Úterý 31 prosinec 2019
Prosinec 1944: Churchill zoufale prosí Stalina o pomoc. Generál Eisenhower padne, pomozte Rudá armádo!   
Pridal tk Úterý 31 prosinec 2019 - 05:10:39 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Přesně před 75 léty - Generál Eisenhower byl v koncích. Zdůvodňoval to špatným počasím, překvapením německé síly, nedostatkem záloh a výzbroje. Zajímavé, když hlavní úder byl na SSSR, Stalingrad a Rudá amáda se sama ubránila. Proč tak zoufale prosila americká armáda, která se mohla zásobovat jak chtěla najednou o pomoc?

Stačilo, aby Hitler přesunul část vojsk na americko-britskou linii a najednou docílil 23.září 1944 koridor a průlom až do šíře 100 kilometrů, zajal 1. americké armádě 100 000 mužů, tisíce kulometů, sta amerických tanků s ohromným množstvím munice, potravin a pohonných hmot. Byla americká armáda tak neschopná, nebo to byl úmysl, aby Německo mělo na další úder proti SSSR? To dnes už nikdo nezdůvodní, každopádně existuje dokument o zoufalé prosbě z prosince 1944, kdy se musel ponížit britský premiér Winston Churchill a přes ohromné vybavení západní fronty úpěnlivě prosil, aby Stalin a Rudá armáda, ač děsivě vysílená z těžkých bojů na sovětském území urychleně znovu zaútočila po celé šíři na Hitlerovu armádu a uvolnila západním spojencům ruce.

Fakta, která nelze zpochybnit

Generál Moskalenko přečetl zoufalý dopis W. Churchilla ze dne 6.ledna 1945 J.V Stalinovi

Na západě trvají velmi těžké boje a vrchní velení může být kdykoliv donuceno k velkým rozhodnutím.

Víte sám z vlastní zkušenosti, jak velmi obtížná situace je, když je třeba bránit širokou frontu po dočasné ztrátě iniciativy. Generál Eisenhower si velmi přeje a nutně potřebuje vědět alespoň v obrysech, jaké jsou Vaše plány, neboť to má samozřejmě vliv na jeho i naše důležitá rozhodnutích. Byl bych Vám proto velmi vděčen, kdybyste mi mohl sdělit, zda můžeme počítat s velkou ofenzívou Rudé armády na viselské frontě nebo jinde během ledna, nebo kdekoliv na jiném místě. Nepostoupím tuto přísně tajnou informaci nikomu kromě polního maršála Brooka a generála Eisenhowera a jen za podmínky, že ji co nejpřísněji utají. Považuji věc za naléhavou.“


Takto zoufale žádal Winston Churchill Sovětský svaz o pomoc, aby ulehčil západu v čele s USA situaci. A to přesto, že Rudá armáda nesla na svých bedrech děsivé utrpení, zatímco na něm USA prodejem zbraní těžce vydělávaly a teprve v dubnu 1944 se připojily do války, až když byly napadeny. "Tři roky nám slibovaly otevřít druhou frontu,"řekl generál Moskalenko. "A teď, když ji otevřely, nevědí, kudy kam."

Ano, vychvalovaná americká armáda byla v úzkých a důvody byly jasné:

Pattonův rychlý postup se na podzim zastavil hlavně kvůli nedostatku paliva a zásob na linii Nancy – Metz, která byla dobře bráněná Němci. Město Metz padlo až 22. 11. 1944 po zdlouhavých bojích, během kterých utrpěli americké jednotky těžké ztráty. A to přesto, že hlavní tíhu nesl SSSR a Rudá armáda, na kterou Hitler vedl hlavní úder. A Ludvík Svoboda se rozčiloval na neschopnost amerických generálů. Pak se ukázalo, že zdržení mělo i další díl: co nejvíce oslabit Sovětský svaz válkou. Opět důkazy: Americko-britsko-francouzské síly měly 87 kompletních, skvěle vybavených a vyzbrojených divizí s 6500 tanky a více jak 10 000 letouny, proti nim měla zbídačená německá prořídlá armáda 74 neúplných divizí s 1600 tanky a 1750 letouny. Přesto američtí hrdinové plakali a prosili Stalina o pomoc.

Materiály použity: Z Buzuluku do Prahy, Šest let v exilu

A pak slyšíme NOVÝ VÝKLAD DĚJIN expertů jako je Žáček z ODS, Novotný Řeporyjec ODS, Procházková Petra, a Ústav nového výkladu dějin, že Plzeň osvobodila americká armáda, ač se tam nebojovalo a prý mohla osvobodit i Prahu. Tak proč tak zoufale prosili západní spojenci a USA Stalina o pomoc?

