

Obecně lze konstatovat, že z vojenského hlediska ohrožuje Írán především Izrael a Saúdskou Arábii, případně tamní emiráty, což jsou spojenci USA v regionu. Zájem na vojenském útoku vůči Evropě z hlediska Íránu je minimální, protože by tím nic nezískal, což je stejné, jako v případě Ruska. Nicméně z hlediska šíření islámu, včetně násilného a teroristického je Írán nebezpečný nejen svému okolí, ale rovněž Evropě i dalším regionům. Zde rovněž nelze přehlédnout fakt, že kterýkoli ortodoxní islámský stát je velmi nejistý a nespolehlivý spojenec, především pro země, kde nevládne islám.

Martin Koller
24. 7. 2019
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Tyranie většiny   
Pridal tk Středa 24 červenec 2019 - 03:17:57 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Už jste někdy slyšeli termíny jako argumentační faul, tyranie většiny, porušení ústavních zvyklostí nebo nedemokratičnost přím é volby? A už jste slyšeli nářky nad stavem naší demokracie v podání „našich“ šlechticů v dresu tzv. demokratického bloku?

Všiml jsem si jednoho jmenovatele použití těchto kouzelných formulek. Argumentační prázdnota. Termíny jako ruská agrese, ruská hrozba či návrat komunismu trochu vyčpěly a netáhnou tolik, kolik na jejich šíření padlo papírků z devizových účtů. Proto se aspoň snaží protistranu nařknout z argumentačních faulů, demokratickou vůli většiny nazývají tyranií, změnu ve stylu vládnutí prezidenta od proamerické loutky v sebevědomou nezávislou hlavu státu nazývají porušením ústavních zvyklostí. S pomocí ostrakizace stran, které označují i za pomoci zkorumpovaných médií za nedemokratické či extremistické, se nám snaží vnutit vůli menšiny. Ti, kteří svoje šance vládnout promrhali tím, že národ hnali na pokraj občanské války či silných sociálních nepokojů, teď chtějí měnit pravidla hry, jak se jim to zrovna hodí. Vykřesat plamínek, jiskřičku Majdanu, by chtěli klidně i dnes. Aparát lží mají sehraný, ti jsou schopni semlít i národem uctívaného Karla Gotta.

Na obskurním webu Fórum 24 politicky vysvětlují, jak je navýsost demokratické zrušit přímou volbu prezidenta.

Takto jsem zjistil, že vlastně podporuji tuhle „tyranii“ většiny. Je mi ctí. A bude mi ctí, když se někdo chytne mého oblíbeného argumentačního faulu. Měli by zakázat politické strany skutečně ohrožující demokracii, například TOP 09.

Fašismu nelze ustupovat. Jinak dopadneme, že nám tu bude vládnout Veličenstvo kat!

Aleš Vaněk

Zdroj: Outsidermedia
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Reformujme školství i zrušením indoktrinace dětí politickými ideologiemi!   
Pridal tk Středa 24 červenec 2019 - 03:11:16 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Z některých politických stran se ozývá, že je potřeba reformovat školství. Ano, je potřeba reformovat. Ale to nejdůležitější to pořád nikde neslyším. A to je zrušení nebo dokonce zákaz indoktrinace dětí politickými ideologiemi.

Každou chvíli odněkud slyším nebo čtu na internetu, jak do nějaké základní nebo střední školy přijdou aktivisti z nějaké neziskové organizace a do dětí tam lejou jen tu svou pravdu o prospěšnosti takových témat jako multikulturalismus, LGBT, politická korektnost apod. Už jsem tady na toto téma psal několik článků. A ve všech jsem se divil, jak se takové věci můžou v demokratické společnosti dít.

Demokracie přeci není od toho, aby se do dětí cpal nějaký jeden univerzálně platný světonázor. Demokracie je přeci naopak od toho, aby se v lidech pěstovalo na tu či kterou věc široké spektrum nejrůznějších názorů. Ale aby do škol chodily nějaké aktivistky z takovýchto neziskovek a dětem tam tvrdily, že jen ony mají patent na rozum, a že děti, když budou s nimi na jedné lodi, že i ony ho budou mít také. Tak to do 21. století rozhodně nepatří.

Děkuji, ale lidi, kteří tvrdí, že jen oni mají patent na rozum, a i já bych se měl řídit podle nich, tak takové já jako svůj vzor v žádném případě neuznávám. Ano, reformujme školství. Učme děti důkladněji a efektivněji matematiku, český jazyk, cizí jazyky, dějiny, tělesnou výchovu, práce s PC a další užitečné věci.

Ale cpát do nich jedinou správnou pravdu o takových tématech, jako jsou již zmíněná témata typu multikulturalismu, LGBT, politická korektnost a jim podobné, tak toto do škol prosím netahejte! Teprve potom bude reforma školství správě nastavena, až se budeme dovídat, že se nic takového už ve školách neděje.

