Úterý 20 srpen 2019
Operace “Valland” byla spuštěna jen 3 týdny poté, co výzkumné letadlo NASA vyděsilo obyvatele Kalifornie, když v nízké výšce létalo cik-cak nad tektonickým zlomem San Andreas!   
Pridal tk Úterý 20 srpen 2019 - 07:27:25 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Operace “Valland” byla spuštěna jen 3 týdny poté, co výzkumné letadlo NASA vyděsilo obyvatele Kalifornie, když v nízké výšce létalo cik-cak nad tektonickým zlomem San Andreas! Lidé v panice vybíhali z domů a nevěděli, co se děje, protože stroj NASA létal opravdu nízko a něco mapoval a nasával ze vzduchu! Velké zemětřesení je podle všeho opravdu blízko a vláda Donalda Trumpa musí začít přijímat opatření pro zajištění budoucnosti americké populace! Zájem o koupi Grónska je opravdu šokem i pro americkou alternativu!

Rozodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odkoupit Grónsko od Dánska má další a důležité pokračování. Na americké alternativě se o víkendu řešilo, proč Donald Trump zahájil tuto operaci právě teď, když o myšlence odkoupit Grónsko hovořil již v roce 2016 a dokonce v soukromých rozhovorech již mnohem dříve. A hlavním impulzem pro publikování této myšlenky veřejně mohla být událost z Kalifornie koncem minulého měsíce. Americká média totiž již 23. července oznámila, že zpravodajské stanice, televizní štáby a hlavně policie dostává informace od vyděšených obyvatel Kalifornie, že nad jejich městy krouží a kličkuje dopravní letadlo, které dělá obrovský rámus, letí ve výšce několika stovek metrů nad zemí a lidé nevědí, jestli nejde o únos letadla nějakým útočníkem, protože takto přece dopravní letadla nelétají.

Jenže největší povyk nastal až poté, co americká média a odborníci na letectví přinesli informace, co je to za letadlo a jakou letovou trajektorii opisuje z dat podle letového záznamníku. A šok to byl ještě větší. Ukázalo se totiž, že jde o stroj DC-8 s registrací NASA817 a stroj podle letového záznamu kličkoval cik-cak nad celým tektonickým zlomem San Andreas. Lidé zůstali v šoku a v následujících dnes se strhla horečka v realitních kancelářích. Američané začali prodávat své domy a hodlají zmizet z Kalifornie.

Výzkumné letadlo NASA totiž létalo tak nízko proto, že do umístěných lapačů a senzorů na trupu letadla nasávalo vzduch nad zlomem San Andreas. NASA později veřejnost “uklidnila”, že sbírá data o obsahu prvků v kouři z lesních požárů, není prý důvod k panice. NASA tím ale pouze přilila olej do ohně, protože právě ty požáry vznikají v okolí zlomu San Andreas v poslední době samovolně a za naprosto bizarních okolností.

Lidé vybíhali z domů a nevěděli, co se děje. Burácející DC-8 z NASA létal na baráky tam a zpátky nad zlomem San Andreas

Pod celou Kalifornií totiž roste v podzemí obrovská sopka, tzv. supervulkán. Na planetě Zemi byly supervulkány na konci druhohor, kdy tyto sopky formovaly povrchy kontinentů, ovšem pod zlomem San Andreas roste nový supervulkán, který by mohl zničit nejen Spojené státy, Kanadu a Mexiko, ale v podstatě by ovlivnil klima na celé naší planetě. Předpokládaný model exploze supervulkánu by měl být ovlivněn Tichým oceánem.

Po explozi supervulkánu by došlo k sesuvu americké desky, k jejímu rozlomení a podle modelů by až 40% USA zatopila slaná voda z Pacifiku. Samotný supervulkán by vytvořil izolovaný sopečný ostrov obklopený vodami Tichého oceánu, který by se zakousl do dnešního území USA a severní části Mexika. Místní obyvatelé v Kalifornii nepamatují situaci, že by letadlo NASA za bílého dne létalo tak nízko s takovým rachotem a rámusem a děsilo lidi.

Tyto sběry plynů vycházejících z tektonického zlomu San Andreas se shromažďují pravidelně, ale výhradně pomocí malých jednomotorových letadel, na které jsou místní lidé zvyklí. Ovšem ve chvíli, kdy jim nad hlavami začne kroužit 4-motorový proudový dopravní letoun, tak to mění situaci. Situace je podle všeho vážná, protože dosud zlom San Andreas zkoumal pouze Americký národní úřad pro geologický výzkum (USGS).

Ovšem zapojení NASA do sledování tektonického zlomu San Andreas vyvolává obavy, a to z toho důvodu, že NASA je obvykle volána tam, kde jiné americké úřady narazí na neznámé a neprozkoumané jevy, se kterými nemají vládní organizace žádné zkušenosti. Špičkové vybavení NASA tak má zřejmě za úkol vyhodnotit v atmosféře vzácné prvky jako radon nebo xenon, ze kterých by bylo možné určit, kolik času ještě zbývá do chvíle, než dojde k masivnímu zemětřesení, které by mohlo otevřít jícen podzemního supervulkánu.

V Kalifornii se záhadně rozpouští asfalt i během nocí, ráno lidé nacházejí na parkovištích auta zapadlá do ztuhlého asfaltu, neznámý fenomén už zkoumá i NASA. Hlavním podezřelým jsou mikrovlny, ale odkud?

No, a co se stalo poté? Prakticky o necelý měsíc později americký prezident vypouští informaci, že americká vláda má zájem o odkup Grónska od dánského království. Nejprve si novináři mysleli, že je to tak šílený nápad, že to možná je od Trumpa jenom vtip, ale záhy se ukázalo, že americký prezident opravdu pověřil ministerstvo zahraničí zahájením konzultací na toto téma. Je to myšleno naprosto vážně a navíc s veškerou razancí.

Podle Alexe Jonese dostal Bílý dům na stůl poznatky o vzorcích, které letadlo NASA nasbíralo nad zlomem San Andreas a výsledky jsou jasné, USA už nezbývá moc času. Spojené státy budou v blízké době čelit klimatickým a posléze i seismologickým změnám, které povedou k evakuaci amerického obyvatelstva přesně podle vize Marie Orsistch z nacistické okultní organizace Vril, která předpověděla anexi Grónska americkou armádou poté, co v USA dojde k hladomoru a kataklyzmatické události. Jenže stroj NASA byl spatřen i nad Montanou, kde obyvatelé rovněž hlásí podivné roztékání asfaltu a rozpálené cesty během nocí.

Alex Jones měl minulý týden ve svém pořadu na telefonu zajímavého tippera, který mu hlásil situaci z Kalifornie, že místní požáry jsou falešně a podvodně svalovány na turisty a kempery, ale ve skutečnosti je to prý úplně jinak. Byl na vlastní oči svědkem při své cestě náklaďákem ze stavby přes San Bernardino, jak ze země podél cesty něco stoupá, kouř a dým. Myslel si, že někdo rozdělal oheň na silnici, ale při pohledu blíže zjistil, že asfalt je úplně rozteklý, ne rozměklý, ale úplně kapalný jako voda, a vedou z něho koleje aut, které tím projely.

