Úterý 14 červenec 2020
Další příklad úspěšné somálské integrace ve Švédsku. Uprchlík znásilnil několik malých chlapců a za rok stihl 35 trestných činů   
Pridal tk Úterý 14 červenec 2020 - 08:07:44 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
V multikulturním Švédsku mají další příklad úspěšné integrace mladého uprchlíka ze Somálska. Začalo to nenápadně. Jednoho dne přišel ze školy vyděšený syn (11) švédského páru ve městě Väsby. Prý se ho cestou domů pokusil znásilnit nožem ozbrojený uprchlík. Rodiče vyrazili ven a uprchlíka zadrželi a předali policii. Při policejním vyšetřování vyšlo najevo, že uprchlík již dříve znásilnil jiného chlapce (12) a propustil ho, až když mu chlapec předal celé kapesné. Podle policie stihl uprchlík za loňský rok 35 trestných činů – násilí a bití, vyhrožování, sexuální obtěžování a vloupání… Podle oficiálních údajů je uprchlík nezletilý (16), tomu ale nikdo nevěří. Falšování věku je pro mladé uprchlíky obvyklý fígl, jak získat lepší azylantské výhody.

Dál už to jelo v obvyklých kolejích. Uprchlíka zkoumají nyní psychiatři a bude nepochybně prohlášen za duševně nemocného. Vyhne se tak trestu a za krátkou dobu bude potichu propuštěn na svobodu. Ve Švédsku zůstane. Vše proběhlo jako obvykle za nezájmu oficiálních medií.

KPI
Česká věc

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



My, Češi, jsme byli neprávem vyhnáni z vlastního domova, z našeho českého území   
Pridal tk Úterý 14 červenec 2020 - 08:03:46 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Narodila jsem se roku 1927 v Českém Krumlově. Rodiče si tam postavili moderní rodinný dům. Do roku 1937 jsme žili vedle Němců tak nějak normálně. Mého otce, tajemníka Národní jednoty pošumavské, nejvíce zlobilo, že všude na lepších místech byli Němci. Otec jako ruský legionář byl velký vlastenec a snažil se nabádat Čechy , aby své děti posílali do českých škol, a staral se, aby Češi měli dobrá zaměstnání. Práce se mu dařila, ale v roce 1937, hned po smrti našeho pana prezidenta T.G. Masaryka, se vše změnilo. Německé děti nám začaly nadávat, fyzicky nás napadaly, nemohly jsme bez doprovodu starších lidí chodit ani do školy. Dospělí Němci pořádali manifestace, byli agresivní a vždy v přesile. My Češi jsme žili celý rok ve strachu. V srpnu 1938 odešel můj otec bránit naše hranice a nám řekl, abychom čekali doma, že kdyby bylo zle, přijede pro nás a odstěhuje nás. My jsme bohužel poslechly, maminka, moje šestnáctiletá sestra a já – jedenáctiletá. 20. září 1938 napadla naši Masarykovu školu ozbrojená horda německých deseti- až čtrnáctiletých kluků.

Utekli jsme zadním východem do svých domovů a již jsme nemohli vycházet. Kdoví, který z nich je dnešním členem sudetoněmeckého landmanšaftu.

České rodiny začaly z Českého Krumlova utíkat, pokud měly ve vnitrozemí příbuzné nebo známé. My jsme neměli nikoho a zoufale jsme čekali na tatínka. Dne 27. září nám skupina německých ordnerů začala střílet do oken, maminka, sestra a já jsme ležely na zemi; bylo to strašné! Na štěstí nějaký soused – Němec – ordnery zahnal. Potom se ale přiblížil do našeho domu přednosta stanice pan Fiala a řekl mamince, že za chvíli pojede poslední vlak a že náš otec již nemůže přijet.
Maminka nám v rychlosti navlékla svetry a kabáty, vzaly jsme si každá pokrývku a tašku, zamkly jsme dům s vystřílenými okny a já nikdy nezapomenu na pohled mé maminky, když jsme z domu plného našich krásných věcí odcházely. Hlavně však prosila Boha, aby se tatínkovi nic nestalo.

Cesta vlakem trvala jen čtvrt hodiny, ve Zlaté Koruně nás zastavili Němci a vlak se musel vrátit do Českého Krumlova. Pan přednosta nám pomohl vystoupit na druhou stranu nádraží a „honem utíkejte pryč!“ A tak jsme šly. Nechci vypisovat cestu plnou utrpení a nebezpečí, byla noc a my jsme se schovávaly do křoví před každou německou hlídkou. Došly jsme až do Kremže a odtud jsme jely vlakem do Českých Budějovic. Tam na nás Češi křičeli „Co utíkáte a necháváte pohraničí Němcům?“ Dovedete si představit naše zoufalství? Neměly jsme kam jít a neměly jsme tátu! Maminka měla jen adresu našich známých, kteří utekli již dříve do Horusic a odtud nám do Českého Krumlova psali, že bydlí u příbuzných a že jsou to velice hodní lidé. A tak jsme v zoufalství jely za nimi. Spaly jsme ve stodole, jejich pes prokousl mé mamince ruku, to si nikdo nedovede představit, v jaké bídě jsme se octly během jedné noci!

Já jsem začala Němce nenávidět, ale naše zlatá věřící maminka skládala naše těžké břímě do rukou Božích a nepřestávala se modlit za tatínka. Ráno nám naši známí řekli, že nás vezme do hájovny paní hajná, byla tam sama, její manžel šel také bránit naše hranice a ona čekala rodinu. Byla to vzácná žena a moc nám v naší bídě pomohla. Maminka hledala tatínka, tatínek hledal nás a koncem října jsme se šťastně sešli.

V listopadu jsme odešli do Českých Budějovic, kde tatínek pracoval. Žili jsme v jedné studené podkrovní místnosti a nic jsme neměli. Spali jsme na dvou vypůjčených slamnících pod pokrývkami a hřáli jsme se jeden od druhého. Měli jsme čtyři plechové hrnečky a jeden větší hrnec. Já jsem těžce onemocněla zánětem močového měchýře a dodnes nesu následky.

Když se českokrumlovská záložna přestěhovala do Kremže, mohli jsme si vyzvednout nějaké peníze a koupit to nejnutnější. Do Českého Krumlova jsme nemohli. Lidé sice si tam začali jezdit pro svůj nábytek, ale na otce byl vydán zatykač. Až po nešťastném březnu 1939 dostala moje maminka povolení odvést si z našeho domu nábytek. Zůstaly tam jen těžké kusy, knihovna, prázdné skříně, vše poničené. Všechno oblečení, peřiny, ložní prádlo a veškeré věci nám Němci rozkradli. Tatínkovy vzácné vlastenecké knihy byly v kuchyni na hromadě ohořelé. Maminka přijela úplně zničená.

Nikdy jsme nedostali žádné odškodnění a ani nás nenapadlo chtít nějakou náhradu při pomyšlení na utrpení našich nevinných lidí v koncentračních táborech, na plynové komory, na utrpení dětí, mučení a bezdůvodné zabíjení. Nemohu zapomenout, jak gestapáci mého otce zmlátili před našima očima.

Moji rodiče se již nikdy v životě nevzpamatovali z utrpení a ze ztráty materiálních hodnot a všeho svého majetku. Dožili svůj život ve skrovných poměrech.

My Češi jsme byli neprávem vyhnáni z vlastního domova, z našeho českého území. Němci žijící v našem českém pohraničí od nepaměti veřejně projevovali svou sounáležitost k Německé říši a já jako občanka tehdejšího pohraničí nikdy neuvěřím slibům o klidném vzájemném spolužití. Nás, žijících pamětníků, je již málo, a proto píši, aby se nezapomnělo na hoře a utrpení našeho českého národa.

Noemi Bláhová, tehdy Český Krumlov
České národní listy


Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Americká kongresmanka vysvětluje raketový nárůst kriminality, vražd a loupeží v New York City hladem a krádežemi chleba v obchodech, protože lidé prý mají hlad...   
Pridal tk Úterý 14 červenec 2020 - 07:51:46 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Americká kongresmanka vysvětluje raketový nárůst kriminality, vražd a loupeží v New York City hladem a krádežemi chleba v obchodech, protože lidé prý mají hlad a nedostali zatím dávky v nezaměstnanosti a stimulační šeky! Lidé, kteří mají hlad, mají morální právo krást, vzkazuje AOC! Mezitím soud v Brně odsoudil na 1 a půl roku do vězení muže, který ukradl 5 housek v době Nouzového stavu, protože měl hlad! A černoch z Afriky za znásilnění české nezletilé dívky dostal 2 roky, jenom o 6 měsíců více než zloděj 5 housek! Amerika je vyřízená, ale Česko ji mocně dohání!