Libor Čermák

Zdroj: https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=721965
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Manažeři Huawei si od svých obchodních partnerů berou vizitky!!! aneb Obchodní válka USA nečestnými prostředky   
Pridal tk Středa 24 červenec 2019 - 03:07:58 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
V pokračující kauze Huawei máme další příspěvek americké propagandy. V celé kauze jde o jediné – čínská firma Huawei utekla svým americkým konkurentům o několik koňských délek v technologiích 5G, a to jak po stránce technologické, tak po stránce ekonomické. Americké firmy na to neumí reagovat vlastní snahou, tak se spoléhají na moc státu. Prezident Trump proto označil Huawei za bezpečnostní hrozbu a celá americká administrativa vykonává bezprecedentní nátlak na svoje vazaly, ehm, spojence, aby nenakupovaly moderní, efektivní a laciné technologie Huawei a kupovaly si raději zastaralé, neefektivní a předražené technologie od amerických firem.

Ekonomický úpadek multikultirizovaného Západu v přímém přenosu. Já chápu, že není jednoduché pro americké firmy vymýšlet nové technologie. Představte si to – jste výzkumník nebo výzkumnice v nějaké americké firmě zabývající se vývojem 5G. Přijdete ráno do práce a celou cestu ke svému stolu se soustředíte na to, jak správně oslovit všechny ženy, které potkáte na chodbě, aby to náhodou nebylo sexistické (pokud jste muž) a abyste tak neporušili směrnici Gender Rules 468587, písmeno bž, odstavce 8887 až 56 444. Pokud jste žena, celou cestu přemýšlíte, jestli vás někdo nepozdravil sexisticky a neporušil tím směrnici Gender Rules 2364587, písmeno a, odstavce 5687. Protože byste ho musely nahlásit, jinak byste samy porušily směrnici Gender Rules 98765, odstavec 965. Ale to si nejste jist ani jista, protože těch směrnic je vážně tolik, že se v nich už úplně nevyznáte.

A to přesto, že jste minulý týden byly/byli (pro genderovou vyrovnanost a pro úchyly s nějakou jinou identitou dodám: bylo) na pravidelném třídenním školení (organizovaném vaší genderově vyváženou, homo-lesbo-trans vstřícnou, uhlíkově neutrální firmou každé dva týdny). Dojdete ke svému stolu a prvních několik hodin se věnujete studiu přehledu všech svých kolegů/kolegyň/kolegoň a jejich 75 pohlavních identit, abyste je nedejbože neoslovili-neoslovily-neoslovilo nějak jinak a neporušili-neporušily-neporušilo jste tak předpis Correct Adressing Rules 765528, paragraf 1 až 2 768 876.

(Sluší se poznamenat, co vám hrozí v případě jakéhokoli porušení jakéhokoli ze zmíněných předpisů, jakož i všech těch tisíců a tisíců předpisů nezmíněných, ba dokonce i při jakémkoli porušení ničeho, kromě toho, že se nějaký duševně nemocný nebo slaboch-slaboška Snow Flake nebo prostě kdokoli bude cítit „dotčen“. Při čemkoli z toho vám hrozí okamžitý vyhazov, soud, odebrání dětí z péče, pokuta až půl miliardy dolarů, okamžitě splatných, a trest odnětí svobody až 345 tisíc let. Nebo něco podobného, kdo se v těch „pravidlech“ má vyznat.)
OK. Prostudujete si přehled úchylek vašich kolegů a kolegyň, ehm, pardon, přehled pohlavních identit vašich kolegů/kolegyň/kolegoňat, a už už to vypadá, že byste mohli-mohly začít dělat něco užitečného.

Ale právě začíná pravidelné firemní proškolení zaměstnanců. Dnes na téma (například) „Proč černoši mají být odškodněni za to, že musí žít v USA“ (když byli jejich praprapředkové dovezeni před 250 lety do Ameriky jako otroci), nebo „Proč musíme dovézt z Afriky všechny černochy, aby mohli žít v USA“ (abychom je mohli za 250 let od3kodnit), nebo „Sex bez písemého, notářsky ověřeného souhlasu ženy je znásilnění, i kdyby sex žena chtěla a sama iniciovala“, nebo „Zotročení ženy v muslimském světě je výrazem svobody ženy“ nebo něco podobného. Sami/samy si to dovedete snadno představit, vždyť o podobných „politických školeních“ můžete číst v mainstream médiích pravidelně.

No a takhle nějak proběhne celý „pracovní“ den. Vlastně jste ten den neměli-neměly moc času přemýšlet o ničem jiném, než o správném oslovení dalších lidí ve firmě, soustředili(y) jste se celý den na to, jak se nepodívat nikomu na prsa, na zadek, ba dokonce ani příliš dlouho do očí (protože by to mohlo být považováno za znásilnění pohledem), běháte po multikulti školeních o naprostých hovadinách a zhovadilostech, studujete interní předpisy o hovadinách a zhovadilostech...a na práci vám vlastně nezbývá čas.

Pozn.: Já vím, že ve skutečnosti těch směrnic a pravidel není sepsáno tolik – zatím. Ale ten tlak, děsivý, každodenní, vyčerpávající a paralyzující tlak korektnosti, vyváženosti a všech ostatních multikulturních směrů každodenní šikany, ten tlak tu je. Paralyzuje pozitivní tvůrčí potenciál člověka úplně stejně jako člověka a jeho tvůrčí potenciál ve všech oblastech života paralyzuje hypnóza televizního brainwashingu.