Zdroj: http://www.skrytapravda.cz/zahranicni/2949-prosinec-1944-churchill-zoufale-prosi-stalina-o-pomoc-general-eisenhower-padne-pomozte-ruda-armado

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Dvacet let bez mistra televizní zábavy   
Pridal tk Úterý 31 prosinec 2019 - 04:47:42 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Před dvaceti lety, právě koncem prosince 1999, nás navždy opustil klasik televizní zábavy, muž mnoha aktivit, jedna z posledních žijících renesančních osobností, Vladimír Dvořák. Bylo mu 74 let a v posledních letech života ho trápily četné zdravotní potíže, přesto pro mnohé zpráva o jeho smrti byla nepříjemným šokem. Kromě řady činností, kterým se během svého života věnoval, si jej široká veřejnost spojuje především s kvalitní televizní zábavou, zejména pak s nesmrtelným pořadem Televarieté, kde mu byla dlouholetou jevištní partnerkou vynikající Jiřina Bohdalová.

Vladimír Dvořák se narodil 14. května 1925 v jihočeském Písku. Na svět přišel do železničářské rodiny, ale v této tradici nepokračoval. Odmaturoval ještě za války v roce 1944. Po válce pokračoval dále ve studiích. Nejprve zkoušel štěstí na Fakultě žurnalistiky Vysoké školy politické a sociální. Ovšem tato studia nedokončil a po dvou semestrech přešel na Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy. Zde poté studoval čtyři semestry sociologii a estetiku. Ani toto studium nedokončil. Nějakou dobu pracoval jako novinář v Mladé frontě i jako redaktor v Čs. rozhlase. Uváděl také vlastní hudební pořad. Začátkem 50. let odchází z rozhlasu a působí jako konferenciér v národním podniku Československé cirkusy, varieté a lunaparky. Hostoval i v hereckém souboru Pražské estrády.

Čtyři roky byl v angažmá v Divadle satiry a estrády (později Divadlo ABC). Zde získané herecké zkušenosti uplatnil nejen v několika menších rolích ve filmu, ale především později v nezapomenutelné dvojici s Jiřinou Bohdalovou. S ní poprvé vystupoval již ve druhé polovině 50. let a šlo o velmi šťastné spojení, které v dalších desetiletích pokračovalo a to prakticky až do smrti Vladimíra Dvořáka. Již od poloviny 50. let se rovněž datuje jeho nesmírně plodná a dlouholetá spolupráce s Čs. televizí. Vladimír Dvořák postupně dozrává jako výborný textař a tvůrce kvalitní televizní zábavy. Píše scénáře zábavných a soutěžních pořadů, působí jako dramaturg. S jeho jménem jsou spojeny pořady jako Kdo s kým, o čem, pro koho, Písničky na zítra, Píšu-píšeš-píšeme a nezapomenutelný pořad Zpívá celá rodina. Stává se bavičem v tom nejlepším slova smyslu.

Vladimír Dvořák je pro širokou veřejnost spojen především s pořadem Televerieté. Inspirací mu byl varietní program, který viděl ve Francii. Roku 1970 se na televizních obrazovkách objevuje premiéra. Málokdo tehdy tušil, jak velký fenomén se právě rodí. Prvních 25 dílů uváděl sám Dvořák, ve dvojici s Jiřinou Bohdalovou se objevuje poprvé v roce 1977. Ihned si získali diváky a vytvořili nezapomenutelnou dvojici, která dokázala zahrát vtipnou scénku snad na jakékoliv téma. Řada z nich přímo zlidověla, stejně jako mnohé hlášky z tohoto pořadu. Dialogy a scénky této ústřední dvojice vhodně doplňovali známí herci a zpěváci a další nosnou část pořadu vyplňovala vystoupení varietních umělců od nás i z mnoha zemí Evropy. Televarieté se na televizních obrazovkách udrželo téměř celých třicet let, což je v našich podmínkách unikát. Mezi lety 1970 – 1998 vzniklo 74 dílů pořadu, některé z nich jako hlavní silvestrovský program. Mnohé díly jsou s úspěchem dodnes reprízovány.

Jisté je, že právě Televarieté se zařadilo do zlatého fondu kvalitní televizní zábavy plné inteligentního humoru a výborných hereckých, pěveckých a varietních výkonů.