Americká média zaplavily informace o masivním nárůstu kriminality v amerických státech, kde jsou u moci guvernéři za Demokratickou stranu a ve městech, kde jsou u moci starostové a radní za Demokraty. Nejhůře je na tom New York City, kde za měsíc červen podle NYPD vzrostl počet zločinů a vražd s použitím střelné zbraně o 130%, což je nejvíce od konce prohibice ve Spojených státech ve 30. letech minulého století. Newyorská policie provedla o 40 000 méně zatčení a velký podíl na kriminalitě má i rozhodnutí vlády státu New York o zrušení kaucí pro nenásilné trestné činy ve státě New York.

Rozhodnutí přijaté již minulý rok tak nařizuje policii propouštět na svobodu bez kauce všechny pachatele nenásilných trestných činů, tedy především pachatele krádeží a prodejů drog, kteří již nemusí skládat peněžní kauce, které by je donutily dostavit se posléze k soudu. Tento systém v posledních dnech vede v New Yorku k něčemu naprosto nevídanému, k masivní vlně krádeží v obchodech.




Kongresmanka omlouvá krádeže hladem lidí, ve městě se přitom vraždí a střílí

Jelikož krádeže v obchodech jsou považovány za méně závažný zločin a již není potřeba skládat kauce, pachatelé jsou po zatčení a sepsání protokolu ihned propuštěni a jdou znovu krást. Pokud jsou znovu zatčeni, celé se to opakuje. Mnoho lidí se nyní před americkými prezidentskými volbami ptá, kdy toto neskutečné šílenství amerických liberálů skončí, ale ve skutečnosti je to mnohem dál a mnozí Američané asi nechápou, kam tyto procesy vlastně směřují. Americká kongresmanka z Demokratické strany Alexandria Ocasio-Cortez natočila video, které jsem otitulkoval a máte jej v úvodu tohoto článku.

Svým sympatizantům ve videu vysvětluje, že lidé v New Yorku páchají kriminalitu proto, že v Americe je největší nezaměstnanost od 30. let minulého století, lidé mají hlad a nemají jak nakrmit své děti, a proto jdou ven a ukradnou v obchodě chleba, aby měli čím nakrmit své děti a aby večer neměli hlad. Pokud na video budete hledět s otevřenými ústy, že takové sračky nemůže myslet přece vážně, když de facto omlouvá vraždy a násilí hladem a eliminuje to na pouhé krádeže chleba, tak vás musím upozornit, že toto už se jednou někde stalo.

Před 103 v Rusku na podzim vypukla revoluce, letos na podzim může vypuknout v USA

Přesně takto argumentoval v roce 1917 v carském Rusku při projevech jistý Vladimir Iljič Uljanov, který omlouval ruský proletariát, že rabuje potravinové obchody ruské buržoazie, a že chléb je právem dělníků a rolníků. Ve skutečnosti v Rusku od ledna do listopadu 1917 probíhala mohutná vlna nárůstu kriminality, kterou carská policie nedokázala vůbec eliminovat. Jednalo se o vraždy, loupeže, rabování, ale Lenin toto omlouval hladem dělníků a rolníků.

A podívejte se na to, uběhlo 103 let a americká kongresmanka v červenci 2020 omlouvá loupeže, střelby, vraždy a rabování hladem Američanů, kteří musí krást chleba pro své děti. A stejně jako v roce 1917 došlo ke změně režimu a k revoluci v listopadu podle tehdejšího ruského kalendáře, tak přesně tak i letos 3. listopadu budou v USA volby, které lehce se mohou zvrtnout v revoluci jako v carském Rusku v roce 1917.

Alexandria Ocasio-Cortez totiž přesně jede oprášenou bolševickou agitku o proletariátu, který má hlad a má tudíž morální právo vzít si ten chleba v obchodě. Vůbec se nebere v úvahu to, že ten nárůst kriminality se týká vražd a loupeží, nikoliv drobných krádeží chleba, i když ke krádežím v obchodech dochází v masivním měřítku v posledních týdnech, ale jde o politickou omluvu amerického proletariátu, který má hlad, který nemá na zaplacení nájmů a bydlení, na jídlo pro své děti, a proto má proletariát morální právo vzít si, co potřebuje. Tohle neříká zloděj chycený za ruku v obchodě, tohle říká americká kongresmanka za Demokratickou stranu. A to znamená, že jsme svědky přípravy Velké americké revoluce letos na podzim.

Donald Trump se nebezpečně podobá vůdci Bělogvardějců v létě 1917 v Rusku

Dosud to Američanům nedochází, americká alternativa, která ví naprosté kulové o procesech Bolševické revoluce a Kominterně v Evropě počátkem 20. století, zatím jenom těžko interpretuje tyto procesy rozvratu americké republiky. Dnes jsem se díval na Trumpa a najednou jsem měl pocit, že se dívám na vůdce Bělogvardějců v létě 1917, na ruské elity, které se snaží zastavit jednosměrný proces vedoucí k revoluci a k nástupu Bolševismu. Stejně jako tehdy v létě 1917, tak i dnes nechce Donald Trump tvrdě zakročit proti nepříteli, nemá k tomu sílu, ale hlavně ani podporu od svých spolustraníků.

Bolševici neměli v roce 1917 v Rusku všelidovou podporu, to je lež vybudovaná po roce 1917. Měli podporu mezi chudými a mezi úzkou skupinou Židů, kteří pro Dům Sion zajišťovali podřezání krků ruským šlechticům a důstojníkům carské armády, což po uchopení moci Bolševiky bylo provedeno s děsivou precizností. Totéž se dá očekávat v USA, pokud se k moci dostane Demokratická strana a bude mít svého prezidenta.

Nemluvíme zde o letošních volbách, ale o tom, že po skončení Trumpa, třeba i za 4 roky, nebude už nikdo mezi Republikány, kdo by Demokraty a jejich liberální revoluci v USA mohl zastavit. Budou je hnát miliony migrantů, sójových povstalců, degenerátů, LGBT aktivistů a všemožných individuí, kteří z americké ulice a USA udělají pro bílé a gójské obyvatelstvo peklo na Zemi. Protože jak je psáno v Talmudu, na góje musí být přísnost.

Za krádež 5 housek 1 a půl roku natvrdo, za znásilnění nezletilé dívky jen o půl roku více, to je protičeské soudnictví ve své čiré podobě

Přesně to je možné už vidět i v ČR, kde před několika dny v Brně došlo u tamního soudu k dalšímu neuvěřitelnému skandálu, který vstoupí do dějin. Tamní soud odsoudil muže na 1 a půl roku do vězení natvrdo za to, že ukradl v obchodě 5 housek, protože měl hlad. Udělal to v době Nouzového stavu a kvůli podobnému činu byl v té době již v podmínce. Krádež 5 housek přitom vůbec není trestným činem v ČR, škoda nepřesahuje sumu 5 000 Kč, aby to byl trestný čin, ale soud si řekl, že když je muž v podmínce a sebere 5 housek, půjde si sednout na 1,5 roku. Co by na to řekla Alexandria Ocasio-Cortez v USA? Zatímco v USA je extrém omlouvat loupeže a vraždy hladem lidí, tak v ČR je to druhý extrém, trestat drakonicky góje za to, že mají hlad. V čem je tedy rozdíl? Rozdíl je v konceptu řízení v Praze a v USA.

Praha je okultním centrem Světového židovstva. Proto všechny rozsudky v ČR jsou po roce 1989 namířeny ostře proti gójům, protože rozsudky padají podle písma Talmudu, který říká, že v zemi pod správou Židů je gój vinen vším a musí být přísně potrestán. Naproti tomu Židé nesmí být dotknuti. Proto v kauze arbitráže Lauderovy CME proti České republice nepadla po vyplacení částky 10 miliard odškodného ze státního rozpočtu žádná žaloba na Vladimíra Železného (Eisenkrafta). Proto nikdy nepadla žádná žaloba na Zdeňka Bakalu (vídeňská rodová linie Rothschild) za vytunelování OKD.