Pak není divu, že vznikne dopravní letadlo (Boeing MAX 737), které má bezpečnostní software, který „zajistí“ v určitých situacích jeho neovladatelnost a automatické navedení letadla na kolmý pád k zemi. A firma o tom sice ví, ale dva roky se k tomu nedostane, zřejmě pro samá školení o genderové vyváženosti, proti sexuálnímu „obtěžováni“ (jako třeba kdyby někdo někomu řekl „Dnes ti to sluší“ nebo nějaký podobný strašlivý sexuální útok) a proti politicky nekorektním vtipům. Takže se k opravě SW firma nedostane pro samá školení o multikulti a kvůli koncentraci většiny úsilí na to, aby se necítila „dotčena“ žádná úchylná a/nebo agresivní menšina, skupina, skupinka.

Feministky, muslimové, muslimky, ekofanatici, eko-pomatenci, gender pomatenci, LGTB pomatenci, pro-migrantští pomatenci, nebinární duševně nemocní (už jsem málem napsal normální, lidský leč zcela nekorektní výraz „úchylové“), kdokoli ze 75 „pohlavních identit“....kdokoli vám jako firmě může zničit PR (což povede k mediální kampani vedené pomatenci, kteří obsadili média, nátlaku na to, aby vaše firma nedostávala žádné veřejné zakázky, někdo z berňáku s multikulti přesvědčením na vaši firmu klekne, investoři utečou, protože budou také propíráni v médiích jako „podporující [například] homofóbní firmu“, stejně tak banky vám neposkytnou financování případně rovnou zruší účty, ..).

No, a jako manažer jednak budete vyhozeni za zhoršené výsledky firmy, a jednak nátlakové destrukční organizace pomatenců a aktivisté zničí váš osobní i profesní život jako jednotlivci.

Shrnuto: ideologie je už opět důležitější než inovace, vývoj, progres, efektivita, kvalita. Je to jako za komunistů – nástěnka k VŘSR byla důležitější než to, jestli jsou vyráběné boty hezké a kvalitní.

A dnes je důležitější genderová vyváženost ve vedoucích funkcích, rasová vyváženost, . vlastně podřízenost a zbožštění homo-lesbo-trans a asi tak miliarda dalších podobných NEEKOMICKÝCH, NEPODNIKATELSKÝCH, NEBYZNYSOVÝCH POŽADAVKŮ, požadavků, které jsou naprosto a pouze, NAPROSTO A POUZE IDEOLOGICKÉ. Nesmysly převažují nad smyslem ekonomické činnosti. Můžete vyrábět stíhačky (F 35 II ), které v bojovém nasazení nebudou ovladatelné, a jste v pohodě. Ale kdyby někdo z vedení stejné firmy někde řekl vtip o černoších, migrantech nebo muslimech, nebo třeba kdyby nějaké ženě pomohl do kabátu, tak je ta firma vyřízená.

Ale k tématu ekonomických důsledků multikulti ideologie někdy jindy.
Pojďme k nejnovějšímu výplodu americké propagandy zaměřené na politickou likvidaci ekonomické konkurence. Novinky přetiskly z „Českého“ rozhlasu (odmítám protinárodní rozhlas, stejně jako protinárodní televizi, nazývat Český, takže s uvozovkami) výcuc z americké propagandy reklamního „investigativního“ pořadu na téma „Strašlivé zločiny Huawei! BUBUBUBU!“ V něm se dozvídáme o opravdu strašlivých zločinech firmy Huawei.

Například její manažeři zvou obchodní partnery na různé akce, zjišťují si jména a pozice vysoce postavených osob u svých obchodních partnerů, zajímají se o jejich koníčky, o to zda mají děti a podobně. Ale pojďme opravdu do samotného zdrojového textu propagandistického článku k likvidaci Huawei jako příliš silné a dobré konkurence.
https://www.novinky.cz/internet-a-pc/mobil/511078-zamestnanci-huawei-v-cr-hlasi-data-o-klientechna-cinske-ambasade-uvedl-rozhlas.html

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/kauza-huawei-cina-spionaz-citlive-udaje-klientu-cesty-dozahranici-gdpr_1907220600_per

Cit.: Dva bývalí manažeři Huawei v Česku údajně museli do interního systému vyplňovat například údaje o soukromých zájmech klienta, počtu jeho dětí nebo o jeho finanční situaci. ---Konec citace
To zní přímo strašně. Hrůza!

Co to ale znamená v praxi? V praktickém životě to znamená zcela běžnou a běžně prováděnou věc, kterou dělá každá solidní firma, ať už je čínská, americká, německá, francouzská nebo ryze česká.

Každá firma se snaží zlepšovat si svoji pozici. A zve třeba obchodní partnery i důležité osoby ze státní správy. Malé firmy zvou svoje obchodní partnery do hospody nebo na opékání prasete nebo na fotbálek místního klubu v Dolní Lhotě.

Velké firmy zvou manažery a další významné osoby třeba na golfový turnaj, do opery nebo na jachtu. A podobně. Málokterá firma si takové lidi, které chce pozvat, vybírá losováním nebo jinou metodou bez znalosti kdo ten člověk je, jakou má pozici, jaké jsou jeho zájmy a podobně. Jen blbec, nebo redaktůrek „Českého“ amerického rozhlasu, by pozval třeba uklízečku nebo údržbáře. Stejně tak jedině blbec, nebo redaktůrek „Českého“ amerického rozhlasu, by pozval zapřísáhlého odpůrce střílení zvěře na myslivecký hon, nebo člověka, který nenávidí golf, na golfový turnaj, nebo milovníka punk rocku na operu.

