Středa 31 červenec 2019
Terorista z nádraží ve Frankfurtu je švýcarský rezident, který dostal azylový status a pobytové povolení již v roce 2008!   
Pridal tk Středa 31 červenec 2019 - 05:48:17 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Terorista z nádraží ve Frankfurtu je švýcarský rezident, který dostal azylový status a pobytové povolení již v roce 2008! Švýcarská policie jej stíhá od 25. července, kdy se pokusil v Zurichu o uškrcení a poté ubodání sousedky! Eritrejec figuruje ve švýcarské učebnici jako ukázkový příklad skvělé integrace, má rodinu, 3 děti a dosud s ním nebyly problémy! Začal být divný poté, co za ním počátkem června přijeli kamarádi z Afriky! Zato v Česku to žije, Hamáček chce poslat do vězení už 2 lidi za předsudečnou nenávist kvůli pár větám na Facebooku!

Německá média dnes pomalu začala rozplétat informace o teroristovi, který včera dopoledne na nádraží ve Frankfurtu shodil pod vlak chlapce (8) a jeho matku (40), když čekali na vlak a byli na cestě na prázdninový výlet k rodičům matky. Podle německého serveru Focus se jedná o eritrejského občana ve věku 40 let, který v roce 2006 nelegálně přicestoval do Švýcarska z Francie. Podle informací na Facebooku německé AfD se totiž tento muž dostal do Evropy stejnou pašeráckou cestou přes Středozemní moře, která je za velkého mediálního humbuku známá dnes jako nějaká novinka, kterou pašeráci vymysleli teprve nedávno, ale přitom se ukazuje, že tato cesta přes Středozemní moře se už používá desítky let.

Německá tajná služba se podle médií nyní snaží zjistit, kde se tento Eritrejec pohyboval v Evropě před rokem 2006, a co konkrétně dělal ve Francii. Některé indicie by mohly naznačovat podle redaktorů Focus, že muž by mohl mít roli tzv. “nomáda”, což je v teroristických organizacích status rezidenta, který se přemisťuje mezi zeměmi a nemá vazbu na konkrétní bojový úkol. Jeho jediným úkolem je usazení a vytvoření krytí v podobě rodiny, dětí a manželky, aby nomád skryl svoji operativní roli. Francie byla pouze tranzitem a Eritrejec mohl přijít ze Španělska. Tam ovšem v letech 2004 až 2008 operovaly buňky Al Kajdy, které v Madridu dokonce provedly bombové útoky na vlaky roce 2004. Část bojovníků Al Kajdy se podle francouzských tajných služeb na povel Usámy bin Ládina přepnula po útocích v Madridu do spícího režimu “nomádů” v Evropě.

Terorista ze Švýcarska, kam přišel před 13 lety z Francie, kam předtím přišel ze Španělska, a předtím z Afriky po moři za pomoci pašeráků

Eritrejec dostal ve Švýcarsku v roce 2008 status azylového uprchlíka, založil rodinu, má celkem 3 děti a má zaměstnání v neuvedené organizaci v Zurichu, která má spolupracovat s neziskovým sektorem. Jeho případ uprchlíka je podle německého serveru Focus švýcarskými orgány dokonce knižně publikován jako příklad člověka z Afriky, který se dokonale integroval v západní evropské zemi. Všechno fungovalo, všechno vypadalo naprosto dokonale, až do počátku tohoto roku.

Podle informací tento muž poprvé v polovině ledna tohoto roku navštívil psychiatrického lékaře v Zurichu, že prý trpí depresemi a je pod velkým tlakem. Jaký tlak to měl být, to není specifikováno, ale podle informací místních sousedů v Zurichu, kteří žijí ve stejném činžovním domě, se v jeho bytě začaly objevovat časté návštěvy mužů “afrického původu”. Do médií unikla i první autentická fotografie pachatele z vazební věznice ve Frankfurtu.

Celý tento bizarní proces vyvrcholil 25. července, tzn. doslova před několika dny, když se Eritrejec pokusil v Zurichu o vraždu své sousedky. Nejprve ji chtěl uškrtit šňůrou od počítače, poté na ni vytáhl nůž a chtěl ji ubodat. Švýcarská policie na případ uvalila informační embargo a není jasné, jestli žena útok přežila, nebo je už taktéž mrtvá a švýcarská policie situaci podcenila a nevarovala německé kolegy, že vrah se může nacházet na území Německa.

Nejprve chtěl sousedku uškrtit, potom ubodat a potom ji prý podle německých médií “zamkl” v jejím vlastním bytě. O jejím osudu není nic známo, švýcarská policie zřejmě chtěla hon na teroristu utajit a takto to nakonec dopadlo


Server Focus totiž uvedl nejprve informaci, že Eritrejec “po svém hrůzném činu byt oběti uzamkl” a okamžitě odcestoval do Basileje a odtamtud odjel vlakem do Frankfurtu. Redakce Focus po zhruba 40 minutách text šmahem upravila, že “muž se pokusil o vraždu sousedky, poté ji uzamkl v bytě a odcestoval do Basileje”. To ovšem nedává smysl, proč by zamykal byt, když by sousedka byla naživu a mohla by začít třeba z okna volat o pomoc nebo mobilním telefonem. Tyto rozpory a náhlé změny jsou v německých médiích během mediálního pokrývání zpráv o terorismu migrantů v Německu velmi časté a obvyklé, je to součást tvrdé německé autocenzury v redakcích. Sami si domyslete, která z těch dvou variant obou zpráv je asi ta správná a pravdivá.

Německá média okamžitě začala razit verzi, že muž útočil ve Frankfurtu kvůli psychickým problémům, což je opravdu úsměvné, pokud někdo začne vraždit lidi okolo sebe kvůli depresi. Jak vám potvrdí každý psychiatr, deprese představuje přesně opačnou hrozbu, tedy riziko sebevraždy, což je přesně opačný proces. Vraždění by mohlo být projevem maniakální psychózy, která by se ovšem musela manifestovat již dříve a musela by mít nějaký průběh.

Daleko logičtější vysvětlení je, že poté, co na počátku června za ním přijeli “kamarádi” z Afriky, tak se něco stalo. Zkuste hádat, co to bylo. Aktivace rezidenta po dlouhé době “spánku” a povel k provedení útoků proti nevěřícím. Muž tedy uposlechl a začal vraždit. Jako první cíl si vybral sousedku. Její osud je neznámý. Věděl, že po tomto činu začne policie oblast uzavírat, takže musí zmizet rychle z města.

Terorista z Afriky může být “nomádem” Al-Kajdy ze Španělska z let 2000 až 2004, začal totiž vraždit až po návštěvě “kamarádů” z Afriky na počátku června

Okamžitě se vydal do Basileje a odtamtud se potom vlakem přesunul do Frankfurtu. Na nádraží provedl další dva údery, nejprve se pokusil zabít matku dítěte, poté se mu povedlo zabít samotné dítě, a nakonec zkusil pod vlak strčit ještě další ženu, ta se mu ubránila. Jeho řádění zastavili až rozzuření Němci, kteří ho na nádraží honili jako v nějakém filmu a nakonec ho povalili na zem a seděli na něm, aby jim neutekl, a to až do příjezdu policie.

Německé ministerstvo vnitra má nejvyšší pohotovost a na sociálních sítích mizí fotografie, videa, články a mizí kompletně celé účty. Na webu AfD už se ozývají první lidé, kteří reportují, že je navštívila policie kvůli výrokům na Facebooku. Největší starostí policie je uklidnění nálad ve společnosti a vykreslení pachatele jako “psychicky nemocného” člověka, nikoliv jako sprostého a vraždícího teroristy, který vraždil (anebo se pokusil o vraždu) ve Švýcarsku před 5 dny a vraždil i ve Frankfurtu.

Pokud se nad tím zamyslíte, je v tom hrozivá logika. Pokud někdo chce zakrýt svůj původ teroristy, pokud je uveden do spícího režimu jako nomád-rezident, potom paradoxně se může zdát, že je zářným příkladem úspěšné inkluze, protože se chová slušně, snaží se na sebe neupozorňovat, má zaměstnání, má rodinu, má děti a je to tak ojedinělý případ, že švýcarské organizace a úřady o něm dokonce napíšou i v knihách a publikacích o integraci cizinců v Evropě.