Okolo byla spálená a shořelá tráva, oheň se ale nerozšířil, protože vedle u silnice za travnatou plochou byl betonem zpevněný svah. Kdyby ten svah tam nebyl, už by prý v televizi běželo, že nějaký kemper způsobil požár v San Bernardinu. Podle jeho názoru situace už americké geologické službě přerůstá přes hlavu, a proto přivolali na pomoc “kovboje” z NASA, kteří na sběr vzorků plynů ze vzduchu použili obrovský letoun DC-8, aby zjistili, co tohle všechno má znamenat.

Americký úřad pro geologický průzkum si už neví rady, na pomoc přivolal experty z NASA

Situace totiž nemá logického vysvětlení, protože rozteklé a kouřící asfalty, které zapalují trávu a způsobují požáry, nemůžou podle geologů mít přímou souvislost s vulkanickou činností, to by muselo dojít k erupci a o tom by každý věděl, a ani by na to nepotřeboval experty. Americké silnice jsou stavěny z betonu, ale asfalt se používá na parkoviště, menší silnice a odpočívadla.

Ovšem podivné události postihují hlavně asfaltové povrchy, které jsou dimenzované tepelně tak, aby vydržely přímý sluneční svit a teploty až do 120 stupňů Celsia v přepočtu. Asfalt může změknout, že se do něho dělají otisky pneumatik, ale nemůže zkapalnět do vodnatého a kapalného skupenství, to vyžaduje obrovské teploty nad 400 stupňů Celsia. Kde by se tam ale vzaly? Jenže lidé hlásí situace jako z hororu, kdy ráno přijdou k autu, a to je zapadlé v asfaltu, který se zázrakem roztekl v noci, kdy nesvítí slunce.

To by potom ukazovalo na dosud neznámý fenomén, se kterým si americký úřad pro geologii neví rady a potřebuje pomoc NASA. Nejde snad o mikrovlny z kosmu? Mikrovlnné svazky by opravdu mohly asfalt rozpustit, ovšem odkud ty mikrovlny přichází? Z kosmu nebo z podzemí? Je vůbec možné, aby nějaká geologická činnost pod povrchem země generovala mikrovlnné emise? Nasazení letadla NASA nad tektonickým zlomem San Andreas dává tušit, že USA čelí neznámým geologickým nebo atmosférickým jevům a nikdo neví, co to způsobuje. Na pomoc tam musela přijít NASA.

V Kalifornii je podél zlomu San Andreas řada jaderných elektráren

Riziko je obrovské, protože podél zlomu San Andreas stojí celá řada amerických jaderných elektráren. Pokud by došlo k velké události, Černobyl by v porovnání s tím byl bezvýznamnou záležitostí. Donald Trump svým oznámením o úmyslu koupit Grónsko možná vyvolal úsměv na tváři tupých novinářů z mainstreamu, ale na druhé straně vyděsil geology, klimatology a lidi, kteří se zajímají o historii a historické předpovědi událostí, které mají nastat. Všechny kroky americké vlády teď budou směřovat k tomu, aby byly zajištěny prostředky pro případ krizového řízení v budoucnu, pokud se ukáže, že Spojené státy opravdu podle iterace Kapitoly VI budou čelit kataklyzmatické události blíže neurčeného a dost možná i neznámého jevu.

Bez zjevných příčin roztékající se asfalty přes noc v oblasti, kde se nachází hluboko pod povrchem druhohorní supervulkán, určitě vyvolávají důvody k tomu, aby prezident dopředu hledal náhradní plány a krizová řešení. Grónsko je logická volba, je to země nikoho (Dánsko v očích Američanů není nic) a díky ledovci bude tato země mít i v budoucnu, až bude Země spálenou planetou, dostatečné zásoby pitné vody z tisíců sladkovodních jezer, které po roztálém ledovci zůstanou. Ten plán je děsivý: Dnes vládne světu petrodollar, v budoucnu to může být waterdollar. Kdo bude disponovat největším ledovcem na světě, tedy s výjimkou Antarktidy, bude kontrolovat situaci.

-VK-
Šéfredaktor AE News


Zdroj: https://aeronet.cz/news/operace-valland-byla-spustena-jen-3-tydny-pote-co-vyzkumne-letadlo-nasa-vydesilo-obyvatele-kalifornie-kdyz-v-nizke-vysce-letalo-cik-cak-nad-tektonickym-zlomem-san-andreas-lide-v-panice-vybihali/

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Prezident Zeman „opět“ v nemilosti aneb Kdo chce psa bít, hůl si vždy najde   
Pridal tk Úterý 20 srpen 2019 - 07:15:14 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
V souvislosti se jmenováním nového ministra kultury Michala Šmardy dříve, než rozhodnutí prezidenta odsoudíme, nebylo by od věci jeho nejmenování prezidentem Zemanem všestranně a především seriozně posoudit.

Je třeba si přiznat, že personální obsazení ministerských křesel v dnešní vládě (stejně jako v předchozích) není a ani nebylo vždy zrovna nejšťastnější. A není to jen tím, že jak se říká, že „nejsou lidi“. Tedy myšleno lidi, kteří mají pro takové funkce dostatečné předpoklady jak svým vzděláním ( a zaměřením), tak také minimální praxí a zkušenostmi v daném resortu. Tím ovšem není řečeno, že i při jisté praxi a zkušenosti musí být kvalita práce vždy bezchybná a zodpovědná. Připočteme-li k tomu nerespektovanou a odpíranou osobní odpovědnost politiků (hlavně neochotu ji uzákonit) platí, že ne vždy je lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše.

Prezident Miloš Zeman je nejen starý, ale také dostatečně zkušený na to, aby ve svém rozhodování také obezřetný a odpovědný. Nominace na posty ministrů ze strany ČSSD jsou dostatečně varovné k tomu, aby se nad jménem kandidáta prezident zamyslel a teprve potom odpovědně rozhodl. Ostatně nekompromisní a odpovědný přístup dostatečně jasně vyjádřil už v případě úvah na kandidáta ministra zahraničí Pocheho, nebo dříve nejmenování profesorů a pod. Možná právě ta jeho „nežádoucí odpovědnost“ je trnem oku opozici a antizemanovcům, kterým se nedaří jej donutit skákat, jak oni pískají.

Ať už rozhodne, resp. rozhodl tak či onak, má k tomu své zcela oprávněné důvody. V případě kandidáta na ministra kultury Michala Šmardy z ČSSD dospěl k názoru, že jej nebude jmenovat, protože na funkci ministra kultury nemá žádné osobní předpoklady vykonávat funkci ministra kultury, nemá z touto oblastí lidské činnosti potřebné ani znalosti ani zkušenosti, resp. podle slov prezidenta se nikdy nezabýval agendou či problematikou české kultury. Tvrdošíjně prosazovaná, ničím faktickým či odborným nedoložená kandidatura pana Šmardy ze strany ČSSD, potažmo samotného lídra Hamáčka jen dokazuje, že kandidatura M. Šmardy je vedena více ze stranické bezradnosti, či spíše (nerozvážné) umanitosti, pokud nejde o tlak jistého velmi vlivného člena vedení ČSSD. Že by byla kandidatura M. Šmardy prosazována z nedostatku někoho lepšího, je nepravděpodobná. Tak bídně na tom snad ČSSD ještě není, jiná věc je, zda je ze strany vedení ochota někoho jiného (kdo není jejich kůň), navrhnout. To je jeden z racionálních pohledů na možno říct odpovědné rozhodnutí prezidenta Zemana.