Myslíte, že když třeba Microsoft nebo Google nebo ČEZ nebo Komerční banka nebo Česká pojišťovna nebo Ford nebo Volkswagen nebo Dell nebo...pořádají akci pro svoje významné (dnešní nebo budoucí) klienty, tak si nezjišťují informace, jakou pozici kdo zaujímá ve firmě/státní správě?

Myslíte si, že člověk pověřený organizací akce pro klienty jakékoli firmy k tomu přistoupí tak, že ho nezajímá, co osloví klienty? Že si troufne přijít na představenstvo s návrhem „pro naše klienty, kteří si berou půjčku na nákup ledničky nebo televize, uspořádáme golfový turnaj“? Myslíte si, že by ho s takovým nápadem nevyrazili na hodinu? (Pro „vysokoškolsky“ „vzdělané“ lidi z dnešních pseudouniverzit – lidé, kteří si berou spotřebitelský úvěr na ledničku nebo televizi opravdu nehrají golf; pro absolventy genderových studií a podobných oborů: protože na to prostě nemají prachy. Pardon za malou vysvětlující vsuvku pro vzdělané inteligentní voliče Pirátů, Fialovy „ODS“, TOP09, KDU, STAN, Zelených a podobných politických stran pro „vzdělané a inteligentní voliče“.)

Myslíte si, že když zaměstnanec formy XYZ přijde s nápadem na PR akci, která naprosto neosloví pozvané osoby, protože bude zcela chybně zaměřená, tak že takový člověk nevyletí z pozice a nebude nahrazen někým, kdo se – ksakru! - bude zajímat o zájmy třeba manažerů partnerských firem a dalších osob? Že nebude nahrazen někým, kdo bude organizovat akce zaměřené na zjištěné a identifikované zájmy a preference klientů, manažerů obchodních partnerů, lidí ze státní správy a dalších osob, které chce firma pozvat a vylepšit si u nich „image“?

Pokud si jakýkoli z těchto nesmyslů myslíte, můžete dělat redaktůrka „Českého“ amerického rozhlasu a dělat propagandu pro obchodní zájmy amerických firem za peníze z kapes českých občanů (a za nějaký ten bonusek od americké ambasády, třeba ve formě „stáže“ v Kalifornii, nebo v Kongresu, ceny za „odvážnou a nezávislou novinařinu“, nebo ve formě ocenění od nějaké neziskovky placené přes prostředníky zase z USA a podobných korupčních mechanismů.)

Každý myslící manažer PR, marketingu nebo sales se zajímá o zájmy významných osob, stejně tak i „řadových“ klientů, které chce oslovit. Protože musí zorganizovat akci - třeba ten golfový turnaj nebo opékání prasete - tak, aby to oslovilo ty osoby, které to oslovit má. A na to musí vědět, co ty osoby zajímá. A třeba jestli mají děti – přeci nebudete organizovat předprázdninovou akci s vystoupením klauna a se skákacím hradem pro bezdětné lidi s omezenou pohyblivostí. Nebo ano? No, redaktůrci „Českého“ amerického rozhlasu asi ano.

Cit.: „Přístup k informacím, které jsou uloženy v tomto CRM systému, je řízen výhradně z headquarters (vedení, pozn.red.) v Číně a dá se velmi složitě dohledat a dokázat, k čemu a kdo k těmto citlivým datům přistupuje,“ popsal pod podmínkou zachování anonymity jeden z manažerů Huawei, který pro firmu na vysokém postu pracoval. ---Konec citace

Všechny firmy mají velice přísně zorganizovaný a kontrolovaný mechanismus přístupu k citlivým osobním informacím. Každá solidní firma má velice omezený přístup k podobným datům, může k nim jen několik lidí z HQ. Přísně a přesně podle interních předpisů. Myslíte si snad, že třebas u jakékoli banky v Čechách, třebas i zahraniční banky, nebo třebas u mobilního operátora si může záznamy klientů prohlížet kdekdo, od generálního ředitele až po uklízečku? Mimochodem, ani ten generální ředitel to nemůže. Mohou to jiní lidé, jemu podřízení, ale ne on.

A data klientů z Dolní Lhoty si také nemohou prohlížet zaměstnanci pobočky banky XYZ v Dolní Lhotě. To ze strany Huawei není porušení norem, ale naopak jejich dodržování. Ale kdo chce Huawei za dosažení špičkové technické i ekonomické konkurenceschopnosti bít, ochotnou presstitutku si vždy najde. Třeba v „českém“ rozhlase.

Možná by poplatek za rozhlas v ČR měla začít rovnou platit americká vláda. Čeští občané snad nemusí platit povinně na americkou propagandu prosazující americké zájmy a americké snahy likvidovat příliš schopnou konkurenci amerických firem.

Cit.: „K vytěžování jsou vedeni pracovníci, kteří se takovýchto jednání účastní, a na interních poradách jsou pak probírány s lidmi, kteří byli dosazeni místní ambasádou,“ dodává exmanažer. --- Konec citace.