Jenže nikoho už asi nenapadlo, proč se černý Afričan tak chová, když všichni ostatní černoši v roli migrantů se chovají jako zvěř. Jak nazvat situaci, když učebnicový vzor integrace vytáhne na sousedku nůž a chce jí zavraždit, nebo když sedne na vlak a v sousední zemi začne shazovat lidi a děti pod vlak? Existuje pro takové chování rozumné vysvětlení? Německá média už kontaktovala psychiatra, který tvrdí, že útočník možná měl bludy a halucinace způsobené vysazením léků. Tak určitě…

Policie a vnitro začalo teroristu vykreslovat jako “nemocného”, který měl v poslední době od ledna tohoto roku deprese

Co se vlastně stalo? Eritrejec se vzorně integroval, má rodinu a tři děti. Pokud by měl nějakou maniakální psychózu, progresivitu směrem k sociopatii a dokonce psychopatii, tak by se to projevilo zejména na jeho rodině a dětech. Rozhodně by to poznal psychiatr a určitě by to nebyla deprese jako diagnóza, protože deprese vede k sebevraždám, ne k vraždám. Jakmile se ale začal stýkat s kamarády z Afriky, najednou mu něco přepnulo a začal vraždit? Není logičtější prostě to, že dostal příkaz a povel k provedení útoků proti kafírům? Jeho bratři v islámské víře za ním přijeli, aktivovali ho smluveným a tajným příkazem a výsledkem je nomád, který okamžitě opustí ženu, rodinu, zaměstnání, protože to bylo všechno po celou dobu pro něj jenom jako operativní krytí před odhalením ze strany kontrarozvědky. Jakmile byl aktivován, začal vraždit.

Časově to do sebe všechno zapadá. Al-Kajda začala ve Španělsku působit v roce 2000, a potom o 4 roky později došlo k provedení bombových útoků v Madridu na vlaky. V té době začala Al-Kajda pronikat i do Francie a tito vzorní a učebnicoví migranti, kteří se tak skvěle integrovali, mohou v mnoha případech být ve skutečnosti spící nomádi Al-Kajdy v Evropě. Jedinou možností, jak německé úřady mohou zabránit vypuknutí nepokojů, je vykreslení teroristy jako duševně nemocného člověka, což je oblíbené řešení v každé teroristické kauze, kdy vláda chce zamést teror pod koberec. Daleko větší důraz je kladen na potlačování křiku a názorů obyčejných lidí na internetu. Děsivý důkaz máme v České republice.

Hamáček dál pokračuje v likvidaci občanských svobod v ČR, do kriminálu až na 15 let chce zavřít dva lidi, kteří napsali na Facebook názor na události v Christchurch

Média dnes přinesla informaci, policie a pražské státní zastupitelství začalo stíhat celkem už dvě osoby za šíření předsudečné nenávisti v rámci paragrafu o schvalování teroristických útoků. Hrozí jim až 15 let za mřížemi. Obě dvě osoby se měly dopustit schvalování terorismu tím, že v průběhu března tohoto roku ostře a nenávistně reagovaly na události v Christchurch na Novém Zélandu, kde došlo k podivnému a pod koberec zametenému incidentu střelce, který naživo streamoval palbu do muslimů v mešitě. Kauzu jsme analyzovali i u nás na serveru. České orgány tak stíhají celkem dvě osoby za to, že na Facebooku napsali své názory na muslimy. Znovu je třeba varovat uživatele sociálních sítí, aby nic nepsali, protože Facebook zatepla všechno posílá Hamáčkovým orgánům na vnitru.

Toto je okopírovaný proces z Německa, kde policie toto provádí již od ledna 2017 a stíhá lidi za předsudečnou nenávist. Velmi podivná je i reakce SPD, která na svém Facebooku na kauzu reagovala s obrovským zpožděním až dnes odpoledne po 15. hodině, dokonce i český mainstream kauzu medializoval již včera a se vším všudy, tedy dříve než SPD, což je bizarní a je to zvláštní signál. Jako kdyby se někdo v SPD bál Jana Hamáčka a jeho vnitra a paragrafu o předsudečné nenávisti.

Zkuste se nad tím zamyslet v souvislosti se skandálními výroky poslance za SPD Pavla Jelínka na adresu české alternativy, že prý rozvrací bezpečnost ČR. Není to nadbíhání poslance SPD právě Hamáčkovi? Naopak, bezpečnost ČR je již rozvrácena tím, že vnitro dlouhá léta rozdává tolik pobytových víz, že z Teplic se staly Arabské Teplice, z Brna se stala jihomoravská Džida a ministr vnitra zavírá české lidi za psané názory na Facebooku, protože má strach z vlastních občanů, stejně jako politici tady v Německu. Zakázali psát a brzy zakážou i zpívat. Teroristé se dělají u soudů jen z českých důchodců, kteří chodí o berlích, zato z černých a silných Afričanů se dělají jen chudáci a psychicky nemocní jedinci, i když vraždí bezbranné bílé ženy a děti. Superkrize naší civilizace v přímém přenosu.

-VK-
Šéfredaktor AE News


Zdroj: https://aeronet.cz/news/terorista-z-nadrazi-ve-frankfurtu-je-svycarsky-rezident-ktery-dostal-azylovy-status-a-pobytove-povoleni-jiz-v-roce-2008-svycarska-policie-jej-stiha-od-25-cervence-kdy-se-pokusil-v-zurichu/

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Nový dokument o MH17 nepochybně dokazuje, že šlo o kamufláž   
Pridal tk Středa 31 červenec 2019 - 05:21:24 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Nový dokument, který režírovali Yana Yerlashová a nezávislý nizozemský vyšetřovatel Max van der Werff, nepochybně dokazuje, že Ukrajina a její západní partneři udělali vše, co mohli, aby zakryli skutečnou příčinu tragického sestřelení letadla MH17, k němuž došlo před více než deseti lety. V dokumentu předkládají nové důkazy a svědectví, vážně zpochybňující „oficiální“ zprávy o tom, co se v ten strašlivý den skutečně stalo.

Celý svět je již obeznámen se dvěma protichůdnými teoriemi o sestřelení MH17 před více než deseti lety, přičemž Západ trvá na tom, že údajně ruská raketa BUK typu země-vzduch náhodou zničila osobní letadlo, zatímco Moskva stále trvá na své nevině a prohlašuje, že je falešně obviňována v rámci politicky motivovaného krytí zločinu. Většina lidí si již utvořila názor na to, co se v onen hrůzný den opravdu stalo, ale ti, kdo stále pochybují o skutečném spiknutí, zřejmě konečně přehodnotí svůj názor poté, co se obeznámí s novým dokumentem Yany Yerlashové a nizozemského vyšetřovatele Maxe van der Werffa.

V „oficiální“ zprávě je z této tragédie obviňováno Rusko, avšak na základě nových důkazů a svědectví bylo odhaleno, že hned od začátku byly ze strany mnoha zemí vyvíjeny aktivní snahy vykreslit Moskvu jako viníka, přestože neexistují vůbec žádná fakta na podporu tohoto pobuřujícího tvrzení.

Dokument „MH17 - Call For Justice (Volání po spravedlnosti)“ vrhá světlo na temnou pravdu o tom, co se stalo bezprostředně po sestřelení letadla, přičemž novinář John Helmer ve stručném přehledu o tomto 28minutovém dokumentu zdůraznil klíčové body pro ty, kteří nemají čas sledovat celé video. Dokument zahrnuje krátký rozhovor s malajsijským premiérem Mahathirem, který již dříve uvedl, že jde o krytí zločinu, a znovu potvrdil, že Rusko bylo obviněno z toho, co se stalo, dokonce ještě předtím, než byly o incidentu známy nějaké přesvědčivé informace.




Malajsijský premiér Dr. Mahathir Mohamad také prozradil, že se Západ snažil zabránit tomu, aby se Malajsie zúčastnila vyšetřování, což je nesmírně skandální, mírně řečeno. Avšak Malajsie se nedala odradit od snahy pátrat po spravedlnosti. Dokument zahrnuje svědectví plukovníka Mohamada Sakriho, šéfa malajsijského týmu, který uvedl, že poté, co jim to Porošenkova vláda původně zakázala, vzal tajně malý tým do Doněcka, kde získal důkazy přímo z místa.