Na prezidentovo rozhodnutí nejmenovat M. Šmardu jsou však také jiné, nutno říct rozdílené pohledy a hodnocení. Především z řad opozice a lidí tzv. antizemanovců se ozývají kritické hlasy, že prezident ohýbá, nerespektuje, pošlapává Ústavu ČR. Jsou to nejen trestuhodné neznalosti právního výkladu Ústavy (často samotnými právníky, viz. např. pan Láska), je to především snaha dokazovat neschopnost prezidenta v jeho iracionálním jednání, neschopnosti rozhodování a v neposlední řadě nerespektování Ústavy, což vyvrcholilo ve frenetickém podání „utopistické“ ústavní žaloby ve snaze jej donutit k odstoupení.

Renomovaný právník Zdeněk Koudelka se k této záležitosti vyjádřil a beze všech pochybností konstatuje, že prezident Miloš Zeman neporušuje ústavu, když odmítl jmenovat Michala Šmardu ministrem kultury. Ústava dává prezidentovi právo jmenovat ministra, kterého však nemůže jmenovat bez návrhu premiéra. Navrhovací právo však není silnější než jmenovací. Prezident nemusí návrhu vyhovět. Ministři jsou jmenováni za shody prezidenta a premiéra. Hlava státu není podřízena předsedovi vlády a návrhy předsedy vlády prezidentovi republiky nejsou závaznými příkazy.

Na druhé straně jsou právníci, kteří naopak konstatují, že Ústava je napsána tak, že v době jejího vzniku a následná léta tehdejší politické reprezentaci plně vyhovovala, dnes, když se politická reprezentace změnila, se Ústava nachází ve stavu, který umožňuje její různý výklad. Pokud by měl Ústavní soud vyhodnotit jednání prezidenta Zemana, není vyloučeno, že vsadí na jednu ze dvou verzí interpretace. Jedna, půjde proti prezidentovi, druhá, která bude naopak prezidentovo jednání považovat za relevantní a opodstatněné. Proto by se měla naše politická scéna seriózně zabývat buď s předěláním Ústavy do podoby, která odpovídá současné době, nebo si zvyknout na to, že výklady budou různé, což bude nepochybně vyvolávat „politické dusno“! Nicméně faktem zůstává, že při dobré vůli (ČSSD) šlo těmto nedorozuměním předejít, stačilo kandidáta na ministerskou funkci buďto předem konzultovat s prezidentem, lépe však kandidáta na (kteréhokoliv) ministra vybírat s plnou odpovědností v podmínkách, odpovídající odborným předpokladům v daném rezortu a nechutným scénám se tak mohlo předejít. Jenže, „kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde!“

Jiří Baťa

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Atomový Hřib dělá historii   
Pridal tk Úterý 20 srpen 2019 - 07:13:00 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Pražská radnice, kterou ovládají Piráti a TOP 09 se opět předvedla ostudou. Ještě nedozněla ostuda s podlézavým dvojjazyčným komentáře Piráta Hřiba v pražském metru na oslavu výročí NATO, kde se předvedl na úrovni komunistického aktivisty Dušana Jasánka a máme tady další. Ostudný pražský primátor odhalil úroveň celé partaje a zelených dredařů jako cizáckých slouhů. Na jedné straně by euromarxističtí soudruzi z radnice rádi znovu postavili Mariánský sloup, který byl chápán, byť možná mylně, jako symbol rakouského (tedy pangermánského) útlaku, a proto v roce 1918 stržen davem vlasteneckých Pražanů. Na druhé straně se rozhodli odstranit pamětní desku, která připomínala na zdi staroměstské radnice osvobození Prahy Rudou armádou, které velel v této operaci maršál Koněv.

Důvody odstranění desky jsou údajné opominutí podílu českých povstalců a takzvaných vlasovců na pražském povstání a poválečná účast maršála Koněva na potlačení povstání v Maďarsku.

Primátor Hřib, jenž se státnicky předvedl při výročí NATO, opět ukázal odbornou i morální úroveň svojí partaje, protože dvojjazyčně se podlézalo naposledy za takzvaného protektorátu Čechy a Morava. Právě ten zlikvidovala Rudá armáda, spolu s dalšími spojeneckými vojáky, včetně našich. Abychom nakonec nezjistili, že likvidaci nacistického a sudeťáckého teroru euromarxističtí Piráti, jako slouhové současného euromarxistického Německa oplakávají. Z tohoto hlediska Hřibovi moc nepomohl jinak čtenářsky oblíbený historik Marek z Vojenského historického ústavu. Ten se pravděpodobně snaží vrátit uvedené pracoviště po téměř třiceti letech k politikaření a podlézavé politické propagandě nevalné úrovně. Připomíná tak trochu tamního politicky uvědomělého soudruha plukovníka Hodače, který v srpnu 1968 vyhodil do šrotu závěry cenných historických děl (pro něž nebyl jediný náboj), aby je kontrarevolucionáři nemohli zneužít proti sovětské internacionální pomoci.

Z logického hlediska nelze přehlédnout, že deska od prvopočátku nebyla oslavou pražského povstání, ale Rudé armády, která Prahu skutečně osvobodila. To by snad nepřehlédl ani člověk nevalné duševní úrovně a absolvent inkluzivní školy, pokud není přehlédnutí záměrné a nejedná se o ubohou politickou provokaci. Na druhé straně nelze přehlédnout, že Piráti jsou takoví historičtí, a nejen historičtí znalci, že předpokládají existenci internetu v době prezidenta Masaryka. Co si voliči zvolili, to mají. Úroveň politické reprezentace je dokladem úrovně národa. Deska byla na zeď umístěna v konkrétní době, kdy byla politická situace jiná, než v současnosti. Hřib se jako reprezentant Pirátů s podporou TOP 09 snaží účelově zaměňovat historii a propagandu. Dělá přesně totéž, co předlistopadoví ideologové, kteří se snažili stupidně zastírat, že Plzeň osvobodila americká armáda a likvidovali pomníčky po vesnicích v západních Čechách. A v podstatě dělá totéž, jako známý pražský výtržník Franta Sajner, který údajně dal popud ke stržení Mariánského sloupu.