Čínská ambasáda vede personální oddělení české pobočky Huawei? To těžko. Nebo co znamená „člověk zaměstnaný v Huawei a dosazený čínskou ambasádou“? To jako z čínské ambasády přijde dopis do Huawei ČR, kde oznámí, koho čínská ambasáda přijala na jakou pozici v Huawei ČR? Hloupost. Jen plané, tupé žvásty, které nemají s realitou nic společného. „Novičok v pohance“, verze 654.

Cit.: I další zdroj z Huawei, se kterým se Radiožurnálu podařilo mluvit, nezávisle na svém kolegovi potvrdil, že k informacím o obchodních kontaktech měla přístup čínská centrála. Popsal, že jeho úkolem bylo zjistit informace o státních úřednících, které pak firma pozvala na konferenci nebo cestu do Číny. --Konec citace

Opět. Citlivá osobní data jsou u všech firem přístupná právě zaměstnancům centrály a nikoli lokálním zaměstnancům. Na lokální úrovni (například na národní úrovni) jen velice omezeně. Právě pro ochranu soukromí osob, o kterých tato data jsou. Kdo si myslíte, že má (oficiální) přístup k osobním datům obchodních partnerů třeba Microsoftu, Dellu, IBM, Cisco, Skanska, Volkswagen-Škoda atd atd atd? No, pár vybraných lidí na národní centrále a pár lidí na globální centrále. Kdo myslíte, že řídí cílenou reklamu Google? Software. Naprogramovaný a kontrolovaný centrálou Google. Kde jsou samozřejmě data – o klientech pro reklamu v ČR, o brouzdání českých uživatelů po internetu....a samozřejmě tam jsou přístupná, protože jinak ten SW nemůže pracovat, nemůže fungovat supervize a vyhodnocování výsledků, nemohou pracovat lidé ve vývoji toho SW atd atd atd. Komu si myslíte, že váš mobil Samsung, iPhone, Nokia atd atd atd...odesílá vaše data a komu si myslíte, že jsou přístupná? Vybraným osobám na příslušné firemní centrále. (A také vybraným „centrálám“ úplně jiných organizací úplně mimo firmu ;-)

„Úkolem bylo zjistit informace o státních úřednících“. Zřejmě těch státních úředníků, kteří jsou v oblasti zakázek pro telekomunikace a podobné věci. Určitě ten bývalý manažer Huawei nedostal úkol „sežeňte jména, telefony a koníčky státních úředníků, kteří mají na starosti kontrolu dodržování hygienických předpisů v restauracích“. Ani „sežeňte jména, koníčky a telefony státních úředníků, kteří mají na starosti nákup munice pro českou armádu“. (Pokud by to tak bylo, pak dotyčný bývalý manažer Huawei se už jen okamžitým nenahlášením takové věci dopustil trestného činu vlastizrady a trestného činu vyzvědačství ve stádiu přípravy a navíc trestný čin neohlášení trestných činů vlastizrady a vyzvědačství; takže to asi dotyčný bývalý manažer nechce tvrdit, že by měli za úkol sbírat informace o úřednících jiných, než těch, jejichž pozice souvisí s telekomunikačním byznysem.)

Shrnuto: opět zavádějící pindy, nepřímá osočení, pečlivě zvolené formulace, které mají za úkol ze zcela běžné firemní aktivity udělat bondovku. (Bondovku klasickou, ne genderově a rasově“vyváženou“ slátaninu neo-sovětských filmařů, s Jamesem Bondem, atraktivním, sebevědomým, přitažlivým bělochem nahrazeným ošklivou, neforemnou černoškou. Kdyby to aspoň byla hezká černoška. Jo pardon, to by bylo vlastně „ošklivostně nevyvážené“, chápu. Za chvíli budou muset hezcí a sympatičtí lidé nosit na hlavě papírový sáček porostlý zapáchající plísní, aby se odstranilo „nice person privilege“, tedy „privilegium hezké osoby“. Také budou hezcí lidé přidělování multikulturním výborem jako manželé-manželky těm nejošklivějším lidem, aby to bylo „spravedlivé“ a „vyvážené“.

Nejkrásnější holka bude přidělena jako manželka tlustému, hrbatému vandrákovi. Přitažlivý, vysportovaný, úspěšný muž pak bude přidělen tlusté, škaredé, sotva se valící „feministce“. Koneckonců, i oškliví, nemocní, neúspěšní, líní, hloupí, nesnesitelní a jinak „hendykepovaní“ lidé mají „lidské“ „právo“ na to mít hezké a atraktivní partnery. A „lidská“ „práva“ über alles, Über alles in der Welt.)