Malajsie má ve svém vlastnictví černé skříňky, což této zemi zajistilo, že zná pravdu o tom, co se skutečně stalo. To také vysvětluje, proč plukovník Sakri řekl, že jak FBI, tak ukrajinská vláda, se ho okamžitě poté zoufale snažily přesvědčit, aby jim tyto důkazy předal. On po právu odmítl, a to je také důvod, proč jeho vláda nikdy neobvinila Rusko jako ostatní země, které se staly součástí stádového efektu, neboť dobře věděla, že neexistují přesvědčivé důkazy, prokazující spoluvinu Ruska. To má obrovskou normativní váhu, kterou však mainstreamová média, pojednávající o tomto případu, nespravedlivě ignorují. I když je pochopitelné, proč na to nechtějí upozorňovat, neboť tento „nepříjemný fakt“ by naboural jejich informační válku proti Rusku. Také by to vedlo k tomu, že by se více lidé po celém světě začalo ptát, proč o tom v prvé řadě nebyli uvědoměni, což by v dnešním populisticky vedeném prostředí mohlo vést k většímu odporu proti elitám, než kdykoli předtím.

Jen málo nezávislých vyšetřovatelů udělalo pro odhalení pravdy o MH17 tolik, jako Yana Yerlashová a Max Van den Werff, kteří prokázali celému světu obrovskou službu svým nejnovějším dokumentem, dokazujícím, že zprávy mainstreamových médií nebyly ničím jiným, než politicky motivovanou lží s cílem obvinit Moskvu a odvrátit pozornost od Kyjeva a jeho pravděpodobného zavinění této tragédie.

Ti, kteří už o tom vědí, nebudou překvapeni, ale je ještě mnoho lidí, kteří o této verzi nemají ani ponětí. To je důvod, proč tento dokument začínají lidé sledovat, a proč by měl být sdílen s co nejvíce lidmi, zejména na sociálních sítích, aby se i ostatní seznámili s důkazy a výpověďmi, jež jsou součástí dokumentu, a mohli si tak sami udělat názor na to, co se skutečně stalo.

Andrew Korybko

New MH17 Documentary Proves Beyond a Doubt that a Cover-Up Took Place vyšel 25. července 2019 na Global Research. Překlad Zvědavec.

Zdroj: http://www.zvedavec.org/komentare/2019/07/7978-novy-dokument-o-mh17-nepochybne-dokazuje-ze-slo-o-kamuflaz.htm


Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Jiří Baťa: Zeman versus Petříček, kdo z nich je větší vlastizrádce?   
Pridal tk Středa 31 červenec 2019 - 05:17:17 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
O tom, jak prezident Miloš Zeman poškozuje české zájmy svými návštěvami Ruska a Číny, kterými údajně táhne Česko na východ, nebo že je agentem Kremlu, podlézá Pekingu a podobné trestuhodné činy, resp., že ohýbá Ústavu k obrazu svému, bylo už napsáno a zkritizováno mnoho.

O (ne)reálnosti těchto obvinění netřeba mnoho mluvit, nicméně fakt je, že tzv. demoblok na svém konstatování a tvrzení trvá. Poznamenejme, že do demobloku oficiálně sociální demokracie (ČSSD) nepatří, leč mnohými svými postoji jim de facto konkuruje, případně nahrává. Proč? Zde je vysvětlení.
Zatímco výše uvedené „neřesti“ prezidenta nebezpečně ohrožují zájmy ČR v zahraničí, odklání její euroatlantické a eurounijní zájmy směrem na východ, je prý jeho jednání natolik nebezpečné, že v nich demoblok spatřuje hrubé (resp. již za hranou) porušování Ústavy ČR a proto na něj podala trestní oznámení. Popravdě řečeno, dámy a pánové z horní komory Parlamentu ČR, představitelé demobloku a vzpupné opozice, na to zcela jistě mají právo a pokud jim tento počin poněkud zklidní jejich rozbouřené a nespokojené ega, nechť konají. Nicméně nechť konají objektivně a spravedlivě a nejen proti člověku, proti kterému jsou vysazení a nespokojeni od jeho (v lepším případě) druhého zvolení. Co totiž nestrávili po jeho první vítězné přímé volbě, kdy prohrál jejich všeho schopný kandidát „jeho lesnická vašnost“ Schwarzenberg, to po druhé vítězně volbě M. Zemana jim už způsobuje každodenní problémy a dávení, jinými slovy, čeho je moc, toho je příliš, to už spolknou lze jen stěží!

Chybí jim však korektnost, nestrannost, nezaujatost a objektivita, jejich jednání má až příliš zjevné znaky touhy dostat se k moci, resp. slovy Modlitby pro Martu, aby se „ztracená vláda věcí jejich zpět k nim zase navrátila“. Jako do nebes volající příklad této neférovosti je přehlížení mnohem závažnějších činů, které hraničí s reálným ohrožením svébytnosti a existence České republiky. Jde o provokativní účast českého velvyslance v SRN pana Podivínského, který se v červnu t.r. zúčastnil v německém Řeznu sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení, alias Landsmančaftu! Aby toho nebylo málo, tohoto sjezdu se velvyslanec Podivínský zúčastnil na přímý pokyn ministra zahraničí ČR T. Petříčka! To už je, ve srovnáním s některými kritizovanými činy prezidenta, opravdu problém! Přímo dech beroucí je páně ministrovo zdůvodnění, který k tomu mj. řekl, že „… účast velvyslance Podivínského navazovala na dosavadní vládní linii sousedského sbližování ČR se Svobodným státem Bavorsko, jak ji nastavil svého času premiér Petr Nečas při návštěvě Bavorského zemského sněmu, vláda ČR však velvyslancovu účast v konkrétní podobě neprojednávala! Od kdy je české vládě partnerem jakýsi Bavorský zemský sněm? Ví pan Petříček co, resp. o čem mluví? Nebo snad dělá ze sebe blbce na požádání?

Naskýtá se tedy otázka, zda ministr, notabene zahraničních věcí, může sám, bez projednání ve vládě, rozhodovat o reprezentačním zastoupení státu ve věcech, kterým se nedostává oprávněnost a legitimita a které mají v současné době mimořádně vážný charakter. O podobné „přátelské“ setkání se postarali i členové předchozí Sobotkovy vlády, ministr kultury Herman, vicepremiér pan Bělobrádek přesto, že jako členové vlády neměli oprávněni jednat s regionálními představiteli zemského státu Bavorska, protože pro vládu ČR a její členy je partnerem pouze a jedině vláda Spolkové republiky Německo! Z toho také vyplývá skutečnost, že SKS (Landsmančaft) nemá legitimní pravomoce jednat s vládou ČR či jejími představiteli a obráceně. Tato setkání mohou být považována za zdvořilostní návštěvy, ne však jako setkání a jednání rovnocenných partnerů (s „milými krajany“).

Neoddiskutovatelná závažnost v jednání pana ministra zahraničí pana Petříčka (již méně velvyslance pana Podivínského) je především v tom, že je znám dlouhodobý všeobecný trend Sudetoněmeckého Landsmančaftu, vedoucí k definitivnímu prolomení platnosti Benešových dekretů, které mají za cíl prosadit navrácení nejen majetku, ale i „zabraného“ území atd. Jenom pro připomenutí, o první „drsné“ prolomení Benešových dekretů se postaral Václav Havel za mimořádné podpory K. Schwarzenberga, kterému za „odměnu“ bylo umožněno dostat zpět zámek Orlík a celou řadu dalších lukrativních nemovitostí. „Chudý“ a poškozený Havel v rámci prolomení Benešových dekretů získal zpět Lucernu, Barrandovské ateliéry a celou řadu domů a majetků v Praze a jinde.

Není od věci se zamyslet, resp. vyhodnotit závažnost a následky jednání na jedné straně prezidenta republiky M. Zemana, jehož (ze všeobecného pohledu oprávněné) jednání a činy jsou údajně v rozporu s Ústavou ČR, čímž jak výše uvedeno, svévolně dehonestuje výkon funkce prezidenta, ale současně také ohýbá některá ustanovení a významnost Ústavy a jejího pojetí jako garance demokratického zřízení v ČR.
Na druhé straně se pak nabízí svévolné, ne-li přímo trestuhodné, v lepším případě odsouzeníhodné jednání ministra zahraničí pana Petříčka, který svým nezodpovědným jednáním vystavuje Českou republiku riziku v napomáhání nežádoucího „ rozvoje resp. sousedského sbližování“ subjektů České republiky formou „liebe Landsleute“ (viz „Milí krajané“ alá Herman) a zemského státu Bavorska prostřednictvím Sudetoněmeckého Landsmančaftu, o které český stát nejenže neprojevil oficiální zájem, ale vzhledem k závažnosti záměrů a cílů tohoto sdružení, spočívající ve snaze dosáhnout definitivního zrušení Benešových dekretů pozoruhodným způsobem a to působením na vědomí české veřejnosti až tak, aby občané ČR sami došli k názoru o neplatnosti Benešových dekretů, které by jim otevřelo cestu jak zpětného získání majetku, i zabraného území dřívějších Sudet, ale i celkového podmanění státu jako součást velkého Německa.