Nikdy nebude v zemi nad Mah’ralem dovoleno stíhat a soudit tuneláře a šíbry pod ochranou židovské egidy

Proto nikdy nepadla ani žaloba za vytunelování a likvidaci Agrobanky (Josef Tošovský). Kdepak, ti všichni jsou nedotknutelní. Přísnost je pouze na góje, kteří ukradnou rohlík nebo housku. A naopak soudy pod egidou Židů projevují shovívavost nad Afričany, kteří přijdou do ČR a u Litoměřic znásilní českou nezletilou dívku. Pachatel dostane 2 roky, jen o 6 měsíců více, než dostal český gój za krádež 5 housek! To je možné jen v zemi nad Mah’ralem, protože na góje, podle Talmudu, musí být přísnost. A tyto rozsudky v ČR to pouze potvrzují. A tak zatímco v USA sionisté plánují Velkou americkou revoluci na podzim, ve které proletariát smí krást a je to omlouváno hladem, v Česku je moc nad Mah’ralem pevně ukotvena pod židovskou egidou a krádež 5 housek dostane góje do vězení.

Liberálové chtějí v USA rušit policii, ale přitom paradoxně daleko rozumnější by bylo zrušit a rozpustit protičeské soudy v kotlině nad Mah’ralem a nahradit je soudy lidovými, soudci z lidu, senáty z lidu, protože tohle, co po 30 letech po Kabátovce předvádějí v ČR soudy, to je vlastizrada. Proto každá vlastenecká strana, která se bude ucházet o hlasy vlastenců, musí mít ve volebním programu mohutnou reformu českého justičního systému, který musí být zbaven všech zednářských, talmudických a klientelistických vlivů.

Nelze akceptovat situaci, že v ČR budou soudci za znásilnění nezletilé dívky dávat 2 roky natvrdo pachateli a za krádež 5 housek jen o 6 měsíců méně. To potom není spravedlnost, to je genocida gójů, na straně jedné přísnost proti gójům za drobnou krádež a na straně druhé ochraňováním tunelářů a násilníků, kteří gójovi zrovna znásilňují dceru. V Americe se tak schyluje k revoluci, v ČR k národní likvidaci. A tak v Americe řádí nad procesy řízení zástěry a v ČR pro změnu čepce. Dva různé procesy, ale tatáž egida.

-VK- Šéfredaktor AE News
Zdroj: https://aeronet.cz/

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



OKD a Bakalova vila na břehu Ženevského jezera   
Pridal tk Úterý 14 červenec 2020 - 03:49:03 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Ve vlastním zájmu si pravidelně ve Švýcarsku kupuju ekonomický deník Handelszeitung, který čtenáře informuje o zajímavostech v byznysu a na finančních trzích. Narazil jsem na článek s titulkem: ,,Nejdražší vily ve Švýcarsku stojí na břehu Ženevského jezera‘‘. Věděl jsem, že obecně jsou nemovitosti ve Švýcarsku drahé, ale vykalkulovaná částka mně samotného nemile překvapila.

Okamžitě jsem si musel vzpomenout na českého ,,mecenáše‘‘ a zkrachovalého uhlobarona Zdeňka Bakalu, který si na této dobré adrese pořídil vlastní honosné sídlo, které mu může závidět leckterý rodilý Švýcar. Podvodná privatizace 44 tisíců bytů OKD v režii Zdeňka Bakaly zanechává nad českou kotlinou páchnoucí odér a oprávněné emoce u postižených lidí. Česká média na Bakalu tak nějak rády zapomínají a připomínají ho spíše jako štědrého filantropa knihovny Václava Havla.

Na břehu Ženevského jezera Bakala rozdává sladké rozhovory, že ,,Live is good‘‘. Také se může těšit fascinujícím výhledem na jezero a na zasněžené vrcholky Alp. Jeho děti mohou skotačit na loukách a užívat si švýcarským poměrů. Na druhém vzdáleném břehu jsou nájemníci bytů OKD, kteří žijí ze dne na den v nejistotě z budoucnosti, protože platí za zchátralé byty OKD nájem.

Na lokalitách Ženevského jezera si pořizují nemovitosti především příslušníci evropské šlechty, ropní magnáti a také různé celebrity. Na dobrých adresách kolem jezera musí majitel počítat s investicí cca od 20 tisíc CHF/m2. Když budeme počítat kurz střed 1CHF-25,1 Kč, k dnešnímu datu 10.7.2020, tak dostaneme kupní cenu 502.000/m2. Pokud budeme hovořit o pozemku 1000m2, tak se kupující bude pohybovat kolem částky 502.000000 a to se bude držet ještě pří zemi, protože některé pozemky jsou aktuálně také kolem 35 tisíc CHF/m2. Střední vilu stavební firma v lokalitě postaví do částky deseti miliónu franků, tedy cca 250 miliónů korun. Luxusní nemovitosti v posledním roce ve Švýcarsku stouply v průměru o 4%. Odborníci ale hovoří, že jsou až o 30% předraženy a mohou v době korona krize klesat.

Co opravdu přehřátý trh udělá a jak zareaguje, je ve hvězdách. Vše bude pouze o nabídce a poptávce. Pro českého čtenáře je dobré vědět o jakých číslech v průměru můžeme hovořit, protože nemá ani představu o jaké astronomické sumy se jedná. Když se zpětně zamyslím nad titěrnou částkou do 30 miliónů, které Bakala věnoval na parlamentní volby ODS, TOP-09 a VV na zajištění politického krytí, tak se jedná o směšnou částku. Divím se, že ani politický matador Kalousek si neuměl ,,vykřičet‘‘ větší sumu peněz pro jeho TOP-09. Je možné, že snad něco neoficiální cestou bokem.

Je to opravdu,, směšná‘‘ investice, která s pomocí marketingové agentury Bison & Rose a Bohuslava Sobotky umožnila politický klid nad konečnou privatizací OKD, kde se podařilo z České republiky odklonit sumu v řádech 100-120 mld. korun. Bakalova periodika Respekt, Hospodářské noviny a dlouhé prsty agentury Bison & Rose ve veřejnoprávních médiích a na různých serverech opravdu nespí a pracují. Vliv Pokorného, Bisonů a tedy i Bakaly, můžeme vidět proti současné úspěšné vládě a také Jiřímu Paroubkovi. Útoky jsou zřejmé a možná to naznačuje určitou nervozitu této zájmové skupiny, která začíná ztrácet politický vliv.

Nečas s Bohuslavem Sobotkou bývají označování v tisku jako ,,úspěšní premiéři a mezinárodní byznysmeni“. Český čtenář a divák je z těchto médií informovaný, že vláda Andreje Babiše s podporou ČSSD a KSČM dělá všechno špatně. Babiše vidí pomalu ve vězeňském obleku a bývalého premiéra vlády a předsedu ČSSD Jiřího Paroubka označují za zapšklého a neúspěšného politika, který skončil nedůstojně. To, že zmínění pánové jsou hlavní příčinou poklesu ČSSD k 5%, si ale nepřipouštějí.

Michal Kobza

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Jan Vítek: Mrtví nemluví   
Pridal tk Úterý 14 červenec 2020 - 03:47:23 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Ghislaine za katrem! Bude zpívat? Tato otázka nenechává spát několik desítek opelichaných, ale bohatých a mocných mužů, kteří se bojí, že padne jejich jméno v pedofilské aféře, jež se může stát skandálem století v USA.

Ghislaine Maxwellová je obviněna z nahánění a výcviku mladých děvčátek pro sexuální hrátky, které její milenec a pán Jeffrey Epstein pořádal pro své četné přátele. Tento vyhlášený pedofil byl zatčen už loni 10. června a vězněn v nejhorším newyorském vězení, kde za měsíc 10. srpna údajně spáchal sebevraždu. Nyní se tam od 2. července nachází Ghislaine a začíná se odvíjet druhý díl seriálu, který lze právem nazvat Sex, holčičky a špionáž.

Aféra má všechny znaky velkého špionážního případu. Špičková natáčecí a zvuková zařízení, která Epstein používal pro záznam sexuálních scén mezi holčičkami a zralými muži, nasvědčuje, že šlo o profíckou operaci výzvědné služby, shromažďující vyděračské materiály. Vydírané osobnosti by v mnoha případech jistě přislíbily vše, aby se vyhnuly nežádoucí popularitě. Říká se tomu nábor „vlivných agentů“.