Ale pojďme věcně. Představte si to. Jste manažer/manažerka Public relations nebo Marketingu nebo Investor relations nebo Sales ve firmě XYZ. Máte za úkol zorganizovat nějakou akci, konferenci (=chlastačku), výjezdní zasedání (=chlastačku), golfový turnaj (=onanii) nebo něco podobného. Podle presstitutek z „Českého“ rozhlasu byste měli zřejmě buď vylosovat pozvané osoby z telefonního seznamu. Nebo adresovat pozvánku ve stylu (kdy třeba chcete pozvat někoho z České spořitelny) „Česká spořitelna, ředitel divize komerčního bankovnictví“. To vlastně ale nemůžete, protože to už by bylo zjišťování pozice osob, které zvete. Takže musíte pozvánku adresovat „Česká spořitelna, někdo někde v nějakém útvaru“. A je to. To bude jistě super akce s velkým úspěchem. Vaši nadřízení vás jistě pochválí. ;-)

Všichni vědí, že o státních zakázkách do značné míry rozhodují státní úředníci, kteří dávají podklady, analýzy apod. Všichni vědí, že i v byznysu, stejně jako v úplně normálním obyčejném životě, je dobře mít sympatie osoby, od které něco chcete. Platí to přeci všude. Přišli jste do restaurace, kde není volný stůl, jen jeden s rezervací za tři čtvrtě hodiny. Chcete si sednout, rychle se najíst. Když nebudete mít sympatie číšníka, tak si nesednete. „Nemůžete si tam sednout, rezervace, to nestihnete, nezlobte se“ („a vypadněte, vy ......!“). Nebo ty sympatie číšníka získáte, sednete si, rychle Vás objedná, rychle přinese, rychle zkasíruje. A se zakázkami je to přeci stejné.

Chcete zakázku? Musíte dobře zapůsobit. Musíte mít sympatie důležitých osob. Nemůžete získat zakázku, pokud si o vás dotyčné osoby budou myslet „to je hajzl, nesympatické hovado a nic neumí“. Musíte mít sympatie. A nějak je získat. Nemusí jít o korupci. Jen chcete vypadat jako solidní firma, chcete prezentovat svoje výrobky. Ale aby tam někdo přišel, tak ta konference na téma „optické kabely pro počítačové sítě ve státní správě“ (pro příklad) musí být spojena třeba s rybolovem. Protože jinak tam prostě nepřijde nikdo kromě nadšenců pro optické kabely. Ale rybolov pro nadšené rybáře (a chlastačka)? To zní dobře. Víte, že jsou rybáři. Uspořádáte rybolov (a zábavnou přednášku o technických parametrech vašich optických kabelů, ta je samozřejmě nepovinná). Pozvete je. Přijdou.

Získali jste body. Zapsali jste se u nich jako sympatická firma. Váš obchodní ředitel dokázal příjemně a mile bavit společnost, všichni si ho pamatují. Až někdo z pozvaných, kterým se akce líbila, bude číst nabídku vaší firmy na dodávku optických kabelů pro budovu ministerstva ABC a v záhlaví uvidí jméno vaší firmy „Optické kabely Horní Lhota a.s.“, tak mu v podvědomí automaticky zarezonují neurální spoje navázané na příjemné pocity z bezva akce. Někdo si a na tu akci vědomě vzpomene, někdo ani to ne. Ale nejsilnější bude ten podvědomý příjemný pocit, pozitivní podmíněný reflex, podvědomá pozitivní vazba „název firmy = příjemný zážitek z bezva akce“.

Dělá to každá firma, která potřebuje klienty a zákazníky.
Dělá to každý člověk, který od lidí okolo sebe chce cokoli.
Snažíme se získat sympatie a vyhnout se vzbuzení antipatií.
A k tomu potřebujeme ostatní lidi poznat a porozumět jim.

Dělám to já, děláte to vy, dělají to presstitutky z „Českého“ rozhlasu.
Jen u příliš dobré konkurence amerických genderově a jinak vyvážených a korektních firem, tedy jen u příliš dobré Huawei je to „zločin“.

Příští článek politické agitace proti ekonomické konkurenci amerických firem přinesou pucflekové amerických zájmů s titulkem „Manažeři Huawei si berou vizitky od svých obchodních partnerů a pak si je nechávají!“ „Potvrdil nám to jeden bývalý manažer Huawei za podmínek anonymity!“

Post Scriptum: Nepobírám žádné peníze ani jiné výhody ani od firmy Huawei, ani od čínské nebo jakékoli jiné ambasády. Jen prostě nesnesu tyhle bilakovské debility, které předvádí současná propaganda.

Vlastně dokonce ani já sám osobně nemám mobil od Huawei. Ale příště si koupím Huawei, už mě tahle tupá americká propaganda přesvědčila.

A vzhledem k tomu, že všechna americká (a pucflekovská) obvinění Huawei ze „špiclování“ jsou jen a jen samé nesmyslné bláboly, tak Huawei musí být nejméně fízlující mobil na světě. Ještě aby už konečně měl Huawei vlastní operační systém a přestal používat pro Google a další americké firmy (a organizace ;-) fízlující operační systém Android. Sankce to snad urychlí. Stejně jako jistě urychlí i nahrazení amerických čipů pro mobily Huawei stejně kvalitními nebo lepšími čipy vlastní výroby. Bumerangový efekt. :-)

Michal Brand

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Italský vlastenecký ministr Salvini odmítl diktát Paříže: Nedovolím, aby se z Itálie stal uprchlicky tábor pro EU   
Pridal tk Středa 24 červenec 2019 - 03:01:24 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
ITÁLIE / SALVINI: NENECHÁME SI OD NĚHO DIKTOVAT / MACRON: ITÁLIE AŤ SE STANE UPRCHLICKÝM TÁBOREM EVROPY! "Itálie opět zvedla hlavu a nenechá si přikazovat či hrát roli společnice: pokud chce Macron diskutovat o imigrantech, ať klidně přijede do Říma." Ministr vnitra Matteo Salvini tak odpovídá francouzskému prezidentovi, který ho napadl za to, že opustil jednání o imigraci v Paříží. "Nikdy nic nezískáte tím, že se nezúčastníte", uvedl Macron.