Vladimír Dvořák miloval humor, dokázal skvěle pracovat s českým jazykem, byl skutečným mistrem slova, je autorem dnes již klasických písňových textů jako Píseň pro Kristýnku, Čert ví proč, My dva a čas, Sto dukátů za Juana, Buď pořád se mnou, Až na severní pól a řady dalších. Jeho texty zpívaly takové osobnosti jako Karel Gott, Karel Hála, Rudolf Cortés, Milan Chladil, Yveta Simonová, Waldemar Matuška a další. Spolupracoval s orchestrem Karla Vlacha. Za svou práci obdržel řadu významných ocenění. Mezi nejvýznačnější z nich patřila Výroční cena Českého hudebního fondu za textařskou práci. Roku 1982 byl jmenován zasloužilým umělcem. Právě 80. léta mu přinesla obrovskou popularitu i díky nezapomenutelným silvestrovským pořadům. Ani po změně společenských poměrů nerezignoval na další práci, přestože druh humoru a zábavy, který vyznával, byl postupně vytlačován mladší generací těžící ze změněných poměrů. Dvořák zůstal svůj, nikdy neměl zapotřebí podbízet se publiku, vyhýbal se laciné a povrchní zábavě, stejně jako vulgarismům.

I v nových poměrech však dokázal reagovat vtipně na aktuální události a jejich aktéry a tepat novodobé zlořády. Vždy však laskavě, s noblesou a nadhledem. Z nastavené laťky solidní kvality neslevil ani ve své pozdní tvorbě a stal se tak žijícím klasikem. V průběhu 90. tet trpěl zdravotními problémy, se kterými se statečně potýkal. Opustil nás na samém sklonku roku 1999, jen pár dní před Silvestrem. Jak zaznělo v televizním dokumentu o jeho bohatém životě, jakoby jeho odchod právě v této době symbolizoval i odchod druhu zábavy, kterou právě on tak výrazně reprezentoval. Jakoby chtěl lidem poslat svým skonem právě koncem roku symbolicky i svůj poslední vzkaz - tak teď už si tu zábavu dělejte sami a po svém, já už bych jí stejně nerozuměl.

Bc. Miroslav Pořízek
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Idiokracie "po česku"   
Pridal tk Úterý 31 prosinec 2019 - 04:36:04 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Jistě všichni znáte americký film Idiokracie, nebo česky Absurdistan. Jen velmi stručne shrnu děj pro ty, kteří ho neznají.

Jde v něm o to, že průměrný člověk se nechá v rámci nějakého pokusu zmrazit a posléze je rozmražen o něco později, než se původně plánovalo. Rozmražený hrdina filmu je překvapen, mírou idiotizmu, který ovládl společnost.

Film vznikl někdy v roce 2005 a k rozmražení došlo v roce 2505.

Zdá se však, že realita v Česku bohužel v mnohém překonala fikci.

A teď si tedy představte, že Vás někdo třeba v roce devadesát minulého století v Česku zmrazí a rozmrazí do roku 2019.

A dotyčný najednou vidí, jak se adoruje nejen ve veřejnoprávní televizi nacismus, jak se čeští politici a diplomaté účastní sjezdů sudetněmeckého landsmanšaftu, jak "české" soudy vrací kolaborantům s nacisty majetek zabavený na základě Benešových dekretů, jak se odstraňují sochy generálů Rudé armády, kteří osvobodili od nacismu nejen nás, ale půl Evropy, jak se staví sochy nacistům, jak představitelé státu relativizují cca 30 milionů sovětských-slovanských obětí nacismu a opečovávají hroby německých nacistů na českém území, jak je Sovětský svaz, potažmo Rusko viněno z rozpoutání II. světové války, jak komunisté vládnou s oligarchem, jak sociální demokraté pohrdají českým lidem a zvou do země muslimy, jak tolikrát okupovaní Češi nyní okupují jiné země, jak dochází k pokusům o dekriminalizaci pedofílie, jak dnes máme již přes 70 pohlaví...

A to by byl jen začátek. Když rozmražený smrdutý Čecháček (jak s oblibou nazýval Čechy s jiným názorem Václav Havel) uvidí videa se starostou Řeporyjí za ODS, kterému nejen že není pro všechny možné vady řeči naštěstí nic rozumět, ale který se nestydí na veřejnosti obnažovat svůj zadek, masírovat si prsa a tlustý pupek, musí si takový člověk myslet, že svět se za těch pár let úplně zblánil. Nemluvě už vůbec o tom, že právě tento strarosta za ODS, který chce stavět pomník nacistům je žid.