Kardinální otázka je, která cizí výzvědná služba může mít spojence uvnitř americké státní administrace, kteří pomáhají krýt její dlouhodobé ilegálního působení v USA? Izraelský Mossad, tvrdí bývalý analytik CIA Giraldi, protože v Americe žije početná židovská diaspora, jejíž příslušníci mají vysoká postavení ve všech sférách veřejného života a mohou nežádoucí skutečnosti zamést pod koberec.

Kdyby Epstein měl spojení s Mossadem, porozuměli bychom spoustě věcí. Především, odkud pochází zdroj peněz, které utrácel. Z veřejně přiznané činnosti finančního poradce to být nemohlo. Jediným známým klientem byl miliardář Leslie Wexner, jemuž Epstein dělal správce nadace. Podle časopisu Forbes miliardářem nikdy nebyl, navzdory luxusním nemovitostem, dvěma soukromých letadlům a okázalému životnímu stylu. Porozuměli bychom také, proč Ghislaine Maxwellová, dcera milionáře a izraelského špiona Roberta Maxvella (1), se stala Epsteinovou hlavní náhončí a pomocnicí: aby předávala Mossadu kompromitující materiály, fotografie, zvukové a obrazové nahrávky, jakož i osobní informace o Epsteinových nejcennějších společenských „kontaktech“.

Mezi nimi jsou Donald Trump, Bill Clinton, britský princ Andrew, princ Bandar ze Saudské Arábie, Tony Blair, Ted Kennedy, John Kerry, David Rockefeller, Richard Branson, bývalý izraelský premiér Ehmud Barak, saudský král Salman a Edvard Rothschild. To jsou osobnosti, které prozatím byly odhaleny. Černý zápisník, který policie našla v tresoru v Epsteinově manhattanském sídle obsahuje několik stovek jmen včetně hollywoodských hvězd jako je Woody Allen, Kevin Spacey a Alec Baldwin. Mnozí z nich mohli být „vytěženi,“ jak se říká ve špionážní hantýrce, anebo jsou v záloze pro strýčka příhodu. V politice je vydírání pomocí kompromitujících materiálů mnohem účinnější a spolehlivější nežli úplatky. Z nepřeberného množství možných příkladů vyberme tři, které jsou dobře dokumentovány. Jsou z Ameriky, ale to neznamená, že podobné věci se nedějí také v jiných zemích.

Meteorická kariéra Woodrova Wilsona začala po té, co v roce 1910 zámožný židovský bankéř Samuel Untermayer koupil jeho dopisy, které jako ženatý muž napsal své dlouholeté milence. Wilson tehdy zastával skromné místo ředitele univerzity v Princetonu, ale pak ráz naráz se během jednoho roku stal guvernérem v New Jersey, za další rok presidentem Spojených států, a do roka a do dne po svém zvolení podepsal kontroverzní zákon o Federální reservní bance (FED), i když věděl, že byl prosazen v Senátu nezákonným způsobem a měl ho pozastavit. FED, kterou tedy vlastnili přední židovští bankéři J. P. Morgan, John D. Rockefeller a Kuhn, Loeb & Comp., si usurpovala právo vydávat peníze a dělá to dodnes. Spojené státy ztratily svoji finanční samostatnost, protože Americká vláda si půjčuje od soukromých bankéřů peníze a platí jim za to šestiprocentní úroky. Je to bezpracný zisk par excelence. Z toho plyne, že na mravní a morální selhání mocného jednotlivce může doplatit celá společnost.

Americký stát ve státě měl „špínu“ na Johna F. Kennedyho v podobě fotografií potvrzujících řadu jeho mimomanželských pohlavních styků. Historici soudí, že zřejmě posloužily k tomu, aby v presidentských volbách roce 1960 náhle a neodůvodněně změnil své rozhodnutí a místo umírněného Huberta Humpreyho jmenoval kandidátem na úřad vice presidenta jestřába Lyndona B. Johnsona, podporovaného vojensko-průmyslovým komplexem. Kennedy i Humprey chtěli stáhnout americké vojenské poradce z jižního Vietnamu a skončit pomoc tamnímu režimu. Když se po vraždě JFK usadil Johnson v Bílém domě, vyslal tam první bojové jednotky. Pak využil falešného incidentu v Tonkinském zálivu a neustále zvyšoval jejich počet, takže na konci jeho mandátu bojovalo ve Vietnamu víc jak 125.000 amerických vojáků. Zbytek je historie.

Dlouholetý ředitel FBI Edgar Hoover žil celý svůj život jako přísně utajovaný homosexuál. Americká mafie o něm a jeho milencích sbírala „špínu“ a údajně měla také dokumenty, které potvrzovaly, že jeden z jeho předků byl černoch. V těch dobách jedno bylo trestné, druhé společensky nepřijatelné. Mafie použila tyto škraloupy, aby přiměla Hoovera zavřít nad její činností obě oči. Proto nedal agentům FBI za úkol potírat organizovaný zločin. Proto shromáždil 25 milionů osobních spisů občanů, z nichž drtivá většina se týkala Američanů podezíraných z komunismu a jiných odpůrců zřízení, a mnohem méně kriminálníků a gangsterů.

Prázdniny mafiánů trvaly téměř třicet let. Až president JFK a jeho bratr Bob ministr spravedlnosti prosadili radikální obrat v činnosti FBI. Neskrývali se s tím, že chtějí Hoovera z funkce odstranit. Zabránila jim v tom násilná smrt.

Mít na politiky a osobnosti na vedoucích místech řízení společnosti „špínu“, je dnes o to důležitější a cennější, že to jsou často lidé, vybraní pro jejich osobní oblíbenost u veřejnosti a obvykle snadno manipulovatelní. Dosadit takové lidi do vedoucích funkcí představuje riziko, že nebudou poslušní hlasu svých mecenášů. Jeden z prostředků, jak tomu zabránit je vybrat ty, kteří jsou tak zkompromitováni, že se nemohou nikdy osvobodit, a sami vědí, že nosí na sobě sebevražednou vestu svých prohřešků, když ne zločinů. V nadsázce lze říci, nebo spíše dát radu začínajícím ctižádostivcům v politice, aby napřed spáchali ohavný přečin anebo měli nemanželské dítě a zaonačili to tak, aby se o něm dozvěděli ti, kdo tvoří šedou eminenci moci, a tím si zajistili rychlý politický vzestup.

Ghislaine Maxwellová ví příliš mnoho o příliš mnohých mocných lidí a je hrozbou pro současný americký řád. Může také prozradit příliš mnoho o těch, kdo Epsteina řídili, financovali a chránili. Je to žena, který se s tímto břemenem vleče životem se schoulenou nadějí, že v případě nejvyššího ohrožení smění své vědomosti, nebo jejich část, za úlevy, když ne odpustky, a že jsou pojistkou jejího přežití . Zkušenost ale ukazuje, že jedinci jejího druhu a v její situaci se vždy mýlili. To břímě je jejich zatracením.

Mrtví nemluví.

--------------------------------------

Ian Robert Maxwell (1923- 1991), původním jménem Jan Ludvík Hyman Byniamin Hoch, se narodil na bývalé Podkarpatské Rusi. Utekl před válkou do Francie a pak Anglie, bojoval v čs. jednotkách proti Německu, byl několikrát vyznamenán. Po válce byl žurnalistou, členem britského parlamentu, vybudoval tiskové impérium v hodnotě 1,9 miliard dolarů. Ve finanční tísni zdefraudoval pensijní fond zaměstnanců. Údajně spadl s paluby své jachty poblíž Kanárských ostrovů, utrpěl zástavu srdce a utopil se. Izraelská vláda uctila jeho památku jako agenta Mossadu státním pohřbem v Tel Avivu, kde tehdejší premiér Itzak Shamir pronesl oslavnou řeč, v níž prohlásil, že Robert Maxwell „učinil víc pro Izrael, než dnes lze říct.“

NB:

Mossad je považován za nejlepší výzvědnou službu na světě. Jeho mottem je biblický verš „klamem povedeš válku.“ Nepodléhá žádným izraelským zákonům, jeho operace stanoví ředitel a schvaluje je premiér. Má rozpočet zhruba tři miliardy dolarů ročně a sedm tisíc kmenových zaměstnanců, což z něj činí druhou největší světovou špionážní agenturu po americké CIA.