Zdroj citace přiložen níže.

Salvini k tomu na svém FB profilu dále upřesnil:

"Shromáždění v Paříži bylo principelně špatně, protože bylo svoláno s krátkým předstihem a způsobem absolutně nezvyklým vzhledem k tomu, že je nyní předsednictví svěřeno Finsku, avšak i obsahem, protože vlastně zopakovalo požadavek, aby se Itálie stala uprchlickým táborem Evropy.

Já už jsem řekl své "ne" svému protějšku Castanerovi v Helsinkách a opět to dnes zopakuji po propadáku setkání na žádost Francouzů a Němců.

Itálie opět zvedla hlavu a nenechá si přikazovat či hrát společnici: pokud Macron chce o imigrantech diskutovat, ať klidně přijede do Říma."


Zdroj: tgcom24.mediaset.it

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Nábor „dětských vojáků“ již oficiálně funguje v minimálně 13 státech, například v Tonga, Bolívii a teď jej chtějí v USA   
Pridal tk Středa 24 červenec 2019 - 02:58:39 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
The Washington Times přišly s velmi podnětnou myšlenkou (podotýkám, že ne poprvé, a ne jako první). Její podstata spočívá v tom, že optimální cesta ke zvýšení počtů amerických ozbrojených sil je snížit věk odvedenců na 16 let. Údajně je tato cesta velmi výhodná a podle některých analytiků předznamenává systém náboru pro celé 21. století.

Pominu fakt, že tato myšlenka není nová. Nábor „dětských vojáků“ již oficiálně funguje v minimálně 13 státech, například v Tonga, Bolívii nebo Papui Nové Guinei. Ale také, a to se podržte, ve Velké Británii. Diskuse v USA na toto téma se teprve rozbíhá. Kdo však zná a rozumí systému Overtonových oken, jasně chápe, že semínko je již zaseto a myšlenka vstoupila do veřejného prostoru. A vzhledem k tomu, že rekrutace nových vojáků do americké armády stále více pokulhává za plánem, zřejmě se velmi brzy dočkáme její realizace a první dětské jednotky vyrazí na své bojové mise.

Evropa má s dětskými vojáky své trpké zkušenosti. Tzv. dětské křížové výpravy do Svaté země z roku 1212, jejichž cílem údajně mělo být osvobození Jeruzaléma od nadvlády muslimů, se ukázaly jako jeden velký podvod. Skončily neslavně, většina účastníků zemřela cestou ještě v Evropě nebo byla prodána do otroctví právě těm muslimům, proti nimž měla bojovat.

Do novějších dějin se smutně zapsala německá polovojenská organizace Hitlerjugend. Její členové, procházející „speciální vlasteneckou přípravou“ (o jejímž nezbytném zintenzivnění se aktuálně hovoří i v souvislosti se zmíněnou americkou mládeží) byli vyhlášení neúctou ke všem autoritám, často se hrubě chovali k učitelům i vlastním rodičům. Důstojníci německé armády Hitlerjugend opovrhovali a považovali nacistickou mládež za bandu nevychovaných výrostků.

V roce 1943 však byla vytvořena 12. obrněná granátnická divize SS "Hitlerjugend", v níž většinu poddůstojníků tvořili chlapci ve věku 16–18 let, kteří se rekrutovali právě z Hitlerjugend. Inspirací pro novodobé propagátory náboru dětských vojáků je možná fakt, že tato divize se ukázala být velmi bojeschopnou. Zúčastnila se bojů v Normandii i bitvy v Ardenách. Její členové byli považováni za jedny z nejfanatičtějších bojovníků a poslední linie německé obrany v bitvě o Berlín byla prakticky tvořena jen touto organizací. Sovětští vojáci byli podle dobových svědectví naprosto šokováni, když zjistili, že proti nim zuřivě bojují čtrnáctiletí kluci, doslova pohrdající životem.

Jsem si plně vědom faktu, že ČR je věrným spojencem USA a pevně stojí v řadách států Severoatlantické aliance. Proto budu se zájmem čekat na první zmínku v našich mainstreamových médiích na téma možností, které českým ozbrojeným silám skýtá snížení věkové hranice pro nábor profesionálních vojáků z 18 na 16 let. Nikoliv náboru do středních vojenských škol (což už tady bylo, a poslední pokus, zřídit střední vojenskou školu v Moravské Třebové, právě v tichosti krachuje), ale do speciálních „mládežnických“ jednotek se specificky nastaveným systémem výcviku a velení. Jsem zvědav, kdo s tím přijde jako první, a hlavně na to, jak se k tomu postaví naše slavná „politická elita“ a její budovatelský předvoj, „Milion chvilek pro demokracii“. Protože osobně si nedovedu představit nic hroznějšího, než tahat šestnáctileté děti do války. V mém osobním žebříčku důvodů pro vyjití do ulic to stojí ještě o stupínek výš, než snaha odzbrojit občany ČR ze strany Evropské unie.