Rozmražený čecháček pak zjistí, že ten mladík, který ve veřejnoprávní televizi tak horlivě a často obhajuje tzv. Evropské hodnoty, brojí proti Rusku a rád by v Česku všechny s jiným názorem cenzuroval, je v podstatě gay porno herec, který natáčí gay porno videa, na kterých si to například rozdává se židlí, ale hlavně sám se sebou nebo vlivná představitelka strany, která má v Praze primátora je velmi mírně řečeno hérečka v lechtivých filmech...

Poté v televizi uvidí psychicky nemocné dítě ze Švédska, jak místo chození do školy vyhrožuje a nadává světovým politikům včetně prezidenta USA, kvůli tomu, že vypouštějí při dýchání CO2, což ji způsobuje nesnesitelné trauma, za což je dokonce oceňována všemožnými mezinárodními cenami no a hned na to si poslechne písničku, ve které malé děti nadávají svým starým rodičům do starých ekologických sviní.

Nakonec shlédne epizodu z nekonečného seriálu o novém národním hrdinovi pravomocně odsouzeném zloději a vrahovi, který je jako celebrita zván do všech možných talk show, tedy poté, co byl panem prezidentem omilostěn, aby stále dokola a dopodrobna popisoval své zločiny, což hlavně ženy prý extrémně fascinuje a vzrušuje.

Težko předvídat, jak by takový rozmražený průměrný český člověk na to všechno reagoval.

V původím americkém filmu se hlavní hrdina nakonec stal prezidentem všech těch idiotů.

Ten český by z toho všeho nakonec nejspíš skončil na starém dobrém českém perníku nebo rovnou v Bohnicích.

Ale obávám se, že takovýto scénář by v té době snad nenapsal žádný scénárista. Na to by mu totiž někdy kolem roku 90 minulého století nemohla stačit ani ta nejdivočejší fantazie..

Miroslav Suja
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Božská spravedlnost podle papeže Františka   
Pridal tk Úterý 31 prosinec 2019 - 04:33:01 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Papež František odsloužil tradiční vánoční mši v Bazilice sv. Petra ve Vatikánu. Apeloval na tisíce věřících kterým vzkázal, aby nedopustili, aby je poklesky církve (rozumí se pedofilie, hamižnost, korupce, intriky, ale i takové věci, jako např. běžné žehnání válkám, zbraním, viz církev a pohlaváři nacistického Německa vč. Hitlera aj.) vzdálily Bohu. Podle serveru České Noviny.cz papež také uvedl, že Vánoce nám připomínají, že Bůh nás stále miluje všechny, i ty nejhorší z nás. „Papežskou“ korunu tomu nasadil když podotkl, že „si často myslíme, že Bůh je dobrý, když jsme dobří a že nás trestá, když jsme špatní. Tak to není,“ prohlásil papež. Zároveň vyzval lidi, aby začali sami u sebe.

Zdá se, že papež František buďto ztrácí půdu pod nohama, nebo se přizpůsobuje negativistickému trendu genderismu, pokud sorry jako, se nepominul rozumem. Přiznávám, jsem křtěný katolík, ale praktikujícím katolíkem nejsem. Důvod je v tom, že křtěn jsem byl v kostele jako dítě, což znamená, že za mě rozhodovali rodičové bez mého vědomí (jak také jinak, že?). V dospívání, resp. později v dospělosti mne nic, s ohledem na skutečnosti, které se děly všude ve světě a zvláště II. světová válka, nepřesvědčilo o existenci Boha a jeho spravedlnosti. O spravedlnosti, o které papež František říká, že Bůh nás stále miluje všechny, dokonce i ty nejhorší z nás. Přeloženo do lidské logiky to znamená, že Bůh má rád všechny ty dobré, poctivé, slušné, čestné, lidské, morální a ohleduplné lidi a milující své bližní stejně, jako darebáky, zloděje, vrahy, teroristy, nepoctivce, podvodníky, matky vražedkyně a řadu podobných individuí, kteří se svou až trestuhodnou povahou a činy liší od lidí s pozitivním egem.