Z tohoto hlediska je varovné, že v polistopadovém období zmizela ze zdi domu v Krumlově deska s varovnými slovy prezidenta Beneše před návratem německé agrese. Připomínal jsem ji v minulém článku. Kdo jiný na tom má zájem, než sudeťáci, německá EU a jejich místní bezectné služebnictvo. Předělávání dějin a strach z historie bývá dokladem politické slabosti režimu a neschopnosti jeho reprezentantů z hlediska komunikace s veřejností. Obvykle proto, že mají nečisté svědomí a slabou morálku, či charakter. Obzvláště ilustrativně to vidíme na současné Ukrajině, kde bourají pomníky vlastních lidí, oslavují zrádce a kolaboranty spolupracující s německými okupanty a účelově zapomínají na šest milionů obětí německé okupace. Účelovou výrobu nové historie vidíme prakticky v celé EU, především v Německu, kde najednou objevili, že islám patří do Evropy, černoši mají zásluhu na úspěchu evropské civilizace a člověk má téměř čtyřicet pohlaví a musíme být všichni blbí jako Gréta, která nahání miliardy do bussinesu nadnárodních oligarchů.

Měli bychom si především položit otázku, proč po téměř 80 letech nemáme pořádný pomník pražským povstalcům z května 1945 a nejen pražským. Zadruhé bychom si mohli položit otázku, proč samozvaný historik a euromarxistický revolucionář Hřib klesl na úroveň ubohého ideologického protisovětského aktivismu, který připomíná nejen opilce Sajnera a komunistické ideology ale rovněž výrobu nové historie nacisty v Německu, včetně vypalování synagog nevzdělanými a agresivními nacistickými svazáky z SA a Hitlerjugend, kteří výrazně připomínají současné politické multikulturní a ekologické aktivisty, to vše na základě záměrně mediáně vyvolávané nenávisti a lži.

K tomu bychom si mohli připomenout, že němečtí okupanti v době takzvaného protektorátu Čechy a Morava nejen vykrádali a znesvěcovali synagogy, ale rovněž zlikvidovali řadu pomníků na území Čech a Moravy, především pomníků legionářů, kteří, stejně jako vojáci Rudé armády položili životy za naši svobodu. Vojáků Rudé armády padlo na území ČSR zhruba 148 000 a s nimi nemalý počet vojáků rumunské armády. Kde ti mají pomník? Atomový Hřib jako válečný štváč a vojenský historik Marek se zařadili do společnosti, na opravdu moderní a evropské úrovni. Místo ideologického aktivismu mohli navrhnout umístění druhé desky na zeď radnice, s textem připomínajícím pražské povstalce, případně i vojáky nacistické ROA, neboli takzvané vlasovce. A mohli by tam připomenout i válečné zločiny ROA na území Ukrajiny a Polska, když se snaží předvádět detailní objektivitu za každou cenu.

Z historického hlediska nelze osvobození Prahy a převážné většiny území ČSR rudou armádou popřít. Není důležité, že jich v Praze padlo pouze 142 (jsou uváděny i jiné počty). Při obsazení Plzně, kterou Němci po dohodě s tamními povstalci vyklidili, nepadl ani jeden americký voják. Jeden se údajně utopil v Radbuze po požití značného množství piva z tamního pivovaru, tehdy ještě českého. Ale to přece vůbec nevadí. Byli to naši spojenci, stejně jako vojáci britské, rudé, belgické, francouzské a dalších armád. Byli to přátelé a přijeli nás osvobodit. Za vojenský historický ústav jsem se podílel na přípravách prvních slavností v Plzni a jezdím tam na Slavnosti svobody téměř každý rok. Jsou tam fajn lidi a vlastenci. Ale kde je pořádný pomník plzeňským povstalcům a bojovníkům z dubna a května 1945 v západních Čechách?

Tak, či onak se musím zeptat, proč nejsou oslavy jako v Plzni i jinde? Jenom proto, abychom se předváděli jako nepřátelé Ruska? Nepodíleli se na osvobození naší vlasti v rámci rudé armády také občané dnešní Ukrajiny, Běloruska, Kazachstánu, Litvy, Lotyšska, Estonska, Polska a dalších zemí bývalého SSSR? Zde je třeba pro různé současné politické aktivisty typu Hřiba zdůraznit, že USA a SSSR byly spolu s Británií ve válce hlavní spojenci v rámci protifašistické koalice. Hlavní tíži války v Evropě nesla od června 1941 právě rudá armáda a padlo zhruba 10 milionů jejích příslušníků. Na východní frontě bojovalo zhruba 80 % německých ozbrojených sil. Situace se začala pomalu měnit až v červnu 1944 po vylodění spojenců v Normandii. Dalších zhruba 16 milionů sovětských občanů zahynulo následkem teroru německých okupačních ozbrojených složek a domácích zrádců, ať už přímím vražděním, newbo v pracovních a koncentračních táborech. V současnosti se záměrně potlačuje i takové informace v souladu s protiruskou válečnou propagandou.

Němci se v posledních měsících války snažili zlikvidovat maximální počet vězňů v koncentračních táborech a věznicích, organizovali pochody smrti a zahájili akci ARLZ v jejímž rámci měl být zničena většina průmyslu a infrastruktury na území protektorátu. Brno mělo být zničeno palbou děl a raketometů rozestavených po okolních výšinách. Rychlý postup rudé armády, mnohdy bez ohledu na ztráty, zachránil mnoho životů a obrovské množství majetku na území ČSR. Hřib s Markem by mohli vykládat věžňům v koncentrácích, že si měli ještě nějaký měsíc počkat, aby je mohla osvobodit americká armáda. Popírat pod záminkou politického aktivismu osvobození většiny našeho území, včetně Prahy rudou armádou je dokladem hlouposti, neúcty k mrtvým, ne-li nízké sprostoty, která je bohužel většině současných euromarxistických aktivistů vlastní.

Bez příchodu rudé armády by se povstalci v Praze neudrželi, protože jim docházela munice a měli nedostatek zbraní proti stále většímu počtu útočících příslušníků německých ozbrojených složek, i civilním ozbrojeným německým teroristům. Opakované požadované shozy zbraní a munice britské letectvo odmítlo. Stačí si připomenout vraždění civilistů v Praze, především příslušníky SS z výcvikového prostoru na Benešovsku. Kdyby povstalci v podstatě nekapitulovali a nepodepsali dohodu o umožnění průchodu německým vojskům na západ, bylo by vraždění pokračovalo. Naštěstí Němci museli zanechat vraždění a teroru, protože opravdu spěchali do amerického zajetí, právě pod tlakem rudé armády postupující z Moravy a z Německa ku Praze, jinak by počet obětí povstání byl podstatně vyšší. Mnohé Němce poháněl především strach z odplaty za zločiny za zločiny, které zdaleka nepáchaly pouze SS. Ani v západní Evropě se s nimi spojenci moc nemazali, když viděli koncentráky a vypálené vesnice. Místy američtí a britští vojáci nahnali německé zajatce prošlapávat minová pole.