Ve světle neopodstatněného a problematicky doložitelného (víceméně účelově domnělého) protiústavního jednání a činnosti prezidenta je, připustíme-li s velkou nadsázkou a fantazií reálnost tohoto obvinění, naprostá marginálie ve srovnání s jednáním a možnými následky ministra zahraničních věcí pana Tomáše Petříčka, představitele ČSSD které, s ohledem na možné následky, lze bez nadsázky nazvat bezskrupulózním, otevřeným a úmyslným poškozováním zájmů České republiky, resp. vlastizradou. Nabízí se seriozní otázka, jak se k této záležitosti staví ta část opozičního politického spektra (demoblok, pražská kavárna a další), která s jednáním ministra zahraničí souhlasí (resp. proti jeho jednání neprotestuje) a naopak, jak totéž politické uskupení hodnotí (je-li toho vůbec schopno) ve srovnání se údajným ohýbáním ústavy, nestandardními osobními přístupy prezidenta Zemana v některých mimořádných případech které, pokud vůbec nějak uškodí, pak pouze snahám a cílům protagonistů, sledujících odstranění prezidenta Zemana z jeho úřadu. Stejně jako mají nekalé cíle a úmysly dámy a páni ze Sudetoněmeckého Landsmančaftu, stejné nekalé myšlenky a úmysly se honí v hlavách lidí z ODS, TOP 09, STAN a KDU-ČSL!

Jediný přijatelný rezultát je, že zatímco prezident Zeman jedná v rámci daných, nicméně problematických mantinelů, které ač nedokonalé, pro někoho přesto v rámci svých zájmů důležité Ústavy ČR a následné prezidentovo hrubé osočování cestou trestného oznámení, jednání ministra zahraničí vlády ČR pana Petříčka je evidentně škodlivé a našemu státu krajně nebezpečné. Zatímco s velkým nasazením je veden litý boj hlavně za stíhání prezidenta Miloše Zemana a jeho odstranění, pan ministr Petříček z ČSSD se jeví jako ten, který zaslouží uznání (včetně ze strany ČSSD), protože posiluje české nadějně se rozvíjející a slibné vztahy s naším multikulturním sousedem, lídrem západní Evropy Německem a jeho nenasytným Landsmančaftem! Jinými slovy: „Pravda ani láska nezvítězí nad zlem a nenávistí, ale „Peníze a touha po moci vítězí nad pravdou, morálkou a láskou k vlasti!“

Jiří Baťa

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Lidovky.cz - diskuse o vraždě spáchané Eritrejcem nepovolena   
Pridal tk Středa 31 červenec 2019 - 04:46:38 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
V krátké době další vražda na německé železnici, po první spáchané přistěhovalcem ze Srbska druhá s podezřelým Eritrejcem, mě zavedla na lidovky.cz, idnes.cz a novinky.cz. Lidovky.cz vyřešily diskusi tím, že jí neotevřely.

Hlas lidu - hlas boží? Tak to si už skutečně dlouho nemyslím. Nicméně, otřesná vražda v Německu, kdy podezřelý Eritrejec hodil pod vlak ženu s dítětem, a dítě zemřelo, mne zavedla na mínění „lidu“. iDnes.cz diskusi pod článkem o této tragické události povolilo a čtenáři píší a nadávají na imigrační politiku německé vlády a Angely Merkelové osobně. Prakticky jako přes kopírák je i diskuse na novinky.cz. Hledal jsem podobnou diskusi na lidovky.cz. Tam jsem jí prostě nenašel. Buďto byla „dobře ukryta“ nebo nebyla otevřena.

Zato jsem si na lidovky.cz přečetl toto: Muž ve Frankfurtu shodil pod vlak matku s dítětem. Osmiletý chlapec zemřel. Lidovky nemají v titulku informaci o Eritrejci - tuto informaci titulek iDnes.cz i novinky.cz má.

Dále pak lidovky.cz píší toto: Šéf frakce sociální demokracie (SPD) v regionálním hesenském parlamentu Günter Rudolph varoval předtím, aby se tato „hrůzostrašná vražda zneužívala“ pro politické účely, uvedl deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Podle Rudolpha je pouze na policii a státním zastupitelství, aby objasnila okolnosti tohoto činu.

Předsedkyně frakce protipřistěhovalecké AfD ve Spolkovém sněmu Alice Weidelová naopak dala vraždu do souvislosti s migrační politikou německé vlády: „Chraňte už konečně občany naší země - namísto bezmezné vítací kultury,“ napsala na twitteru.
Cítíte ten „nadhled“ od německého sociálního demokrata a onu „zavilost“ či „nenávist“ představitelky AfD?

Zločin, který podezřelý Eritrejec spáchal, bude vyšetřován. Podle informací z tisku se pachatel a oběť neznaly. Předchozí případy doprovázené tímto sdělením pak byly překvalifikovány na teroristický čin. Není ovšem vyloučeno, že pachatel je, byl či teprve bude uznán „nesvéprávným“.

Ne, z jednoho tragického činu nelze skutečně vyvozovat dalekosáhlé závěry. Je však zřejmé, že činů tohoto typu v EU a Německu zvláště přibylo a už dávno se staly předmětem ostrého politického boje mezi vládnoucími CDU/CSU a SPD a opoziční AfD. Navíc ale stoupá podpora německých zelených, a to zejména na úkor SPD a zřejmě i CDU/CSU.

Nepřeji Německu vůbec nic špatného. To, co však nyní z Německa slyším a co zejména lidovky.cz plně šíří, jakým je prohlášení o tom, že by měla EU přijmout ihned půl milionů uprchlíků z Libye (názor německé občanky zadržené v Itálii za podporu pašování lidí do Evropy), je zřetelným znamením stavu německé společnosti, která v úzkostlivé snaze nebýt „fašistická“ je mírně řečeno „nerozumná“. Mám proto z tohoto vývoje v Německu obavy. A vůbec nejsem nadšený z toho, že Evropskou komisi má vést žena, která přihlížela rozpadu techniky Bundeswehru jako německá ministryně obrany.

Autor: Jan Bartoň

Zdroj: https://janbarton.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=722608
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Kolik evropské krve ještě bude muset být prolito, aby se voliči vzpamatovali?   
Pridal tk Středa 31 červenec 2019 - 04:43:02 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Před pár lety jsem napsal článek o spoluzodpovědnosti promigračních neziskovek a aktivistů za zločiny, které v Evropě jimi dovezení a podporovaní migranti spáchají. Když se jednalo o naší (SPD) novele trestního zákona, která by postavila šíření a propagaci islámské ideologie mimo zákon, řekl jsem v diskuzi v parlamentu: "K dnešnímu dni padlo za oběť islámského terorismu 5 občanů ČR. Sice to bylo mimo území ČR, ale byli to Češi. Kolik mrtvých ještě chcete, abyste pochopili, jak nás vidí a o co jde?" V obou případech mi připadalo, že mluvím k hluchým uším a zaslepeným očím.

Nyní už jim nestačí vraždit dospělé, začínají vraždit i naše (evropské) děti. Kolik evropské krve ještě bude muset být prolito, aby se voliči vzpamatovali a pochopili, že volbou liberálních, promigračních (=prounijních) stran volí své vlastní katy?

Jiří Kobza

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Další rána pro dolar? Rusko a Čína způsobily prudký růst cen zlata   
Pridal tk Středa 31 červenec 2019 - 04:36:05 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Investory překvapil pokračující prudký růst cen zlata. Nejspíše za to mohou Moskva a Peking. Minulý týden ruské zlaté rezervy překročily 100 miliard dolarů, zatímco čínské společnosti oznámily, že hodlají vybudovat tavírnu zlata v Tanzanii.

Ceny zlata nadále rostou. Za rok stouply o 1,6 % a za posledních dva měsíce až o 11 %. Pravděpodobnou příčinou je snaha Ruska a Číny zvýšit své vlastní zlaté rezervy.
Crispin Odey, manažer britského hedge fondu Odey Asset Management, uvedl, že tak prudký růst cen byl pro něj překvapením.