Je logické, že na řešení pozemské spravedlnosti existují vytvořené speciální orgány a má-li býti zde na zemi učiněno spravedlnosti zadost, jsou tu soudy, které by tu spravedlnost měly řešit. V mnoha případech však zůstává jen u toho „měly“! Nicméně ta spravedlnost Pána Boha, jak nám ji tlumočí papež František, je totálně postavená na hlavu. Je možné mluvit o spravedlnosti, není-li brána v potaz rozdílnost mezi dobrem a zlem, mezi dobrými a zlými lidmi, notabene mezi nevinným člověkem, např. dítětem a jeho vrahem? Bůh miloval to nešťastné dítě, ale stejně tak dál miluje i jeho vraha? Jak jinak si lze vysvětlit papežova slova, než že mluví-li všeobecně o lásce Boha ke všem bez rozdílu, než že se tímto způsobem snaží bagatelizovat, či neutralizovat špatnosti, o kterých se na vánoční mši v Bazilice sv. Petra zmínil tedy, aby lidé nedopustili, aby je poklesky církve (rozumí se pedofilie, hamižnost, korupce, intriky aj.) vzdálily Bohu? Pokud by lidé poklesky církve měli chápat tak, že de facto o nic nejde, mít církev nadále za čistou, počestnou, pro věřící příkladnou a nevzdalovat se Bohu, pak by zřejmě snáze mohly být odpouštěny i jiné nepravosti a nespravedlnosti.

Takové chápání božské spravedlnosti je z morálního hlediska naprosto nepřijatelné, byť se to týká především věřících. Ale jde o princip, stejně jako v případě církevních restitucí, kdy ta církevní „spravedlnost“ vzala zcela za své, neboť byla z principu naprosto v rozporu nejen s realitou, prokazatelnými fakty a skutečnostmi, ale i s Havlovou pravdou a láskou, Boží a papežovou spravedlností! Pro církevní restituce nebyly ze strany církví z právního hlediska, ale ani pozemské (lidské) spravedlnosti žádné faktické, opodstatněné důvody než ty, kterým se říká neskromnost, hamižnost, touha po bohatství a mamonu (když už ne po moci), jako by církev, resp. církve byly nějaké chudé příbuzné, o bezcharakterním jednání představitelů církve a politiků, zvláště lidovců nemluvě, byly použity naprosto nemorální způsoby jako politická lobby, korupce, intriky a podobné „spravedlnosti“ Přesto má Pán Bůh všechny tyto intrikány a aktéry restituce bez rozdílu stejně rád, jako ty v drtivé číselné převaze okradené občany-ateisty! Jestli tomuto říká papež František spravedlnost, tak tomu nelze říkat jinak, než lumpárna!

Zdá se, že papež František hodně ztrácí na věrohodnosti nejvyššího představitele církevního stolce. Mnohá jeho jednání a prohlášení jsou ve smyslu církve často kontraproduktivní, protože např. jeho pozitivní přístup, postoj resp. tolerantnost k LGBT, genderismu, mnohopohlaví apod., je ve smyslu křesťanství nepřijatelný. Zdá se, že spravedlnost papeže Františka je jako guma či plastelina, lze ji snadno přizpůsobit aktuálním potřebám, často i v příkrém rozporu nejen s lidskou logikou, ale hlavně se samotnou filozofickou a humánní podstatou spravedlnosti.

Jiří Baťa
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Polský premiér by si měl zopakovat dějepis   
Pridal tk Úterý 31 prosinec 2019 - 04:29:18 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Polský premiér Mateusz Morawiecki označil pakt Molotov-Ribbentrop, podepsaný v roce 1939, za vojenské spojenectví. Podle něj za vypuknutí druhé světové války byly odpovědné jak fašistické Německo, tak i Sovětský svaz.

„Pakt Molotov-Ribbentrop, podepsaný 23. září 1939, nebyl ‚paktem o neútočení‘. Bylo to politické a vojenské spojenectví, které rozdělilo Evropu na dvě sféry vlivu,“ stojí v prohlášení polského premiéra. „Spojenectví Hitlera a Stalina bylo brilantně realizováno. 1. září 1939 hitlerovské Německo zaútočilo na Polsko od západu a 17. září SSSR udělal totéž, útočil z východu,“ pokračuje.

Ruský senátor Alexej Puškov okomentoval výroky polské strany. Na svém Twitteru uvedl, že se Polsko ve 30. letech „vnucovalo“ Německu jako spojenec.

„Polsko bylo první zemí v Evropě, které podepsalo pak o neútočení s Německem, a ukouslo si kousek Československa po mnichovském spiknutí. Snažilo se vnutit Hitlerovi jako spojenec. Hitler ale nepočítal s Polskem na mapě Evropy,“ napsal ruský senátor.