Nelze popřít, že příslušníci ROA (vlasovci), pomohli zásadním způsobem při obraně části Prahy, byť dočasně. Nicméně je třeba připomenout, že se jednalo pouze o část divize generála Buňačenka, který jednal proti rozkazu generála Vlasova. Z hlediska nejen rudé armády, ale i ostatních spojenců se jednalo o nepřátele, případně zrádce, kteří nejdříve zradili vlast a v posledních dnech války i Němce. Část z těchto vojáků zcela jistě byli zrádci. U další části z nich se jednalo o zoufalou snahu o přežití, neboť německé zajatecké tábory byly na úrovni nejhorších koncentráků. Zahynulo tam minimálně 3,5 milionu sovětských válečných zajatců, včetně Stalinova syna.

To je otázka především pro české profesionální moralisty, kteří tak rádi žvaní o jakési speciální české morální politice. Měl zajatý voják zahynout v koncentráku, nebo přejít k nepříteli a zachránit si život? Co by udělal americký hrdina, kdyby se dostal do likvidačního tábora pro sovětské zajatce a dostal nabídku služby v nějaké cizinecké divizi podřízené SS? Zde je třeba připomenout, že přeběhlíci z rudé armády, především Ukrajinci, se podíleli na německých válečných zločinech na Ukrajině, v Bělorusku a v Polsku, včetně etnických čistek a vraždění civilistů za povstání ve Varšavě a likvidace varšavského židovského gheta. Další sloužili jako dozorci v koncentračních táborech. Takže samé příklady vysoké morálky hodné oslav v Praze a lásky primátora Hřiba.

Buňačenko se snažil přechodem na stranu nepřítele získat výhodnější kapitulační podmínky a zachránit svoje vojáky před vydáním do SSSR, které jim hrozilo v souladu se spojeneckými dohodami. Na povstalcích, ani Pražanech mu nezáleželo. Poté, co byl velením povstalců odmítnut jeho útvarům oficiální status formace bojující pro Němcům, odtáhli vlasovci na západ a ponechali povstalce jejich osudu. Šlo o obyčejný politický handl, který jim nevyšel. Vlasovci tak vlastně tak zradili potřetí, nejprve vlast, poté Němce a nakonec Pražany, které nechali na pospas Němcům.

Omílání nesmyslů na téma, že jsme měli počkat na osvobození Prahy a celého státu americkou armádou je mimo realitu. Američané mohli postoupit do Prahy už šestého května po vypuknutí povstání, přičemž Němci by je určitě radostně uvítali. Nicméně zůstali stát z rozhodnutí velitele spojeneckých vojsk na západní frontě, generála Eisenhowera. Současní historici a propagandisté se vymlouvají na odpor sovětského velení opírající se o rozhraničení území, ale to mohl americký generál přehlédnout, případně se vůbec neptat, protože situace byla po vypuknutí květnového povstání kritická. Šlo o životy tisíců českých civilistů a Rudá armáda byla tři dny cesty daleko. Ani výmluvy na možnost nechtěného střetu z hlediska záměny spojeneckých letadel za německá nebyl příliš reálný. Luftwaffe už prakticky neměla palivo, jinak by splnila rozkaz k bombardování Prahy vydaný generálem Püklerem, který prohlásil, že celé ho hnízdo musí hořet. Německé letectvo z Prahy ustupovalo pěšky a s koňskými povozy. Američané mohli dobýt i Berlín a neudělali to z obavy před vysokými ztrátami. Z hlediska zastavení postupu na Prahu kalkulovali s pomocí SSSR ve válce proti Japonsku, takže šli Stalinovi na ruku, bez ohledu na české povstání a české civilisty.

Maršál Koněv, původně poddůstojník jezdectva carské armády se v rudé armádě stal nejprve politickým pracovníkem. Byl to v podstatě stejný bezohledný loktař jako Žukov. V jednom případě se spolu poprali na veřejnosti. Stejně jako jiní se dopouštěl při velení chyb. Chyb se dopouštěli i němečtí, stejně jako američtí a britští generálové. Němečtí ostatně válku prohráli, což je historický fakt, který neokecají ani hromadou knih výše Mount Everestu, vychvalujících vlastní genialitu a pomlouvající rudou armádu. Stačí připomenout debakl po vylodění americké armády v severní Africe, zoufalství při tažení v Itálii, zpackanou operaci u Arnhemu i překvapení v Ardenách. Žukov bil generály holí a hnal vojáky do sebevražedných čelních útoků. Patton fackoval vojáka v nemocnici a nařídil odstranit představné pancéřování z tanků Sherman, čímž pomohl Němcům pobít nejasný počet amerických tankistů. Snad všichni generálové a maršálové, vesměs ženatí, ruští, američtí i další, využívali uniformované příslušnice svých armád k vlastní sexuální obsluze, ať už je maskovali jako sekretářky, řidičky, nebo zdravotnice. A zdá se, že holky nijak neprotestovaly. Co na to čeští moralisté a lesbické feministky z Mee Too? Pochvalu by od nich na Prague Pride, sponzorovaném Hřibovým magistrátem, získal asi jen socialistický štábní fýrer SA Röhm, který se dělil s fýrerem Hitlerem a nižšího fýrera SA Heinese. Likvidace velení SA nebyla jen rvačka dvou skupin socialistů o moc a přízeň oligarchů, ale rovněž souboj milenců, kde Heines dal přednost chlapáckému Röhmovi před žvanilem Hitlerem neekologicky pouštějícím vydatné větry po vegetariánské stravě. Hitlerovo soužití s Geli Raubalovou, která to psychicky nezvládla a zastřelila se Hitlerovou pistolí, i následně s Evou Braunovou byla pouze mediální komedie. Začneme bourat další pomníky a stavět místo nich nové na objednávku euromarxistů?

Izraelští odborníci vyhodnotili v šedesátých letech spojenecké armády a měli k tomu plnou kvalifikaci. Židé sloužili ve všech spojeneckých armádách a několik z nich bylo i hrdiny Sovětského svazu. Zhruba 3000 jich vesměs ilegálně sloužilo i v německých ozbrojených silách, nejdále to dotáhl letecký maršál Milch. Na první pozici se v soutěži umístily německé Waffen SS, přestože Izraelce lze sotva podezírat z lásky k této organizaci, která spravovali průmysl koncentračních táborů. Za Němci se umístila Rudá armáda a na posledním místě ze spojenců americká. Ale to vše nic nemění na historickém faktu, že to byli naši spojenci a bojovali proti Německu za naše osvobození. Vítězstvím ve válce zachránili spojenci náš národ před etnickou čistkou, vystěhováním z vlasti a genocidou. Součástí rudé armády byl i československý sbor, součástí britské ČS obrněná brigáda a pět perutí.

Vykládat téměř osmdesát let po válce cosi o schopnostech a neschopnostech maršálů rudé armády je jen účelová politická agitace a podpora protiruského válečného štváčství směřujícího k jaderné válce v Evropě. Co se týká potlačení povstání v Maďarsku, lze konstatovat, že kdyby tam nešel velet Koněv, šel by někdo jiný. Koněva by popravili pro nesplnění rozkazu. Ostatně deska na zdi radnice se octla dříve, než vypuklo povstání v Budapešti. Odmítl by takový rozkaz Patton? Co by na místě Koněva dělali pražští moralisté, kteří jsou schopni patrně všeho, jen aby se zalíbili v Berlíně? Co by na místě Koněva dělal Hřib, který sice nebyl na vojně, zato rozhoduje o vojenské historii a řádí v ní, jako americká atomová bomba Little Boy v Hirošimě. Samozřejmě přísně morálně, nezištně, s písní německé bruselské ódy na radost na rtech, v duhovém triku, s tibetskou vlajkou v ruce a hlavou v zadní části sudeťáckých koženek.