„Zlato mělo jít loni dolů,“ uvedl. „Mělo skončit rok na úrovni 1 000 dolarů (za troyskou unci, pozn. red.). Místo toho se vyšplhalo na 1 200 dolarů. ‚Něco se tu děje,‘ říkal jsem si,“ vysvětluje Odey.

V úterý už zlato stálo 1 428,75 dolarů za unci.

Rusko hromadí zlato

Od ledna letošního roku ruská centrální banka ke svým zlatým rezervám přidala 96,4 tun, zatímco Čína mezi prosincem a květnem 74 tun. Zatím nejsou žádné známky toho, že by se obě země chystaly ve své nákupní horečce zastavit.

V loňském roce ruská centrální banka oznámila, že její zlaté rezervy k 1. červenci dosáhly 100,3 miliardy dolarů s tím, že v červnu loňského roku si do zásob přidala 18 tun. Zásoby ruského zlata tak dosáhly celkového počtu 2 208 tun.

Hromadění zlatých rezerv je jedním z prostředků, jak snížit závislost na americkém dolaru. V minulosti se Rusko zbavilo podstatné části amerických dluhopisů. Teď je drží v hodnotě 12 miliard dolarů, což je nejméně od roku 2007.

Podle Odeyeho je zlato přirozenou investicí pro země, které se snaží zbavit hegemonie amerického dolaru. Po vzoru Ruska a Číny i jeho hedge fond investoval do zlata, přestože se původně k tomuto ušlechtilému kovu stavěl skepticky.
„Musíte dělat to, co centrální banky,“ vysvětluje.

Putin varuje před dolarem

Minulý měsíc ruský prezident Vladimir Putin obvinil Spojené státy z toho, že používají svou měnu jako nástroj proti dalším zemím. Podle něj Washington zneužívá globální rezervní status dolaru a jeho role ve světové ekonomice by měla být přezkoumána.

Rusko má v současnosti páté největší rezervy na světě a rychle dohání Itálii a Francii, které s 2 451 a 2 435 tunami jsou na třetím a čtvrtém místě. Největší zlaté rezervy mají Spojené státy (8 133 tun) a Německo (3 381 tun).

Minulý měsíc Rusko a Čína podepsaly dohodu, jejímž cílem je zvýšení dvoustranného obchodu v národních měnách a snížení dolarové transakce. Ruská média minulý týden informovala, že podíl dolaru v exportu z Ruska do Číny se poprvé snížil pod 50 % a v prvním čtvrtletí tohoto roku klesl na 45,7 %. Pro srovnání - za celý loňský rok podíl dolaru v ruském exportu do Číny dosahoval 75,1 %.

V celkové obchodní výměně dolar v prvním kvartálu letošního roku tvořil 55,6 % transakcí. Za celý loňský rok to bylo 75,8 %. V ruském importu z Číny se dolar podílí 66,5 %.
Odborníci upozorňují, že se prozatím jedná převážně o přechod na obchodování v eurech, nicméně v rusko-čínském obchodě postupně roste i podíl národních měn.

Zdroj: https://sptnkne.ws/8QaJ


Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Jiří Drahoš žaluje sám sebe   
Pridal tk Středa 31 červenec 2019 - 04:32:08 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Jedním z osmi skutků v ústavní žalobě na prezidenta, již minulý týden schválilo 48 senátorů, je Zemanovo odmítnutí jmenovat v červnu 2013 Miroslavu Němcovou z ODS premiérkou nové koaliční vlády. Podle žaloby informovala Němcová Miloše Zemana, že v parlamentu je pro takovou vládu většina alespoň 101 poslance.

V žalobě se píše: „Prezident republiky samozřejmě může usilovat o to, aby se vytvořila jiná většina, složená z jiných subjektů, ale stále musí své úsilí směřovat alespoň k hypoteticky možnému získání takové důvěry. V souzené věci ale bylo zřejmé, že ustavení jiné většiny je fakticky vyloučené.“ Senátoři v žalobě také uvádějí, že otevřené deklarování vůle nerespektovat ústavní pořádek je samo o sobě porušením Ústavy. Mezi těmi, kteří hlasovali pro odvolání Zemana, byl i senátor Jiří Drahoš.

Když byl ještě prezidentským kandidátem, řekl, že by Andreje Babiše předsedou vlády nejmenoval, i kdyby ho o to předseda Sněmovny Radek Vondráček požádal při třetím pokusu. V „souzené věci“ ale bylo zřejmé, že ustavení jiné většiny je fakticky vyloučené. Tím, že hlasoval pro žalobu na Zemana, hlasoval Drahoš vlastně tak trochu i o žalobě sám na sebe.

Erik Best

Zdroj: http://www.fsfinalword.cz/

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Jak to, že se na Měsíci neuvařili?   
Pridal tk Středa 31 červenec 2019 - 04:29:33 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Předesílám, že jsem o přistání expedice Apollo 11 na Měsíci až do nedávna ani stínem myšlenky nezapochyboval. Vždyť jak bych jako čistý amatér mohl mít svůj vlastní názor na věc z oblasti tak vysoce odborné, jako je měsíční astronautika?

Jenže ono se to později přece jen jaksi převrátilo. A to v momentu, kdy jsem se z internetu dověděl, že teplota na denní straně měsíce, na které Armstrong a Aldrin 21. července 1969 přistáli, dosahuje až 123 stupňů C. A sám Armstrong pak později už jako osmdesátiletý – a to na diskuzi o expedici Apollo v britském listu Independent - uvedl, že v době jejich pobytu na Měsíci tam teplota dosahovala hodně nad 90 stupni C. A hodně nad 90 stupni mohlo být taky až 100 stupňů – a to je teplota, kdy se začíná vařit voda a tedy i krev, zauvažoval jsem zase já. A člověk v důsledku oběhového selhání přece umírá už při teplotě 42 až 43 stupňů C.

Nu a v okamžiku, kdy mi tahle čísla proletěla hlavou, se ve mně probudila skepse neodborníka, kterým jsem dodnes, a píši tento článek pro jediné: abych se v reakci na něj dočkal takové odborné odpovědi, která by mé současné tápání v dané věci nějak vyřešila.

Jde totiž o možnost lidského organizmu přežít onu vražednou teplotu na Měsíci – a to, i když jej chrání skafandr doplňovaný studenou vodou z vodní nádrže, kterou astronauté nosili na zádech. Jistě, po nějaký čas na ochranu jejich zdraví i života ona chladná voda stačit mohla, jenže oni v tom měsíčním žáru - jak Armstrong v polemice astronautů v listu Independent prozradil - pobyli dvě a půl hodiny a probrouzdali přitom plochu menšího fotbalového hřiště.
Že by se ta voda po dvou a půl hodinách ve stostupňovém lunárním žáru nejdříve ve skafandru a později i v oné nádrži na zádech obou astronautů udržela stále dost chladná na to, aby život astronautů neohrozila? Existuje, resp. existoval v roce 1969 tak stoprocentní izolační materiál, z něhož byl vyroben jak skafandr, tak ona nádrž na vodu, aby té výhni odolal?

A že teplotě měsíčního povrchu (123 stupňů C), odolaly i podrážky bot onou astronautů? A že ji odolal i film (astronauté se navzájem fotografovali), když se film do fotoaparátu začíná tavit už při teplotě 65 stupňů C?
Jeden z diskutujících se na stránkách listu Independent pokusil celou tuto záhadu objasnit zhruba takto: Na měsíci není vzduch. A jedině vzduch je médiem schopným přenášet teplotu z jednoho předmětu na předmět jiný. Nu a protože na Měsíci vzduch není, teplota se z jednoho předmětu (prostředí nad měsíčním povrchem), na předmět jiný (tělo astronauta), přenášet nemůže. To znamená že to, co do prostředí nad měsíčním povrchem vstoupí jako studené, studeným zde též zůstane.

Což je výklad, který, jestliže je pravdivý, odolnost astronautů vůči lunárnímu žáru objasňuje dokonale. Ale je skutečně pravdivý? Vždyť sám astronaut Armstrong jej v e-mailu, adresovaném jednomu z účastníků diskuze listu Independent, zpochybňuje těmito slovy: „Operovali jsme v téměř dokonalém vakuu a v teplotě hodně nad 90 stupňů C. A neměli jsme údaje, které by nám řekly, jak dlouho malá vodní nádrž na našich zádech vydrží“.