A abych nezapomněl – pro „nevěřící Tomáše“ přikládám odkaz: washingtontimes.com

Autor: Jaroslav Štefec

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



„Byl to náš vzdušný prostor.“ Japonsko kritizuje Jižní Koreu za zásah proti ruskému letounu   
Pridal tk Středa 24 červenec 2019 - 02:55:59 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Zásah jihokorejského letectva proti ruskému vojenskému letounu oživilo roky trvající teritoriální spor mezi Soulem a Tokiem. Japonský ministr zahraničí Taró Kóno po incidentu prohlásil, že ruský letoun měly zachytit japonské vzdušné síly, neboť souostroví Takešima, kde se incident odehrál, patří Japonsku.

V úterý Sjednocený výbor náčelníků štábů Jižní Koreje obvinil Rusko z toho, že v úterý ráno porušilo vzdušný prostor země. Jihokorejské letectvo vyslalo do vzduchu stíhačky, které údajně vypálily stovky varovných výstřelů. Ruské ministerstvo obrany celý incident popírá. Podle Moskvy žádný ruský letoun vzdušný prostor Jižní Koreje neporušoval a ani nedošlo k varovné střelbě.

Zanedlouho poté se do incidentu vložilo i japonské ministerstvo zahraničí, které vyjádřilo protest jak Soulu, tak i Moskvě. Podle Tokia se totiž jednalo o vzdušný prostor Japonska.

„Takešima je japonské území,“ uvedl na tiskové konferenci šéf japonské diplomacie Taró Kóno. „Je to Japonsko, kdo měl zasáhnout proti ruskému letounu. Neslučuje se to s postojem Japonska, aby kvůli tomu (zachycení ruského letounu, pozn. red.) kroky přijala Jižní Korea,“ podotkl Kóno.

Územní spor

Letecký incident se měl odehrát v nebi nad malým souostrovím, které je známé jako Liancourt Rocks. V Jižní Koreji mu říkají Tokdo, zatímco pro Tokio se jedná o souostroví Takešima. Na souostroví, které je tvořeno dvěma malými ostrovy a zhruba třicítkou malých skal, si činí nároky i Severní Korea.

Japonsko, stejně jako Jižní Korea, své nároky dokládá historickými fakty, které mají dokazovat jejich exkluzivní sounáležitost k souostroví. Soul tvrdí, že Japonsko uznalo sporné souostroví korejským územím v roce 1696, ale bylo anektováno Tokiem v roce 1905 během jeho kolonizace Korejského poloostrova. Po konci 2. světové války bylo území vráceno Koreji.

Naopak v Tokiu tvrdí, že Japonsko ustanovilo svou suverenitu nad souostrovím již v polovině 17. století, když ho využívali japonští rybáři jako přístav. Podle japonského ministerstva zahraničí Jižní Korea postupovala protiprávně, když v roce 1952 vyhlásila souostroví svým územím, neboť sanfranciská mírová dohoda nepožadovala návrat tohoto území.

Co se stalo ve vzduchu

Podle jihokorejské armády ruský letoun dvakrát narušil vzdušný prostor země. Pro jeho zachycení byly vyslány stíhačky F-15K a F-16K, které vypálily signalizační rakety a varovné výstřely.

Podle jihokorejské agentury Jonhap dvě hodiny před prvním incidentem se v zóně objevily jak ruská, tak čínská letadla. Úřad jihokorejského prezidenta Mun Če-ina vyjádřil oficiální protest vůči Rusku kvůli narušení vzdušného prostoru. Na Ministerstvu zahraničí Jižní Koreje uvádí, že to bylo poprvé, co ruské vojenské letadlo porušilo vzdušný prostor země.

Ruské ministerstvo obrany v reakci na obvinění korejských úřadů uvedlo, že dvě jihokorejské stíhačky F-16 provedly neprofesionální manévry a přerušily kurz ruských strategických raketových nosičů, přičemž představovaly hrozbu pro jejich bezpečnost. Podle zprávy ruského ministerstva obrany dva strategické bombardéry Tu-95 plnily plán letu ve vzdušném prostoru nad neutrálními vodami ve vodách Japonského moře.

Ministerstvo rovněž prohlásilo, že „dle objektivního sledování byla trasa letadel Tu-95 realizována bez odchylek od plánu a v souladu s mezinárodními předpisy ve vzdálenosti více než 25 km od souostroví Tokdo (Takešima), aniž by došlo k narušení vzdušného prostoru Jižní Koreje.“ Údajně nemělo ani dojít k žádné varovné střelbě.

Podle Moskvy to nebylo poprvé, co se jihokorejští piloti neúspěšně pokusili zabránit tomu, aby ruská letadla létala nad neutrálními vodami Japonského moře.

Zdroj: https://sptnkne.ws/7XVS

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Přejít na stranu  [1] 2
Hledat Info kuryr
Novinky pro 2019
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.2260 sec,0.0291 z toho dotazů.Dotazů v DB:17. Použitá paměť:1,599kB