Martin Koller
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



„Naprosté šílenství. Neuvěřitelné. A tomu zralí lidé tleskají v EP.“ Klaus se zarmoutil nad děním kolem Grety   
Pridal tk Úterý 20 srpen 2019 - 07:01:29 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Bývalý český prezident Václav Klaus poskytl velký rozhovor Parlamentním listům. Dotkl se různých témat, včetně kauzy jmenování ministra kultury. Hlavní pozornost však dostala otázka politizace tzv. klimatismu.

Klimatický alarmismus a ofenzivní klimatismus

Během rozhovoru Klaus oznámil, že se zúčastní semináře v sicilském městě Erice, který bude věnován klimatickému alarmismu. Podle Klause uspořádá toto setkání Světová federace vědců a bývalý prezident by měl také vystoupit s řeči.

Sám Klaus říká, že považuje téma klimatických změn spojené s bojem za životní prostředí za kritické. Podle něj neexistují „žádné nové vědecké hypotézy, teorie, ale ani nová data, která by říkala, že se stalo něco revolučního“. Právě s tímto spojuje vznik tzv. ofenzivního klimatismů, který, jak říká, je politizován.

„Ofenzíva klimatických alarmistů je „politically driven“, čili politicky vedena, tažena. Myslím, že se ve světové vědě nestalo nic. Že by klimatologové objevili něco nového, myslím, že ne… Všechno je výrazem beznaděje politiky. Totální vyčpění standardních politických stran a falešné hledání kvazipolitiků nějakých jiných líbivých témat. Myslím, že to s tím úzce souvisí,“ uvedl.

Klaus se dotkl i klimatické iniciativy nově zvolené předsedkyně Evropské Komise Ursuly von der Layenové. Ta uvedla, že by chtěla vidět Evropu v roce 2050 jako první klimaticky neutrální kontinent světa. Podle Klause však tento výrok vůbec nedává smysl a snížení emisí oxidu uhličitého o 50 % během desetiletí by mohlo podvázat evropskou ekonomiku.

„Výroky tohoto typu by jí v Německu před dvěma třemi lety neprošly a dneska se to chce stát baštou myšlení tzv. Nové EU pod jejím vedením. Konec světa,“ řekl.

O Gretě Thunbergové

Rozhovor se nevyhnul i dění mladé (16leté) švédské klimatické aktivistky Grety Thunbergové. Ta získala velké uznání díky svým aktivitám určeným k přitažení pozornosti k otázce změny klimatu a ochrany životního prostředí. Dne 20. srpna loňského roku začala dívka každý pátek místo školy stávkovat před švédským parlamentem a její příklad postupně následují školáci po celém světě. Teď dívka spolu se svým otcem míří na speciální jachtě na klimatický summit OSN v New Yorku.

„Ta dívenka je obětí. Obětí do značné míry svých rodičů, kteří jí to naočkovali a kteří jsou natolik nezodpovědnými lidmi, že ji zneužívají k propagaci myšlenek tohoto typu. Dívka je chudák a možná, že si to nezaslouží,“ okomentoval Klaus.

Podle něj velké uznání a stávky za klima takových aktivistů jako Greta je „naprostým šílenstvím naši doby“.

„Nedávno jsem četl rozhovor jednoho z organizátorů, který říká, že už nemá důvod se vzdělávat, protože žádná budoucnost nebude. To je nepředstavitelná věc. Že tomuhle dospělí zralí lidé mohou naslouchat či fanaticky tleskat v Evropském parlamentu, to je neuvěřitelné,“ řekl.

O čmelácích na českém MZV

Klaus okomentoval také „zelené“ iniciativy českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka, který nedávno uvedl, že jeho rezort se v září připojí ke klimatické stávce a po určitou dobu se jeho zaměstnanci nebudou zabývat běžnou prací, aby se zúčastnili debaty ohledně zkušeností okolních států a centrál jejich MZV ve vyrovnávání důsledků klimatických změn. Šéf české diplomacie také dodal, že v lednu nebo únoru příštího roku v rámci reakce na klimatické změny by se v zahradě Černínského paláce mohlo objevit pět čmelínů.

„Tady už je pouze možné si ťukat do čela, nic jiného možné není. Že ten člověk nepatří na toto ministerstvo, bylo evidentní vždycky. Pokud k tomu někdo chtěl pádný důkaz, tady ho má,“ sdělil Klaus.

O debatě kolem ministra kultury

„Problém našich složitých koaličních vlád a toho, jestli jak premiér, tak prezident jsou pouze výkonní úředníci, kterým předseda koaliční strany jen nadiktuje kandidáta na ministra a prezident musí konat, tento názor nesdílím a sám jsem s tím měl obrovské problémy,“ řekl Klaus.

Bývalý český prezident si myslí, že v kauze debaty o ministru kultury lze pozorovat jen události, které se dostavají na povrch. Pro samotného Klause je tato otázka irelevantní. Uvedl také, že „vůbec je otázkou“ existence ministerstva kultury.

„Rozumím Miloši Zemanovi, že může mít námitky vůči panu Šmardovi, který se žádnými kulturologickými referencemi nemůže pochlubit,“ uzavřel.

Zdroj: https://sptnkne.ws/8YZQ
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Zeman pozval na návštěvu do ČR šest prezidentů   
Pridal tk Úterý 20 srpen 2019 - 06:56:21 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Na polovinu září má prezident Miloš Zeman naplánovanou cestu do Srbska. Na začátku října by se pak měl setkat s prezidenty zemí visegrádské čtyřky, spolu s nimi by měli českého prezidenta navštívit i prezidenti z Balkánu. Tyto informace sdělil ČTK ředitel hradní diplomacie Rudolf Jindrák.

Cestu do Srbska má Zeman ve funkci českého prezidenta již jednou za sebou. Absolvoval ji v dubnu roku 2014. V té době se vyjádřil, že je přesvědčen o tom, že se dočkáme vstupu Srbska do Evropské unie. Letošní cesta je naplánována na 10. září, v srbském hlavním městě pak stráví necelé tři dny, odletí 12. září. Státní návštěva má hlavně ekonomický charakter, cestovat spolu s ním bude i podnikatelská delegace.

Začátek října bude rovněž věnován Balkánu. Konkrétně 2. a 3. října proběhne v Lánech zasedání zemí Visegrádu. Účastní se ho tedy, kromě prezidenta Zemana, prezidenti Polska, Slovenska a Maďarska. Zatímco v prvním dnu budou rokovat pouze prezidenti výše zmíněných zemí V4, další den se knim přidají i představitelé balkánských zemí. Zeman pozval srbského prezidenta Aleksandra Vučiće, Boruta Pahora ze Slovinska a chorvatskou prezidentku Kolindu Grabarovou Kitarovičovou. Tématem by měly být nejen vztahy mezi Evropskou unií a Balkánem, ale také vývoj EU po volbách do Evropského parlamentu, které se uskutečnily v letošním roce.