Ale řekněte sami. Proč by se Armstrong o nádrž se studenou vodou na svých zádech vůbec staral, když vše, co do prostředí nad měsíčním povrchem vstoupí jako studené, studeným zde též zůstane?

Takže otázka ke všem laskavým čtenářům tohoto webu, kteří mají o věci pojem, je dvojí: Má pravdu onen účastník diskuse listu Independent, který tvrdí, že to, co jako studené nad měsíční povrch z důvodu neexistence vzduchu vstoupí, studeným zde též zůstane? A když pravdu nemá, mohl být v r. 1969 izolační materiál, z něhož byly skafandr a nádrž na vodu na zádech astronautů vyrobeny, tak dokonale tepelně nevodivý, že se oba na Měsíci neuvařili?

Anebo zde bylo ještě něco docela jiného, co je od toho žáru ochránilo? Třeba tajemná chladící látka, která z neznámých důvodů na takový přetřes, jaký by si jistě zasloužila, ještě nepřišla?

Lubomír Man


Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Letní odcházení k horkému podzimu   
Pridal tk Středa 31 červenec 2019 - 04:26:47 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Část první

Jakákoliv strategie vyžaduje včasný začátek. To proto, že kdo vyhraje čas na rozložení sil, vyhrává bitvu, většinou i válku a tím i čas na přípravu k další. V politice to znamená, že příprava k novým volbám, by měla začít den po ukončení voleb. Podobně je tomu i se strategií změny režimů a elit. Všeobecně platí, že je nutné najít slabá místa systému, přes své agenty vlivu vyprovokovat řadu všeobecně zhoršujících aktivit, po té ihned každou aktivitu propagandisticky zpracovat a rozšířit tak, až se stane všeobecně politicky známou a důležitou.
Po té, co si veřejnost uvědomila, že existuje politický problém, začne požadovat jeho řešení. Protože je demokracie v odcházení, její nástupci definují nesplnitelné požadavky, argumentují morálkou před právem a aplikují revoluční metody vně platných zákonů. Požadavek na změnu dostává svoji legitimitu formou sociální objednávky. Kdo na ní reaguje, není již narušitelem práva, zrádcem, ale kandidátem na hrdinu, osvoboditele od tyranie a nespravedlnosti starého režimu. Zradu cara v roce 1917 národem, jeho spolupracovníky a dokonce příbuznými, a podobné z historie včetně EU, politici nejenom v RF, ČR ale i jinde dávno zapomněli. Diskuze o paní Carole, jako kandidátce na Nobelovu cenu za mír, započatá ještě před ukončením vyšetřování v Itálii, dokumentuje již nekontrolovatelnou míru korupce i u navrhovatelů. Nebudu se divit, bude-li diskuze obohacena o málo vědoucí loutku, další kandidátku na Nobelovu cenu, žačku Grétu. Ta odstartuje za několik dnů na dvoutýdenní cestu do USA na 18 m dlouhé jachtě Malizia II se solárními panely, podvodní turbínou pro výrobu elektřiny bez CO₂ v doprovodu otce Svante, jednoho filmaře a dvou kapitánů: Borise Herrmanna z Hamburgu a Pierre Casiraghi, syna Princezny Caroline von Monaco.

Uvedené je částí komplementární kategorie k fake – news : fake – think. V letním dusnu se nebudu podrobně rozepisovat o obsahu tohoto fenoménu. Nabízím k zamyšlení a samostudiu příklad fake - think , který existuje v pokeru. Proto existuje i v myšlení. To však neznamená, že se jedná o nesprávné, nebo špatné myšlení. K zábavnému, zajímavému a cennému samostudiu doporučuji seznámit se alespoň s pěti symptomy fake – think: 1) Zástupnost problému. 2) Zneužití analogu. 3) Seskupení témat. 4) Kopulace pojmů. 5) Rozptyování (procesů a argumentů). Všechny symptomy prezentuje a dokazuje plejáda slouhů nadnárodních elit a českých politiků - premiérem Babiš počínaje, ministry Hamáčkem a Petříčkem uprostřed, primátorem Hřibem, který formálně není jejich podřízeným, konče.

Primátor Hřib ani jako lékař, zcela určitě nevyléčí bolesti a nemoci Prahy a některých občanů. Nepomůže ani jednomu z rostoucího množství zfetovaných na ulicích Prahy, nebo apatických bez střechy nad hlavou. Neposílí ani imunitu jemu svěřeného města ani smlouvy mezi Prahou a Pekingem. Doba odcházení přišla, naděje na něco nového a užitečného se přiučit v ČLR, pro primátora zmizela. Nemohu vyloučit, že doba odcházení přinutí pana primátora k návratu do vyučené, ale nepraktikované profese. Podobně tomu bude u mnohých pirátů, již dnes kandidátů na neúspěch v rozbouřeném moři Evropy.
Jako senior v odcházení, znám něco málo o mladé generaci a její představě o životě. Dovoluji si proto doporučit všem schopným a odhodlaným si udržet nezkorumpovanou radost ze života, seznámit se s profesemi, které oslabují, a které zvyšují efektivitu funkce mozku a udělat pro sebe správný výběr. Ten by jim a lokálním matadorům - politikům mohl pomoci vytvořit reálnou naději na vyžití osobního potenciálu a přežití i ve vyprahlé české kotlině. V ní by si elity měly konečně uvědomit, že jednání může být ve své podstatě pouze lokální, omezené a konečné. Prostředí a kontext, ve kterém však chtě nechtěně všichni jednáme, jsou globální, neomezené a nekonečné. Nikde ve světě doposud nevytvořil člověk s vysychajícím lidským mozkem podmínky pro růst vkusných jedlých hřibů. Premiér Babiš, správce špehů a tajemství Aspenu, ministr Hamáček a hrobař dříve ceněné české diplomacie, ministr Petříček, i mudrc-primátor Hřib vědí mnohem více, než to, s čímž se dělí s veřejností. Pokusím se proto částečně kompenzovat deficit informace příklady z aktuálního dění.

Většině českých politiků a veřejnosti uniká, že život ve Velké Británii s novým premiérem Johnsonem, v tisku Borisem, formálně správně (ji) však Alexandrem Borisem, se stává denně veselejší. Možná, že stojí za pokus si představit, nebo dokonce udělat něco podobného i v ČR: nemít program, každý den něco slibovat, a po návštěvě u pana prezidenta, podobně jako v případě britského premiéra po nástupní návštěvě u HM, vše domluvené a třeba i utajené sdělit veřejnosti v rámci transparentnosti. Alexander Boris Johnson, člen elity, si mohl dovolit sdělit veřejnosti otázku HM a tím narušit dávnou zvyklost: Proč jste vzal tu funkci? Svoji reakci a odpověď, jak se sluší a patří pro absolventa Eton College, zamlčel.

Jeví se mi, že čeští politici si během všech školení o demokracii i u nejstarší demokracie světa vybrali to, co se jim hodí. Zapomněli například, že je možné posílit pozici premiéra, jmenováním bratra ministrem financí. Alexandr Boris to předvedl, jak se to dělá. Všechny skandály bratra v době fake – news, fake – think a záchran britských bank, veřejnost zapomněla. Pouze Londýnské City umí interpretovat jmenování: Dělejte si, co chcete, vše zůstane při starém. Stávající systém vám i mně vyhovuje. Bez něj bych nebyl premiérem! Nevím, jak se zachová český protokol, rozhodne-li se premiér Alexander Boris Johnson k návštěvě Prahy v doprovodu. Má totiž velký výběr – vzít manželku, milenku, nebo jet sám.

Jeho klíčový poradce Dominic Cumming, strůjce a šéf úspěšné kampaně za odchod Británie z Evropské unie, ukáže spolu s prezidentem Trumpem EK hranice její (bez)moci, lépe, než kdokoliv jiný z české kotliny. Společně, UK v roli Atén a USA v roli Říma, budou dále pracovat na získání prostranství zvané Ruská federace, aniž by jim došlo, že v ní může být jakákoliv vláda, ne však slabá. Proto očekávám, že v prosinci na summitu NATO v Londýně, věnovanému 70 výročí jeho vzniku, oba odpískají start dalšího zatěžovacího testu EU.