Zatím neúspěšnějším známým agentem Mossadu v USA je izraelský přistěhovalec Arnon Milchant, který ilegálně dovezl do Izraele americkou technologii, jež umožnila židovskému státu vyvinout a vyrobit atomovou bombu. Přiznal se k tomu ve své autobiografii nazvané Confidential: „The Life of Secret Agent Turned Hollywood Tycoon.“ Žije v Hollywoodu, produkuje filmy, je miliardářem.

Jan Vítek

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Nebijme do soch a nebudeme na kolenou   
Pridal tk Úterý 14 červenec 2020 - 03:38:58 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Zločinec a také černoch George Floyd podlehl policejnímu zatýkání. 25. května kolem osmé večer zaplatil cigarety bankovkou, prý padělanou. Přivolaná policejní hlídka měla co dělat, aby muže dostala z jeho vozu. Vsadit ho do policejního vozu se mužům zákona nepodařilo. Na záběrech ze zadržení podezřelého mi neušlo, že policisté působili oproti zatýkanému jako střízlíci. Kdyby Floyd s policisty do vozu usednout chtěl, případ by se určitě vyvíjel jinak. Policista v každém případě Floyda zaklekl za krkem, zatímco druhý muž zákona se pokoušel znehybnět ho zezadu.

Zadržený se záznamy v trestním rejstříku prosil, aby jej policista za krkem uvolnil. Nestalo se a zatčený po necelých devíti minutách podlehl dílem koronaviru, dílem přítomnosti drogy v těle a dílem policejnímu zásahu. Tak příčinu smrti G. Floyda rozebíraly podrobnější zprávy. Floyd byl do té doby několikrát soudně trestaný a ve vězení seděl i za ozbrojenou loupež. To navodilo důvodné podezření, že zločinec má v držení střelnou zbraň.

Podezření, že někdo má v držení střelnou zbraň, lze vztáhnout snad na každého občana Spojených států amerických. Spousta Američanů si občanského práva vlastnit střelnou zbraň stále cení. Cena, kterou lidé platí, je tvrdost policejních zákroků. Každý policista může být teoreticky zastřelen už při silniční kontrole. Jestli ve Spojených státech muži a ženy zákona častěji prověřují bezúhonnost u černochů než u jinak zbarvených lidí, a proč, to neumím posoudit. Mnoho zemí má kromě svého vlastního lidu, případně kromě lidu většinového, který se chová navyklým způsobem, i různé menšiny. Národnostní, náboženské, světonázorové… Většinová společnost si, čistě na základě soužití, o svých menšinách všude po čase udělá nějaký obrázek. Ať už je kladný nebo ne; ať už o něm máme, nebo nemáme zakázané vypovídat.

Dlouhodobější vládní politika Spojených států amerických hradí revolty, revoluce nebo války různě po světě. Nyní zažívají USA větší nepokoje včetně černošského hněvu a rabování u sebe doma. Tím, co provádíme, si každý rýsujeme vlastní budoucnost. Je to dočasný zákon zrcadla. Vyplázneme na někoho jazyk a vidíme někoho, jak na nás vyplazuje jazyk. Nemáme vcelku důvod, ani oprávnění postávat před zrcadlem Spojených států amerických. To není naše zrcadlo.

Skupiny mladých, a snad i levicově uvažujících lidí v západoevropských zemích se v návaznosti na nepokoje v USA snaží účtovat s kolonialistickou minulostí svých vlastí. Věřím, že horkých hlav ve smyslu radikálního účtování s minulostí není mnoho, a možná i proto si potřebují získat vykřičníky jinak než hojnou sešlostí. Třeba neslýchanými a nevídanými činy. A tak se radikálové vydali cestami obrazoboreckého i sochobijeckého hnutí. Obrazoborectví pokládám za neřest se starověkou tradicí. Přetesávání obelisků a kartuší faraonů je obecně známé. Svého času alexandrijští křesťané (islám na světě ještě nebyl) zakazovali římským spoluobčanům starověreckého vyznání hledět na sochy svých bohů. Následovalo obrazoborecké dění, v jehož víru byla vypleněna bohatá alexandrijská knihovna a smrt krátce nato nalezla i filosofka Hypatie, prý objevitelka našeho elipsovitého obíhání kolem Slunce.

Kdo chce účtovat s minulostí ve shodě s pravdou – ve shodě s vesmírnými zákony, může udělat tuto rozumnou věc: Poučit se a poučení si vzít k srdci. Nejhorší, čím může jakékoli účtování projít, je černobílé vidění, které vlastně nemá šanci vyhnout se některé z odnoží fanatismu. Zkusili jste si nějaký obrázek vytisknout černobíle? Já nemyslím ve stupnici šedi, ale skutečně kontrastně černobíle. Na to se nedá dívat, poněvadž je to ošklivé. V konkrétním sporu BLACK AND WHITE bychom při uplatnění hrubého dělítka mohli přehlédnout osobnosti, které (rovněž na jihu) s otrokářstvím ve Spojených státech nesouhlasily už před občanskou válkou. A co lidé, kteří s vlastněným otrokem jednali jako se spoluobčanem? Co kůlny pro federální dělníky, kde mohla být životní úroveň i nižší než v chýších pro konfederátní otroky. Snadno bychom přehlédli i černošské kmeny, co bělošským kupcům černošské otroky dodávaly. Prostě oč víc křiku, o to méně smyslu pro nuance. Poznal jsem, že jedno z těžišť ryzí lidskosti leží v poznatku, že jakkoli svízelný je osud člověka, pokaždé běží o bohatě členitý příběh.

Pozornost je dobré věnovat i tomu, co se za vlajkou rebelie rádo schová. Sami jsme to zažili v osmdesátém devátém roce. Nebyla vzácnost, že v prvních řadách revoluce šli tajní policisté bývalého režimu, následovali je ti s holýma rukama, a třetí řadu měli pojištěnou mozky od nás i z ciziny, které dumaly, co z nové situace vytěžit. Za revoltu se v hrubém terénu záhy skryje zločinnost. Andrea Hýblová, katolická stážistka v USA, napsala do křesťanských Perspektiv: „Stalo se však, že se mírová demonstrace z 30. května během noci proměnila v násilí. Okolo půl jedenácté nás přátelé varovali, že se protesty mění v nepokoje s rabováním. Za půl hodiny se ozvalo poplašné zařízení z knihkupectví a my bydlíme v patře nad ním. Nevěděly jsme, co se přesně stalo. Celý zbytek noci jsme probděly a sledovaly, co se děje na hlavní třídě. Až ráno jsme zjistily, že rozbili výlohy a vzali peníze z kasy. Pokud si vzali i naše knihy, doufáme, že si je přečtou. Tato událost byla zlá, ale stále je pro mě černý muž bratrem v Kristu.“