​V září plánuje prezident cestu do Varšavy, kde by si měl připomenout 1. září 80. výročí začátku druhé světové války. Na akci by se měl potkat například s prezidentkou Slovenska Zuzanou Čaputovou či americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Začátek listopadu stráví prezident v Německu. Prezident Steinmeier pozval na 9. listopadu do Berlína prezidenty zemí V4 ku příležitosti 30. výročí pádu berlínské zdi. Plánuje se jak společné setkání, tak i slavostní oběd či účast na veřejné diskuzi. Na odpoledne a večer je naplánována veřejná vzpomínková akce na náměstí Pariser Platz u Braniborské brány.

Na konci června média informovala, že se Zeman setkal se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Ta přijela do Česka, jakožto na svou první oficiální návštěvu. Zeman sdělil, že setkání probíhalo ve velmi přátelské atmosféře, podobný názor sdílela i Čaputová.

Zdroj: https://sptnkne.ws/8Zb3
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Žhářský útok na sídlo protiimigrační strany FPÖ - zadržen imigrant!   
Pridal tk Úterý 20 srpen 2019 - 06:54:04 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Tak to už nemá daleko k příslovečné situaci, kdy zloděj křičí chyťte zloděje. Zatímco se zpráva Ministerstva vnitra ČR zabývá „extrémizmem“ protiimigračních stran, tendence jsou přesně opačné. Právě imigranti spolu s levicovými extrémisty vykazují nenávist ke konzervativní a imigračně selektivní politice tzv. protiimigrantských stran. Taková míra předpojatosti staví velký otazník nad důvěryhodností podobných zpráv.

Ve věci žhářského útoku na sídlo rakouské strany Svobodných FPÖ v St. Pöltenu policie totiž zadržela afghánského imigranta. Ten údajně vypověděl, že důvodem nenávisti a žhářského útoku byla protiimigrační politika FPÖ. Policie se dostala na Afghánce náhodou. Nešika se při žhářském útoku srazil s kumpánem a popálil a nechal se ošetřit v Dunajské nemocnici. Nvíc působil nápadně a personál začal bít na poplach. Policie nicméně pátrá ještě po zbývajících třech kumpánech. Není vyloučeno, že překročí hranici do ČR, a je pak otázkou, zda policejní složky nakrmené "povedenými" zprávami MV, vůbec napadne reagovat.

Předseda FPÖ a bývalý rakouský ministr vnitra Norbert Hofer na margo pachatele, který požívá v Rakousku mezinárodní ochranu, prohlásil, že vzhledem k nevraživosti a závažnosti ohrožení lidských životů a majetkových hodnot, svůj morální nárok na azyl naprosto propásl.

Zdroj: https://www.krone.at/1980170
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Medicínský pokrok. Člověku bude transplantováno prasečí srdce   
Pridal tk Úterý 20 srpen 2019 - 06:51:17 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Prasečí srdce se mohou začít transplantovat lidem v průběhu příštích tří let, řekl transplantační chirurg Terence English z Velké Británie. Rovněž uvedl, že v roce 2019 bude poprvé transplantována člověku prasečí ledvina. Píše o tom publikace The Guardian.

Pokud se výsledek transplantace zvířecí ledviny člověku ukáže jako uspokojivý, bude brzy možná i transplantace srdce, myslí si English. Mohlo by to pomoci uspokojit rostoucí poptávku po dárcovských orgánech. Ve Velké Británii je na seznamu osob čekajících na transplantaci srdce asi 300 lidí, takže vědci hledají nové zdroje orgánů. Orgány prasat jsou považovány za nejlepší alternativu z hlediska velikosti.

Xenotransplantace, ve které jsou části těla transplantovány z jednoho druhu na druhý, je možná díky vývoji genetického inženýrství. Díky tomu orgány mnohem více vyhovují případnému dárci. Řada odborníků se však domnívá, že taková činnost představuje nepřijatelné riziko a neměla by být testována na lidech.

3D otisk lidského srdce

Na jaře letošního roku výzkumníci na univerzitě v Tel Avivu odhalili 3D otisk lidského srdce s buňkami, které odpovídají anatomii původního dárce. Badatelé říkají, že je to poprvé, kdy bylo úspěšně vytvořeno a vytištěno celé srdce. Vedoucí projektu na univerzitě v Tel Avivu Tal Dvir tvrdí že srdce je plné buněk, cév a komor, které odpovídají anatomii dárce.

Poukázal na to, že srdce, které je velké asi jako králík, není připraveno na transplantaci do lidského těla. I když je tato perspektiva stále daleká, tým z Tel Avivu doufá, že jednoho dne bude schopen produkovat srdce vhodná pro lidskou transplantaci, stejně jako záplaty pro regeneraci nemocných srdcí. V tom případě je však povinným předpokladem pokročilá věda.

Transplantace srdce v Česku

V pátek v jihlavské nemocnici ve věku 71 let zemřel Rudolf Sekava. Byl nejdéle žijícím člověkem s transplantovaným srdcem v České republice. Operace byla provedena v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) 23. října roku 1984.

Sekava se stal třetím pacientem, který podlehl transplantaci srdce v IKEM. Po operaci Sekava žil ještě 35 let.

První transplantace srdce v Československu 31. ledna 1984 byla zároveň první v tehdejší východní Evropě. První úspěšná transplantace srdce nejen v bývalém Československu, ale v celém tehdejším východním bloku se uskutečnila 31. ledna 1984. Prvním pacientem byl Josef Divina. Operace mu prodloužila život o 13 let.

Zdroj: https://sptnkne.ws/8Zbx

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



V Polsku jsou pobouřeni částkou reparací od Německa   
Pridal tk Úterý 20 srpen 2019 - 06:44:21 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Polský ministr zahraničních věcí Jacek Czaputowicz nazval částku reparací získaných od Německa po skončení druhé světové války „minimální“. Píše o tom 19. srpna Frankfurter Allgemeine.

Polsko podle ministra utrpělo v důsledku akcí nacistů větší škody než ostatní země a bylo přitom „vystaveno diskriminaci“ při výplatě odškodného.

„Jsou země, které ztratily mnohokrát méně, ale dostaly větší odškodné. Je to spravedlivé?“ zajímá se Czaputowicz, který má na mysli Francii a Nizozemsko.

Ministr tvrdí, že Varšava je dnes nucena vrátit se k tomuto tématu, protože prý v devadesátých letech Německo donutilo Polsko k ututlání této otázky.

Tentýž den na to odpovědělo německé MZV, že se postoj Berlína v otázce reparací nezměnil.