Na tomto místě se nabízí krátká reakce na pravdu utopenou ve lži většiny západních masových médií o posledních nepovolených protestech v Moskvě, reakci EU a MZV ČR. Z celkového počtu 1074 zadržených, bylo více než 600 nežijících, nepracujících a neregistrovaných v Moskvě. Pouze 150 zadržených muselo přenocovat na policii, než byli propuštěni. O věkové struktuře protestujících, z velké části nezletilých, se nebudu zmiňovat, stejně jako o sponzorujících návštěvu Moskvy. Cíl byl a je jasný: Nejde o volby, ale o kravály a akce podle metody popsané v úvodu příspěvku. V daném případě doporučuji nejenom hrobařům v Bruselu a Praze - Spěchejte pomalu (s úsudky)! (Eile mit Weile).

Nemám pochyb, že BBC a britské a americké bezpečnostní služby vědí téměř vše o dění v Moskvě. Přesto mlží. Mlží aktivním a provokativním zpravodajstvím s výzvou na adresu Hongkongských bojovníků za demokracii v bílých tričkách ke svržení režimu. To asi proto, aby, nedej Bůh, si nikdo nevzpomněl na nezaplacené dluhy Londýna za Olympiádu 2012 z doby starostování Alexandra Borise Johnsona, na hlavní problém nejstarší demokracie na světě, kterým je udivující korupce a ostuda století stvořená ex-premiérkou Theresou May. Ostudu století představuje hlasování cca 8 tisíc členů politické strany v zemi s cca 65 milióny obyvatel, tři zákony, které byly odsouhlaseny během jednoho dne v šumu voleb premiéra a diskuze o brexitu a potlesk parlamentu po jejím závěrečném projevu: 1) Zákon o 0% CO2 v UK k roku 2050. Bude-li aplikován, výsledkem bude kompletní likvidace zbytku britského průmyslu. 2) Pravidla a povinnost testovat žáky na stress, spolupodílet se na určování jejich pohlaví a podobné, které si ani George Orwell nemohl představit. Podobně jako já, se vzpomínkami na minulá, obohacující setkání a jednání s ministry, členy Parlamentu UK a EP a členy stran. 3) Před posledním slovem Theresy May britský Parlament uzákonil bez debaty, otázek a odpovědí jednopohlavní manželství v Severním Irsku a potraty. Světe, (ne) div se!

Většině veřejnosti s pomocí českých politiků a objektivního informování uniká obsah sobotního prohlášení MZV ČLR a pondělního prohlášení oddělení vlády ČLR odpovědné za Hongkong. V prohlášení MZV ČLR se neobvykle a po prvé, co se týče mé paměti, ČLR rozhodla světu sdělit, že v ochraně mezinárodního práva bude postupovat společně s RF, se kterou nebude váhat chránit mezinárodní právo a své zájmy i v cizích státech. Prohlášení oddělení vlády odpovědné za Hongkong jasně a nekompromisně označilo tři červené linie, které nesmí být demonstranty a jejich sponzory překročeny. Obě prohlášení patří do kontextu hlavních úkolů USA a Velké Británie pro představitelnou budoucnost. 1) Jak oddělit RF od ČLR. 2) Jak probudit vnitřní strategický dialog u Amerických elit, jak odpovědět na otázku: Co vlastně chceme? 3) Jak se mají USA, které nejsou historicky impériem, chovat, když mají za spojence neexistující impéria s ambicemi, ale s vysokým momentem setrvačnosti a agresivita USA je v podstatě v protikladu k proklamovaným zájmům USA.

Než uslyšíme odpovědi na uvedené otázky, nevylučuji, že uslyšíme něco o China -gate ve spojení s Hillary Clinton. Ta si totiž po výkonu zvláštního vyšetřovatele Muellera v Kongresu vůbec nemůže být jistá, že ji na stará kolena nepotká podobný osud jako prezidenta Trumpa. S rozdílem a následky, o kterých se dnes nebudu zmiňovat. Proč? Není dobré chválit den před večerem. Za to je možné bez chvály si představit, že již započatá prezidentská kampaň v USA může být obohacena neúčastí USA v nové válce, a pod vedením prezidenta Trumpa. O dalších možnostech obohacení kampaně, včetně zintenzivňující se spolupráce USA s RF, nebo zveřejněním aktivit proamerických agentů vlivu v RF a ČLR, se nebudu dnes zmiňovat. Souhlasu netřeba.

Část druhá

Většině veřejnosti s pomocí českých politiků unikají tři otázky, které by si měli elity české kotliny klást a po prázdninách veřejně na ně odpovědět: 1) Co slíbila paní kancléřka Merkel v odcházení svému polskému protějšku v nočním, cca 90 minutovém telefonním rozhovoru před rozhodující volbou šéfky EK, paní von der Leyen? 2) Co se stalo, že po jejím rozhovoru 21 polských poslanců EP hlasovalo pro paní von der Leyen a tím rozhodlo o jejím vítězství? 3) Co znamená skutečnost, že Polsko nakoupí 35 kusů amerických stíhaček F 15, USA posílí svých 3.500 vojáků v Polsku o dalších tisíc tzv. rotací (aby nenarušily zbytek smluv s RF) a další veřejnosti málo známé novinky, vše v kontextu projektu Mezimoří, známé též pod latinským názvem Intermarium? 4) Myslí snad někdo z českých elit vážně, že současné mlčení SRN, co se týče vstupu Gruzie a Ukrajiny do NATO, bude po kancléřce Merkel pokračovat? Nebo že SRN se vzdá vojenských možností a svých nových pozic v EU? Nebo že USA budou zachraňovat Polsko, až přijde doba - být čí nebýt?

Čučkaři by měli znát odpovědi na některé otázky a tím pomoci hrobaři diplomacie a zahraniční politiky, ministru Petříček se rozhodnout vyměnit svoji dovolenou za stáž u vojenských hrobařů. Americký Graves Registration Service mu zcela jistě nabídne placenou stáž a tím zbohatne hned dvakrát: nabytou zkušenosti a úsporou peněz. Premiér Babiš na dovolené v nepřiznaném sobě stresu by si mohl připravit veřejnosti srozumitelné vysvětlení obsahu zamlžujících zkratek, konkrétně PSPS (Public Sector Asset Purchase Programme). Program totiž dovolil ECB ve Frankfurtu bez souhlasu voličů EU od března 2015 do 2019 vytvořit dluh ve výši nepředstavitelných 2,6 tisíc miliard Euro. Jeho předchůdce, OMT (Outright Monetary Transactions) sloužil také neúspěšně během intervencí na finančních trzích. Oba neúspěšné programy samozřejmě předtím podpořil ESD (Evropský Soudní Dvůr). Proto se bankéři nemuseli bát, nikdo z nich se nepoučil a nikdo z bankéřů se nestal obětí pirátů, Robin Hooda nebo Bonnie a Clyde, přestože mnozí z nich mutovali do bohatých banditů a vyděračů. Ani Ústavní soud SRN v Karlsruhe se v minulých dvou kritických rozhodnutích neodvážil rozhodnout jednoznačně a ukončit jejich konání. Neočekávám, že třetí jednání (v úterý a středu 30. a 31. Července) a následné rozhodnutí bude jiné, i když politika ECB ohrožuje nejenom SRN, ale i celou EU. Proč? Nikdo ze soudců nepřevezme odpovědnost za následky zpochybnění ESD. Ty jsou jasné: Spolková banka (Bundesbank) by musela okamžitě ukončit součinnost při nákupu dluhopisů. Tím by prakticky dala pokyn k odchodu SRN ze systému EURO. Ze strachu před následky a egoismu nadnárodních elit, které si nemohou připustit, že hospodářství a hospodářská politika se nedají oddělit, budeme tak i nadále žít ve stínu a strachu s Euro jako čistě politickým projektem, který, nebude-li revidován, je odsouzen k pomalé smrti. Ji bude doprovázet nerevidovaná Maastrichská smlouva. Ta dovoluje konání EK a ECB ultra vires (za hranicemi moci a práva), neplést si s intra vires (v rámci moci a práva). To znamená, že bude napomáhat ničit zbytek toho, co z Evropy různých států, národů a náboženství, zůstalo, aby mohlo vzniknout nové.