Obrazoborecké a sochobijecké dění může být stejně dobře příznakem šílenství skupin postižených přepjatostí, jako pravdivou zprávou o konci a výměně lidu. Přitom je pravděpodobnější, že ničením památek se oslabuje sama nalomená civilizace, než že to dělá napůl skrytý nepřítel. Každá přepjatost se dříve či později zbaví laskavých průpovídek a začne se chovat silově. A v okamžiku, kdy se zahrotí do slepého bodce, už i nevybíravě. Nepředvídatelně pohltí své vlastní oddané děti. Ve Spojených státech amerických se původní poklid protirasistického hnutí každým dnem mění ve vandalství a v rabující chuligánství se zřetelným protibělošským ostnem. Lidé, včetně skupin tamních bělochů, začínají hlásat, že vážná hudba je moc bělošská a tak trochu asijská. Že je v ní a v řadách jejích posluchačů málo černochů. Pokud jedno plemeno není spokojeno s prací druhé rasy – a to nazývám věci velmi zjednodušeně – bylo by normální, aby toto nenadšené plemeno vlastní nosnou prací spravovalo vlastní kulturní body a vrcholy ke svému obohacení i k obohacení sousedů. Jestli vyjdou kvóty pro navýšení černošských interpretů Mozarta, nepřestane být Mozart Rakušanem. Pakliže budou nějaká nařízení potlačovat díla bělošských skladatelů, vznikne v USA lusknutím prstu protibělošská totalita, třeba i za účasti a podílu několika vypočítavých bělochů. Pokud by někdo nakázal bělochům černošský ornát a soulový zpěv, znovu vznikne něco pitvorného a nakonec by sami černoši mohli namítat, že soulový zpěv zbytečně „zbělal“. Vycházím ze zvláštní zkušenosti jednoho německého výrobce automobilů: Reklamní řidič budí dojem škrobeného náměstka výroby. Usedne za volant vozu a zvuk motoru navodí uvolněnou atmosféru. Řidič přejde z obchodně právní angličtiny do bezprostředního černošského slangu. Záměr reklamy byl přesvědčit zákazníky, že vůz může být stoprocentně americký, přijatelný pro 100% Američanů. S nepochopením se reklama setkala právě u černošských aktivistů. Co má co jejich slangem hovořit reklamní běloch? Přirozené je, když každý dělá, co umí, rozvíjí a může rozvíjet tu míru nadání, kterou má darem. Z podobného těsta jako obavy, že vážná hudba je příliš bělošská, pochází demonstrativní nápad, aby Američané prokázali hospodářskou soběstačnost tím, že celý jeden den nic nenakoupí, a když, tak jedině v černošských obchodech. Úsměvný rasismus s jednodenní soběstačností samozřejmě vyjadřuje ochotu některých lidí něco s něčím udělat. Na druhou stranu podtrhuje skutečné hospodářské hrdinství těch zemí a národů, jimž USA vyhlásily hospodářské sankce na mnoho měsíců i let. Dokud povedou „očistu“ přepjatci, nikdy nedosáhneme míru a bude otázkou času a příležitosti, kdy na pogrom naváže jiný pogrom, ať už na sochách nebo na lidech. Když bude mít skutečné kormidlo v rukou politický aktivismus s úzkým profilem, řítí to zemi do převratů a do každodenních bojů. Do nových frustrací a do nových bojů. Koleso příčin a následků bude mlít se zrychlením do sebezničení.

I já tuším, že k výměně lidu v severní Americe dojde. Myslím, že do konce století. Nevidím v tom pro sebe ani prospěch, ani nevýhodu. Spojené státy jedou samospádem po kolejích mnoha říší, včetně těch bájných. Jsem názoru, že bod obratu nastává v místě, kde velmoc spíš už jen brzdí a ohrožuje svět. Svého času se Izraelci ve strachu před Babylónem ústy svého krále rozhodli uzurpátorovi věnovat území, kde si babylónští postaví vojenskou základnu. Připomeňme si současný zápas o místa pro základny… Babylónským přestala základna velmi brzy stačit a vypálili celý Jeruzalém. Žádná diplomacie tady nepomohla. A za čas hořel dříve vznešený Babylón. Lidstvo je příliš boží, aby mu stačil úděl světského globalismu. Takový projekt nemůže získat skutečnou podporu. Rád bych v tom smyslu upozornil Čínu, její tygří děti, aby nenavazovaly na snahy země, jejíž lid má být vyměněn.

V okamžiku, kdy jsem přijal spoluúčast na světovém dění a narodil se, bylo mi dáno jedno konkrétní tělo, jehož pleťová barva je, jaká je. Dostal jsem do uzlíčku prostor domova a rovněž kulturní prostor, připravený prací mnoha lidí a mnoha pokolení. Dary můžeme pobrat, nebo nepobrat, ovšem nemůžeme je popřít. Jsou totiž očividné. Výraz běloch je sice zajímavý, ale konkrétní plemeno nevystihuje. Protentokrát jsem získal dary árijského, slovanského a českého lidu; tradici rodu, rodiny a tradici sebe sama. Žádným z darů se necítím být vržen do kolektivní pasti. Všechny je prožívám velmi osobně tak, jako svůj úkol, který se snažím poznávat už 47 let. Mé plemeno má mnoho větví. Stav jeho západní odnože napovídá, že je to moudré. A některé naše větve už v časoprostoru dočista zanikly.

Nevěřím, že by se v západní Evropě v těchto dnech mělo schylovat k výměně lidu a k výměně hodnot. Žádnou takovou předtuchu necítím. Když jsme po zhroucení satelitní sovětské soustavy mohli jít i vlastní československou (českou a slovenskou) cestou, varoval jsem slovy i písemně před vstupem do Evropské unie. Stále cítím a sdílím přesvědčení, že takový vstup je v rozporu s významem našich dějin a české otázky jako otázky světové. Varoval jsem, že svědomí a sebevědomí mnoha západoevropských zemí zatížila koloniální minulost, která je dožene, a že je nepřípustné, aby kusy toho břemene kladly zmíněné země v rámci unie na náš hřbet. Nevěřím, že je správné přejít koloniální panství nebo vyhubení původního lidu obou Amerik mlčením. V každém případě nám taková zátěž nepatří. Máme vlastní zrcadlo dějin a nikam je nevyvážíme.

Pojem zánik západu je v novodobých dějinách známý přes sto let. Věta do památníku, podezíraná z prázdnoty: „Vždycky něco končí a něco začíná.“ není zas takové klišé. Pokaždé, když někteří vystoupí proti své širší totožnosti, je na místě slovo krize. Zprávu o krizi nelze odbýt tím, že čin je dílem několika odrodilců. Jakmile začnou další a další lidé útočit na paměť národa a země (a sochy, jako zhmotnělé dějiny do paměti národa a země patří), máme možnost rozhodnout se, že za A jde o přepjatce, nebo za B jde o revoluci a výměnu hodnot. Pokud se rozhodneme, že nastalo za B a my s výměnou hodnot a snad i lidu nesouhlasíme, stanou se z nás buď kontrarevolucionáři v nebezpečí života, nebo ztratíme sami sebe a dožijeme jako živí-mrtví. Jestli usoudíme, že krize má příznak bodu za A, musíme sáhnout po účinné sebezáchraně: nenechat se vypískat, neskončit ve služebném postavení. I to je údržba a sebeúdržba kulturního prostoru. Vždyť na svět pokaždé přicházíme jako určitá, nějak konkrétně vyhlížející osobnost. Nikdo se nerodí jako koktejl a nikdo se nerodí do koktejlu. Jestli má dítě brát zdejší rozum a city nerušeně a plynule, musí přijít do jasného prostředí s jasným vědomím toho, kdo je kdo. Vědomí vztahů umožňuje poznávat, kdo nám co dává a co vyžaduje, jaké jsou mezi rodnými kladné a záporné zkušenosti, vzory a očekávání. Jedna modelová situace by neměla popírat druhou. Jestli chtějí přepjatci kácet sochu Gándhího, poněvadž prý nebyl dost ohleduplný k černochům, nicméně šlo zároveň o muže, který přivedl ke konci britský kolonialismus v Indii, a to pokud možno bez krveprolití, vidíme na té nesmyslné situaci jedno: Není možné vyrábět jednotný světový dějepis. Není možné vymyslet ani jednotný evropský dějepis. Každý národ je přirozeně integrovaný celek. I každé sdružení věřících je silně stmelené. Kladné a záporné vzory jedněch mohou být jinými vnímané jinak nebo dokonce opačně. I to je ona skutečná rozmanitost na Zemi.

Jsou kroky, které nás pro integraci čekají snad ještě dnes: Učme se odmítat, že angličtina je ve světovém měřítku nadřazený jazyk. Odmítejme, že bratrské národy si mohou škodit. Odmítněme tezi, že dovoz potravin je příčinou našeho blahobytu. Takové hledisko nás uvrtalo do potravinové závislosti a do nevyužití vlastních zdrojů. Přiznejme si, že jsme ve své vlasti domorodci a že jiný domov mít na světě nebudeme. Chtějme znovu získat český stát. Přestaňme své zákonodárce chápat jako neomezenou vrchnost. Postavme se před ně s požadavky rozvoje a podpořme snahu těch, kteří hájí naši autonomii. Netrpme na svém území cizí vojska a obchody, ke kterým nás nezvou. Kdo tady obchoduje nebo vyrábí, tady platí daň. Nikdy nepropůjčme vlastní zemi útočníkovi, aby z ní vedl svůj útok. „Běda tomu, od koho pohoršení pochází.“ Je toho ještě mnoho. Ještě dnes se učme o takových myšlenkách uvažovat. Dost možná na konci úvah přijmeme vlastní zodpovědnost za vlastní konání. Zůstaňme vlídní k cizincům, ale už na obnovených hranicích se snažme poznat, které z nich je možné pozvat bez obav. Strojme srozumitelnou a zásadovou zahraniční politiku a odpadne většina snah zatáhnout nás do intrik. Národní, náboženské a jiné menšiny nám neposluhují a my nejsme ve služebném poměru vůči nim. Pracujme si na svém a spolupracujme. Věřím, že pověst, která každého předchází, umí být mocnější než pomluva. Zastírání skutečné pověsti je lež – lež nenese ovoce. Snaha zlepšit si pověst je obdivuhodná. Pomáhejme, aniž bychom chudé zbavovali domova. Pomozme jim účinně se uživit ve svých zemích. Přemítejme o tom a klaďme si s rozumem a citem další témata. Mějme rádi sami sebe a budeme mít rádi i ostatní. V našich podmínkách je sochobijectví něco jako sebepoškozování. A opakem sebepoškozování je láska.