Téma reparací nastolil poprvé po dlouhé době polský prezident Andrzej Duda v říjnu 2018. Tenkrát Polsko informovalo, že hodlá znovu spočítat částku odškodného, a vysvětlilo to tím, že zaplacených 850 miliard dolarů bylo vypočítáno na základě zastaralých údajů. V dubnu Varšava požádala 900 miliard dolarů, v květnu již jeden bilion.

Vláda SRN odpověděla, že nevidí důvody pro výplatu odškodného, poněvadž Polsko ho v roce 1953 oficiálně odmítlo.

Na začátku srpna bylo informováno o tom, že Německo považuje otázku vojenských reparací pro Polsko za uzavřenou, řekl německý ministr zahraničí Heiko Maas po setkání s polským ministrem zahraničí Jacekem Czaputowiczem ve Varšavě.

Maas zdůraznil, že pro Německo „je otázka reparací uzavřena“. Poznamenal však, že země cítí povinnost „pamatovat si zločiny nacistů“ i poté, kdy zmizí jejich poslední svědek.

Dříve polský prezident Andrzej Duda uvedl, že otázka reparace ze strany Německa za škody, které byly způsobeny Polsku během druhé světové války, je stále otevřená.

V dubnu polský místopředseda Sejmu Janusz Szewczak oznámil, že Varšava bude požadovat od Německa platbu ve výši nejméně 900 miliard dolarů jako reparace za škody způsobené zemi během druhé světové války. Szewczak zdůraznil, že požadavek na odškodnění je spojen se skutečností, že Polsko by bylo prosperující zemí, kdyby nacisté tuto zemi nedrancovali a nespáchali na polském území závažné zločiny.iskuse o válečných reparacích začala v Polsku v roce 2017, kdy předseda strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński uvedl, že „země se nikdy nezřekla odškodnění od Německa“. Polské orgány se domnívají, že země utrpěla „kvůli okupační politice Berlína největší ztráty ve vztahu k celkovému počtu obyvatel a národnímu dědictví ze všech evropských zemí“.

18. dubna příkladu Poláků následovalo Řecko, kdy se parlament země také rozhodl požadovat od Německa reparaci. Athény odhadly škodu na 278,7 miliard eur.

Německá vláda opakovaně prohlašovala, že se nechystá platit odškodnění Polsku. Berlín se domnívá, že již zaplatil poměrně velké reparace a že není důvod zpochybňovat polské odmítnutí reparací v roce 1953.

Zdroj: Frankfurter Allgemeine

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Spojené státy testovaly řízenou raketu, která je zakázaná smlouvou o INF   
Pridal tk Úterý 20 srpen 2019 - 06:31:04 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Ve Spojených státech došlo k testování řízené rakety, která byla dříve zakázána Smlouvou o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Test rakety se uskutečnil 18. srpna.

„Ministerstvo obrany provedlo letové zkoušky řízené střely konvenční, tzn. nejaderné, konfigurace na ostrově San Nicolas v Kalifornii. Zkušební raketa opustila pozemní mobilní odpalovací zařízení a cíl zasáhla přesně po více než 500 kilometrech,“ uvedl ve svém prohlášení Pentagon.

Ministr obrany RF Sergej Šojgu novinářům řekl, že Washington založil rozpočet na vytvoření raket středního a krátkého doletu ještě rok před vystoupení ze smlouvy o INF.

Zdůraznil, že ruská strana neodmítla dialog se Spojenými státy. Podle slov vedoucího vojenského oddělení Rusko neplánuje reagovat symetricky do té doby, dokud se v Evropě a Asii neobjeví americké rakety, které porušují smlouvu o INF.

Smlouva o INF

V roce 1987 byla podepsána dohoda o odstranění raket středního a krátkého doletu. V té době se Sovětský svaz a Spojené státy zavázaly zničit všechny takové komplexy balistických a řízených střel, a zároveň je v budoucnu nevyrábět, testovat a ani rozmisťovat. V říjnu roku 2018 oznámil Donald Trump, že USA od smlouvy odstupují a obvinil Moskvu z porušování povinností. Přitom žádné důkazy svého tvrzení americká strana nepřinesla.

Později dal ministr zahraničí Mike Pompeo Moskvě dva měsíce na to, aby se „vrátila k dodržování podmínek dohody“. USA v podstatě požadovaly, aby se Rusko vzdalo rakety 9M729 (SSC-8), jejíž dolet údajně porušuje ustanovení dané smlouvy.

V Moskvě byla tato obvinění označena jako nepodložená, zároveň zdůraznila, že raketa nebyla vyvinuta a testována na vzdálenost přesahující stanovené limity. Dne 3. července podepsal prezident RF Vladimir Putin zákon o pozastavení platnosti smlouvy o INF a 2. srpna byla smlouva ukončena.

Na začátku srpna informovala média, že i po rozpadu INF nebude Rusko měnit svou vojenskou doktrínu. „Nevidím důvody k revizi naší vojenské doktríny. Je to dokument, který má základní povahu koncepčně zaměřenou do budoucna, jeho formulace jsou důkladně zváženy a mimořádně přesné, nemohou být pořád opravovány v závislosti na těch nebo jiných okolnostech,“ prohlásil náměstek ruského ministra zahraničních věcí Sergej Rjabkov. I přesto, že každý dokument potřebuje po jisté době úpravu či upřesnění, v souvislosti s touto konkrétní situací se smlouvou o INF však důvody nevidí, dodal Rjabkov.

Zdroj: https://sptnkne.ws/8ZaW

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Podle výsledků průzkumu veřejného mínění podporují dvě třetiny Američanů volný obchod   
Pridal tk Úterý 20 srpen 2019 - 06:26:27 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Americká rozhlasová společnost National Broadcasting Company (NBC) a americký list The Wall Street Journal zveřejnily 18. srpna výsledky nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, podle kterých dvě třetiny Američanů podporují volný obchod, tento poměr vytvořil nový historický rekord.

Podle výsledků průzkumu veřejného mínění se 64 % dotázaných domnívá, že volný obchod otevře úplně nový trh a prospěje Spojeným státům, Spojené státy se nemohou vyhnout ekonomické globalizaci. Pouze 27 % dotázaných uvedlo, že volný obchod poškodí americký výrobní průmysl a další klíčová průmyslová odvětví a neprospěje Spojeným státům.

Ve srovnání s minulým průzkumem v roce 2017 se poměr Američanů podporujících volný obchod zvýšil o 7 %, a ve srovnání s rokem 2015 se zvýšil o 13 %. Kromě toho, podle výsledků letošního průzkumu se poměr Američanů proti volnému obchodu snížil ve srovnání s rokem 2017 o 10 %.

Letošní průzkum proběhl v době od 10. do 14. srpna a zapojilo se do něj 1000 dospělých Američanů. Vláda Spojených států postupně zvyšuje ekonomické a obchodní tření, přestože hlas různých kruhů Spojených států proti zvýšení celních tarifů a pro volný obchod je stále silnější.

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Přejít na stranu  [1] 2
Hledat Info kuryr
Novinky pro 2019
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.2423 sec,0.0877 z toho dotazů.Dotazů v DB:17. Použitá paměť:1,540kB