Pro znající angličtinu nebo němčinu, k nimž řadím premiéra, ministry, primátora a jeho souputníky, doporučuji během letní dovolené si přečíst, zatím do češtiny nepřeloženou knihu - Steven Pinker - Enlightenment Now (německy - Aufklerung jetz). V ní se doví něco o tzv. Gruenismu ve spojení s konáním pana Al Gora, Papeže Františka, ale i teroristy Ted Kaczynského. Koho zajímá více zneužití algoritmu analogií, může se zamyslet nad široké veřejnosti neznámým rozdílem mezi zpracováním informace v lidském mozku a v komputeru, včetně UI. Bude se divit, jaké nebezpečí z tohoto rozdílu vyplívá pro člověka a jeho nejistou budoucnost. Kniha Homo Deus (Stručné dějiny zítřka, Leda 2017) izraelského historika Yuval Noah Harari (1976) a jeho dnes již známý Harari – algoritmus a pojednávání o kognitivní revoluci mohou pomoci kompenzovat letní dusno staronovými poznatky, srozumitelností a návodem, jak napsat knižní bestseller po ukončení politické kariéry.

Kdo dává přednosti méně objemným knihám, ale se stejnou obsahovou náloží, má možnost seznámit se alespoň s jednou z 16 knih korejsko-německého filosofa a kulturního teoretika, Byung-Chul Han (1959). V knize Vyhořelá společnost (Rybka Publishers 2016), v němčině Müdigkeitsgesellschaft autor popisuje dnešní společnost jako společnost únavy. Tu charakterizuje patologická porucha vedoucí k depresi, rozptýlení pozornosti, hyperaktivitě s častým syndromem vyhoření. Autor, který v poslední době odmítá se setkávat s veřejností z důvodů, o kterých nebudu spekulovat, tvrdí, že se nejedná o infekce, ale infarkty. Ty způsobují negativní imunologickou reakcí na prostředí, kde převládá móda pozitivity, hollywoodský úsměch, zkratková mluva a jednání.

V kontextu uvedeného snaha primátora - politika Hřiba uzavírat apolitické smlouvy se zástupci politicky vedeného hlavního města hospodářské velmoci ČLR, mluví sama za sebe. Kromě toho, taková a podobné snahy indikují patologickou poruchu vnímání světa a analytickou poušť u politiků, jejich poradců a stranických kolegů.

Aby toho nebylo málo, doporučuji seznámit se se čtvrtým a pátým symptomem fake – think: kopulace pojmů a volatilita (kolísání) asociací a rozptylování. Mistrem v kategorii kopulace pojmů je zcela bez pochyby i mnou vážený a v Karlsruhe narozený filozof, Peter Sloterdijk (1947). Mistrem v kategorii rozptylování zemřelý Jean Baudrillard (1929 – 2007). Jeho jméno je často spojováno s hyper-realitou a teorií simulaker (vztah mezi realitou, symboly a společností).

Rozptylování myšlení (disipace, z lat. dissipatio) vede totiž k nevratné změně cenných pojmů do bez tak již horkého vzduchu. Rozptylování provází každou reálnou transformaci energie na jinou. Teorie informace učí, že při každé disipaci musí docházet k výměně informace mezi interagujícími systémy. Disipační systém zvyšuje organizovanost (snižuje entropii) na úkor jeho okolí, nikdy to není systém uzavřený. Mezi běžné příklady patří současné počasí a dění ve světě: šíření tepla prouděním, hurikán či živé organizmy.

Tím jsem se dostal k práci fyzika a promovaného filozofova Eduard Kaesser, autoru knihy vydané 2018 vydavatelstvím Schwabe - Verlag pod názvem Trojanische Pferde unserer Zeit, ISBN13 (EAN): 9783796538810. Český název Trojské koně dnešní doby je překlad autora příspěvku. Kdo se nedostane ke knize, může si osvěžit význam staré pravdy zapsané Williamem Shakespeare: Copak je po jméně…?!? Co růži zvou, i zváno jinak vonělo by stejně. A tak Romeo, nebýt Romeo zván, by nebyl o nic méně drahocenný, než s tímto jménem. Romeo, svleč to jméno…A kdo preferuje myšlenky o sexu, může se seznámit s nabídkou, která bude způsobovat skandály, budit údiv a nabízet genderově korektní otázky.

Společnost VR Bangers, podle The Next Web ohlásila program, s jehož pomocí je možné zaregistrovat sex se svým partnerem, partnerkou, milenkou nebo i hračkou pro potřeby v budoucnosti. Program zvaný Time Capsule v rozlišení 6K a vícekanálovém audio formátu má umožnit archivaci plně synchronizované sexuální zkušenosti, aby tato, včetně zápachu, vůně, teploty a taktilních pocitů (týkající se počitků dotyku a tlaku) mohla být probuzena k životu v pozdním věku. Cena 10 tisíc USD bez pronájmu patřičné vybavené místnosti. Ta by neměla být problémem pro české elity i v předčasném důchodu. Mám štěstí v tomto novodobém neštěstí, že prostě vím: Nikdy nevstoupíš do téže řeky. Souhlas netřeba.

Jan Campbell


Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Dvojité standardy jsou obvyklým trikem západních zemí pro zasahování do vnitřních záležitostí jiných států   
Pridal tk Středa 31 červenec 2019 - 04:17:35 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Od poloviny června došlo v Hongkongu k řadě nezákonných násilných akcí. Některé osobnosti ze Západu, ze zemí jako Spojené království a Spojené státy, využily dvojí standardy, podle kterých vyjádřily shovívavost a dokonce přikrášlily extrémní násilí, ale současně kritizovaly normální práci hongkongské policie při vymáhání práva a urážely čest čínské vlády, když ji obviňovaly z takzvaného oslabení svobody a práva v Hongkongu. Nejnovějším příkladem je, že předseda výboru zástupců pro zahraniční věci při americké dolní sněmovně Eliot Engel nedávno prohlásil, že použití násilí hongkongskou policií při zvládání demonstrací narušilo mezinárodní pověst hongkongské vlády v oblasti správy a spravedlnosti. Taková vyjádření nejsou v souladu s fakty a nejen převracejí černou a bílou, ale také představují hrubý zásah do hongkongských záležitostí a vnitřních záležitostí Číny.

V očích západních politiků jako Eliot Engel představují násilí pouze násilí a útoky na policisty a civilisty při demonstracích v západních zemích, které má policie právo potlačit. Násilí při demonstraci v Hongkongu je podle nich mírová demonstrace a bezdůvodně požadují, aby vláda zvláštní administrativní oblasti Hongkong respektovala svobodu projevu a shromažďování a zrušila obvinění vůči pokojným demonstrantům. V očích těchto pokryteckých a neetických politiků jsou násilníci v Hongkongu bojovníky za lidská práva a svobodu. Je zřejmé, že jde o dvojité standardy.

Zapomněli snad lidé ve Spojených státech a ve Velké Británii? Při protestech Obsaďte Wall street v roce 2011 použila americká policie pepřový sprej a gumové projektily. Ve stejném roce rozháněla britská policie demonstranty při nepokojích v Londýně a na dalších místech vysokotlakými vodními děly. Ale jakmile jde o Hongkong, tito američtí a britští politici okamžitě změnili tvář. Nejenže nevzali v úvahu velkou zdrženlivost a trpělivost, kterou projevila hongkongská policie při řešení násilných aktivit, ale také svévolně kritizovali běžné postupy při vymáhání práva. Žádní politici na Západě, ani v USA ani ve Velké Británii, se nezajímají o autonomii lidí, o lidská práva a svobody v Hongkongu. Starají se pouze o své vlastní zájmy.

V uplynulých 22 letech po návratu Hongkongu do Číny čínská ústřední vláda vždy dodržovala zásadu „jedné země a dvou systémů", lidé v Hongkongu vládnou Hongkongu a Hongkong má vysoký stupeň autonomie. V přísném souladu s ústavou a základním zákonem v Hongkongu jsou obyvatelé Hongkongu jeho pány a požívají nebývale rozsáhlých práv a svobod v souladu se zákonem. Podle globálního žebříčku se index právního stavu Hongkongu zlepšil z více než 60. místa v roce 1996 na 16. příčku v roce 2018, což je lepší než celosvětové hodnocení USA.

Západní média se vždy prezentují jako objektivní a spravedlivá, ale nezmínila, že tyto násilné davy zaútočily na policejní linii obrany a použily nebezpečné zbraně. 14. července byl jednomu policistovi ukousnut protestujícím davem prst, což západní média záměrně ignorovala. 21. července došlo k zhanobení národního znaku Číny, což nemůže tolerovat žádná suverénní země, o čemž některá západní média mlčela. Co je opravňuje mluvit o spravedlnosti a objektivitě?!

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Hledat Info kuryr
Novinky pro 2019
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.2294 sec,0.0455 z toho dotazů.Dotazů v DB:17. Použitá paměť:1,640kB