Patrick Ungermann
13. 7. 2020

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Brusel zvýšil migrační výpalné Turecku o půl miliardy eur   
Pridal tk Úterý 14 červenec 2020 - 03:36:15 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Evropská komise v pátek na návrh předsedkyně Ursuly von der Leyenové schválila zvýšení migračního výpalného, které EU každoročně platí Turecku, o dalších 485 milionů eur. Podle smlouvy z roku 2016 bylo letos již odesláno Turecku 6 miliardy eur. Původně měl roční objem peněz vyplácených Turecku za „neposílání migrantů“ dosáhnout 9 miliard eur. Nyní se podle rozhodnutí Komise ještě zvýší. A to přesto, že na jaře se turecké bezpečnostní složky spolu s armádou pokusily násilím protlačit přes Řecko do EU asi 150 tisíc migrantů, a že turecký ministr vnitra Süleyman Soylu avizuje, že po skončení epidemie koronaviru v Turecku bude na řecké ostrovy vysláno ještě více migrantů.

Turecko i za peníze z rozpočtu EU masivně nakupuje zbraně a financuje dobývání Libye. Za bruselské peníze turecká armáda koupila obrněné transportéry, které byly na jaře použity k prorážení řeckého pohraničního plotu, aby jím mohli do Řecka nelegálně vniknout migranti. Brusel touto cestou pomáhá financovat i palivo do tureckých vojenských letadel a lodí, které neustále narušují vzdušný prostor a pobřežní vody Řecka a Kypru – tedy členských států EU. Současně však zemí, jimž turecké vrtné lodi kradou ropu a plyn v podmořském šelfu.

Rozhodnutí Komise o zvýšení objemu peněz posílaných každoročně Turecku přišlo ve stejný den, kdy turecký prezident Erdogan vydal nařízení o přeměně chrámu Boží moudrosti na mešitu. Navíc se tak stalo den poté, kdy řecký ministr zahraničí Nikos Dendias v Radě ministrů předložil návrh na zavedení sankcí EU proti Turecku, jejichž cílem má být odrazení Turecka od napadání dvou členských států EU. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis postup Komise označil za výsměch a pohrdání nejvyšším orgánem EU – Radou ministrů. Současně oznámil, že pokud nedojde k dohodě v Radě ministrů o zavedení sankcí proti Turecku, bude Řecko nuceno přistoupit k jednostranné akci. Jako jednu z možností na tiskové konferenci uvedl zákaz tranzitu tureckých kamionů přes Řecko dále do EU.

Zákaz přejezdu tureckých kamionů přes Řecko by mohl začít platit symbolicky od 24. 7. 2020, kdy má být podle rozhodnutí tureckého prezidenta Recepa Erdogana chrám Hagia Sophia v Istanbulu přeměněn na mešitu. Podle Erdoganova nařízení mají být v chrámu, který byl vybudován v době Byzantské říše v letech 532–537 jako křesťanský, v době modliteb zakryty křesťanské ikony a veškeré symboly křesťanství. Proti opětovné přeměně chrámu Boží moudrosti z muzea na mešitu, jak tomu bylo v dobách Osmanské říše, protestovalo Řecko a ruská pravoslavná církev. Kulturní výbor Evropského parlamentu nad tímto islamizačním aktem „vyslovil politování“. Hagia Sophia je na seznamu světového dědictví UNESCO a Turecko na jeho opravu v minulosti dostalo příspěvek i z EU.

Kromě řecké vlády proti přeměně chrámu Boží moudrosti na mešitu ze zemí EU protestovala pouze Francie. Své roztrpčení vyjádřil veřejně i papež František. Na závěr páteční mše sloužené na náměstí svatého Petra v Římě při modlitbě Anděl páně řekl „Moje myšlenky míří do Istanbulu. Myslím na chrám Boží Moudrosti a jsem velmi roztrpčen."

Ostré prohlášení k přeměně Hagia Sophia na mešitu vydali i italští opoziční předáci Matteo Salvini a Giorgia Meloni. Předseda strany Lega a bývalý ministr vnitra Matteo Salvini na Twitteru napsal: „Turecko, které by někteří chtěli zahrnout do Evropy, mění Hagia Sophia na mešitu. Je potvrzeno, že převaha islámu je neslučitelná s hodnotami demokracie, svobody a tolerance Západu." Europoslanci ze strany Lega zasedají spolu s europoslanci zvolenými v ČR za SPD ve frakci Identita a demokracie (ID)

Předsedkyně strany Bratři Itálie Giorgia Meloni zdůraznila prostřednictvím Facebooku: „Erdogan dokončuje proces přeměňování sekulárního Turecka na islámský sultanát opětovnou přeměnou Hagia Sophia v Konstantinopoli na mešitu.“

Ivan David
Nová republika

Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Švédský premiér zavrhuje jakékoliv limity na žadatele o azyl a velikost migrace   
Pridal tk Úterý 14 červenec 2020 - 03:31:51 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Švédský ministerský předseda Stefan Löfven odmítl jakýkoliv nápad na zavedení nějakých limitů na žádosti o azyl, když konstatoval, že takový návrh by byl v rozporu s podporou pro samotné právo na azyl.

Návrh na zavedení horních cílových limitů na žádosti o azyl předložila centro-pravicová Umírněná strana.

Zpočátku to vypadalo, že Löfven a jeho levicově liberální Sociální demokraté jsou pro omezení počtu migrantů, kteří budou moci ve Švédsku žádat o azyl, to ale vyvolalo konflikt s jejich partnery ze Strany Zelených v koaliční vládě této země.

Ministerský předseda Löfven řekl, že nepodporuje cíle nebo limity na žádosti o azyl a že Švédsko si vezme svůj díl, ale že předpokládá, že i ostatní členské státy Evropské unie udělají to samé, hlásí švédské noviny Expressen.

„Odvedeme svůj díl jako součást EU. Ne více. Protože to by bylo neudržitelné,“ tvrdil Löfven.

Poslankyně za Zelené Isabella Lövin řekla, že její strana nepodpoří jakékoliv limity na žádosti o azyl, když říká: „Dáváme jasně na srozuměnou, že se nezúčastníme na realizaci jakékoliv politiky, kterou nepodporujeme. Pro našeho vládního partnera nebude udržitelné zařizovat nic jiného.“

Podle bývalého člena Strany Zelených tato otázka vedla v koaliční vládě k hlubokému rozkolu a mnozí ve straně říkají, že jsou připraveni odejít.

Švédsko v posledním desetiletí udělilo kolem 1,2 milionu povolení k pobytu pro migranty, přičemž většina povolení pochází buď ze sjednocení rodin, nebo z žádosti o azyl. V říjnu 2019 Švédský statistický úřad odhalil, že masová migrace pozměnila demografii země v takové míře, že teď kolem 20 procent čili jedna pětina všech Švédů pochází z imigrace – celkem skoro dva miliony lidí.

JONATHAN NACKSTRAND/AFP/Getty Images

CHRIS TOMLINSON

Zdroj: https://www.breitbart.com/europe/2020/07/05/swedish-pm-rejects-any-limits-on-asylum-seeker-migration/
Vyšlo: www.reformy.cz
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Po koronaviru další otřes: Němcová nevylučuje prezidentský úřad   
Pridal tk Úterý 14 červenec 2020 - 03:28:27 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Ty nebolestnější události vám setrvávají v hlavě i se všemi obrazy, které je doprovázely. Vracel jsem před sedmi lety v rychlíku Leo z Prahy do Ostravy a hleděl na televizní obrazovku, umístěnou na stěně vagónu metr nad mou hlavou - šly tam zrovna zprávy ČT – a hned ta první mi vyrazila dech z těla. Po pádu vlády Petra Nečase navrhuje ODS za premiérku Miroslavu Němcovou a její nejbližší usednutí do premiérského křesla je prý už hotovou věcí.