Zdroj: https://sptnkne.ws/ASr3

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Celkový maloobchodní prodej spotřebního zboží v Číně přesáhne v roce 2019 poprvé 40 bilionů yuanů   
Pridal tk Úterý 31 prosinec 2019 - 04:14:36 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
30. prosince skončila v Pekingu celostátní konference o práci v oblasti průmyslu a obchodu. Ze zprávy z konference vyplývá, že celkový maloobchodní prodej spotřebního zboží v Číně v roce 2019 poprvé přesáhne 40 bilionů yuanů. Účinek spotřeby jako hnací síly pro ekonomiku je stále patrnější.

V roce 2019 fungoval čínský spotřební trh obecně stabilně. Rozsah spotřeby se neustále rozšiřoval, struktura se neustále zlepšovala, obchodní modely se neustále inovovaly a příspěvek neustále rostl. Zástupce vedoucího pro provoz trhu při čínském ministerstvu obchodu Wang Bin (Wang Pin) uvedl, že spotřeba se už šestý po sobě jdoucí rok stala hlavní hnací silou hospodářského růstu.

Wang Bin řekl, že se předpokládá, že v roce 2019 překročí čínský objem maloobchodu se spotřebním zbožím poprvé 40 bilionů čínských yuanů a dosáhne 41,1 bilionu čínských yuanů, což představuje meziroční zvýšení o 8 %. Spotřeba přispívá k hospodářskému růstu více než 60 % a šestý po sobě jdoucí rok představuje hlavní hnací sílu hospodářského růstu.

Wang Bin dodal, že z pohledu letošní situace dovoz čínského spotřebního zboží rychle rostl a ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se zvýšil o 3 procentní body. Očekává se, že prodej automobilů dosáhne přibližně 26 milionů kusů a dodávka chytrých telefonů se bude pohybovat kolem 380 milionů kusů, přičemž prodej bude nadále na prvním místě na světě.

V roce 2019 zaznamenal čínský obchod se zahraničím také nemálo úspěchů. Vedoucí pro obchod se zahraničím při čínském ministerstvu zahraničí pan Li Xingqian (Li Sing-čchian) řekl, že v letošním roce se čínský obchod se zahraničím pevně rozvíjel a preferenční politiky na podporu rozvoje obchodu se zahraničím hrály aktivní roli. Řekl, že v prvních 11 měsících letošního roku dosáhl celkový objem čínského obchodu se zahraničím 28,5 bilionu čínských yuanů a meziročně se zvýšil o 24 %. Očekává se, že celoroční měřítko čínského obchodu se zahraničím přesáhne 30 bilionů yuanů, což pravděpodobně překoná minulý rok a dosáhne to nového historického maxima.

tk
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Zažalujme (zase) prezidenta   
Pridal tk Úterý 31 prosinec 2019 - 04:08:33 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Jestliže zákonodárný orgán odhlasuje žalobu na svoji hlavu státu, je to bezpochyby jedna ze zásadních politických událostí roku, ne-li desetiletí či století. Demokraté v USA udělali z impeachmentu Donalda Trumpa klíčové téma předvolební kampaně a zabývají se jím celé měsíce. Tvoří se dějiny. Ne však v České republice. Samozvaní demokraté, s malým „d“, byli s celou záležitostí v Senátu hotovi poměrně rychle, aniž by proběhlo jakékoli veřejné slyšení. Dolní sněmovna pak ústavní stížnost smetla ze stolu.

Některé přehledy hlavních událostí tohoto roku ani nezmínily skutečnost, že 48 z 81 českých senátorů prohlásilo, že Miloš Zeman by měl být zbaven úřadu. Na rozdíl od trestních případů, kde nelze jednu osobu za stejný zločin žalovat dvakrát, nic nebrání českým senátorům v podání další ústavní stížnosti kvůli stejnému „zločinu“. Ve skutečnosti senátoři, kteří jsou přesvědčeni, že užší varianta stížnosti by měla větší šanci na schválení v poslanecké sněmovně, mají skoro demokratickou povinnost znovu hlasovat pro žalobu na Zemana. To by se zapsalo do dějin.

Erik Best

Zdroj: http://www.fsfinalword.cz/
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Hledat Info kuryr
Novinky pro 2019
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.1683 sec,0.0445 z toho dotazů.Dotazů v DB:17. Použitá paměť:1,562kB