Říká se, že nejúděsnější zprávy vám projedou tělem jako blesk, čili jakýmsi sekem, mířeným od hlavy k patě, ale u mě tomu tak nebylo. Ve mně se ta zpráva kroutila odshora dolů a pak zase odzdola nahoru a zase zpátky, jako byla rozhodnuta zasáhnout, pohmoždit a posléze i ochrnout všechny části mého těla. A kroutil jsem se a hroutil v jakémsi obranném reflexu proti té zprávě celý a to navzdory tomu, že jsem ve vagónu nebyl sám a že to byla ostuda, ale nedalo se to zastavit.: TOHLE PROPÁNABOHA UŽ NE! TAKHLE HLUBOKO PŘECE KLESNOUT NEMŮŽEME! PANENKO SVATOBOŘICKÁ, KDO SEŠUP NÁRODA DO TÉHLE STOKY KONEČNĚ ZASTAVÍ?

To skutečně ta, co je tak čestná, poctivá a tak svatý a nedotknutelný je jí majetek nás všech, že svou poslaneckou oktávii i s příslušnou kartou na odběr benzínu strčila do rukou svého syna s tím, že kilometrů s nimi může projezdit kolik mu libo, protože terazky je ona předsedkyní poslanecké sněmovny, má předsedat naší vládě? To ta, co si v roce 2010 začala před své jméno psát Mgr. třebaže se kolem žádné budovy vysoké školy v životě neprošla, má být nejvyšší a tedy i nejváženější občankou republiky? Kdysi ve Žďáru myla schody svého krámku a byla to ta nejpřiměřenější a nejspravedlivější práce pro ni, protože co od těch schodů vstala, rozsévá do našeho politického života zlost, nenávist i omezenost. A teď má být strážkyní úspěšného postupu národa vpřed, jeho hospodářského i kulturního vzestupu a spokojeného života nás i našich dětí?
Proboha svatého, kterému z oborů, jejichž znalost je k vedení vlády potřebná či dokonce nutná, tato opovážlivá hochštaplerka rozumí? Je odbornicí na národní hospodářství, na peněžnictví a bankovnictví, na věci materiální výroby, na zdravotnictví, školství nebo vůbec na nic z toho? Cožpak její vztekem stažené rty a hněvivé výpady jednou proti těm a podruhé zase proti oněm, což je jediné, co si lze z jejích výstupů pamatovat, lze považovat za dostatečnou kvalifikaci pro vedení země? Co jsme komu udělali, že takoví se dnes do jejího čela cpou a nikdo se tomu ani nesměje, ani nediví a ani proti tomu nevytáhne do ulic?

Stalo se tehdy spásou země, že prezident Zeman zažádal od bezbřehé kariéristky 101 notářsky osvědčených podpisů těch poslanců, kteří ji na předsedkyni vlády navrhují – a jelikož ty se nenašly – padl nápad udělat z Němcové premiérku pod stůl.

Co tam však nepadlo bylo přesvědčení Miroslavy Němcové, že její zmařená šance stát se vládní premiérkou byly podrazem, zločinem a národní tragédií, za kterou se ona prezidentovi jednou krvavě pomstí. Protože kdyby nebylo jeho a jeho požadavku 101 řádně potvrzených poslaneckých podpisů vyžadovaných pro její premiérskou nominaci (sněmovna má 200 členů), stala by se ona ne-li prvním občanem, pak tedy první občankou země. A že tomu tak není, za to bude prezident platit, jak ještě žádný prezident na světě neplatil. Na to může vzít jed.

Dnes mají mnozí, ne-li téměř všichni za to, že když necelých pět let poté zbořila poslankyně Němcová slavnostní atmosféru zasedání nejvyšších představitelů státu ve Vladislavském sále Pražského hradu, když v průběhu druhého inauguračního projevu prezidenta Zemana vyskočila ze svého místa a s bodáky v očích se drala do uličky a pak, následovaná 14 svými na akci zřejmě domluvenými nohsledy (Pospíšil, Schwarzenberg, Kalousek, Langšádlová, Czernin, Pekarová, Láska a další), uháněla ze sálu a pak ven z Hradu, a to s takovým spěchem, že novináři ji dostihli až na Hradčanském náměstí, šlo o protest proti právě vyslovené prezidentově kritice stranickosti Bakalových tiskovin a České televize, ale já mám za to, že šlo o s parádou vykonanou pomstu na prezidentovi „ za první českou nepremiérku“. Sice pozdní a jakoby s pozdržením vykonanou, ale zato vyhovující psychologické poučce o tom, že nejen vykonání pomsty, ale i její plánování přináší mstu vykonávající osobě pocity ze všech nejlibější.

Pomsta by tedy poslankyni šla a nadešel čas rozjímat nad tím, je-li to pro státníka ta nejlepší či dostačující vlastnost. Protože právě do této kategorie a konkrétně do prezidentského jejího oddílu se poslankyně Němcová, jak oznámila média v minulých dnech, chystá přestoupit. Oznámila totiž, že své usilování o prezidentský úřad nevylučuje.

Což je jako bychom my, lidé obyčejní řekli, že se na ten úřad sápeme jako hladoví psi.
Máme se na co těšit.

Lubomír Man
Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Vláda podpořila návrh senátorů zakotvit právo na obranu se zbraní v Ústavě ČR   
Pridal tk Úterý 14 červenec 2020 - 03:23:13 Cist komentare / psat: 0 | Trackbacks:    Tisknout  Vytvořit z této novinky PDF 
Česká vláda kývla na senátní návrh zakotvit v Listině základních práv a svobod právo bránit sebe a jiné se zbraní. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová o tom informovala na pondělní tiskové konferenci vlády.

Podle jejích slov tomuto rozhodnutí předcházela „pestrá diskuze”. Rezorty se však nakonec shodly na tom, že vysloví souhlasné stanovisko. Ministr obrany Lubomír Metnar dodal, že k tomu přispěl i vývoj bezpečnostní situace v Česku.

Senát České republiky dříve schválil návrh zakotvit v Ústavě právo na obranu pomocí zbraně. Listina základních práv a svobod by tak měla nabýt ustanovení, že „právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon“.

Iniciátoři zákona uvedli, že právo na obranu života a zdraví bude povýšeno symbolicky. Senátor Zdeněk Hraba (STAN) novelu také označil za „ústavně právní vozovou hradbu” proti odzbrojovacím tendencím v Evropské unii.

„Návrh dává ústavní rozměr právu každého bojovat o svůj život i za užití zbraně proti útoku. Území Čech, Moravy a Slezska lze z dlouhodobého hlediska považovat za relativně bezpečné, přesto však dochází k individuálnímu násilí. Návrh ústavního zákona symbolicky do ústavního pořádku převádí morální zásadu, že zlu, což je i útok na život a zdraví člověka, se nemá ustupovat, ale naopak se vůči němu aktivně bránit,“ stojí v důvodové zprávě senátorů.

Připomeňme, že v loňském roce Česko neuspělo u Soudního dvora EU, když prosazovalo zrušení Bruselem schválené směrnice o přísnějších pravidlech pro nabývání a držení střelných zbraní. Brusel své rozhodnutí odůvodňoval záměrem zamezit teroristickým útokům, ale podle Česka byla pravidla příliš omezující pro majitele zbraní.

Návrh českých senátorů má ještě posoudit Poslanecká sněmovna. Není však jasné, zda to stihne do konce volebního období. Ke schválení novely je potřebná třípětinová většina hlasů v obou parlamentních komorách.


Sdilet na:   Facebook MySpace Digg Delicious Reddit Twitter StumbleUpon



Přejít na stranu  [1] 2
Hledat Info kuryr
Novinky pro 2020
Facebook KURÝR

Wedos

www.otvoroci.com

www.slovane.org



www.slevyusteckykraj.cz



TOPlist


© www.infokuryr.cz
Vygenerováno za:0.1114 sec,0.0559 z toho dotazů.Dotazů v DB:17. Použitá paměť:1,525kB