Novinka:Erdogan označil změnu statusu chrámu Hagia Sofia za krok k velkému Turecku
(Kategorie: Ze světa)
Napsal tk
Neděle 12 červenec 2020 - 06:46:43

Turecký nejvyšší soud v pátek zrušil rozhodnutí z roku 1934 o přeměně chrámu Boží Moudrosti (Hagia Sofia) v Istanbulu na muzeum. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan poté informoval, že podepsal rozhodnutí o přeměně chrámu na mešitu. Dnes pak konstatoval, že změna statusu chrámu je krokem k velkému Turecku a na názorech jiných zemí nezáleží.

V televizi NTV okomentoval Erdogan krok, který se týká změny statusu chrámu a jeho následné přeměny na mešitu.

„Rozhodli jsme se změnit status chrámu Hagia Sofia na základě názoru našeho lidu a ne na tom, co o nás kdokoliv řekne,“ uvedl s tím, že země bude pokračovat „správným směrem – k budování velkého a silného Turecka“.

Změna statusu a přeměna na mešitu

Připomeňme, že v pátek došlo ke zrušení rozhodnutí z roku 1934 o přeměně chrámu Hagia Sofia na muzeum. Ve stejný den pak prezident informoval o tom, že podepsal nařízení o tom, že z chrámu Boží Moudrosti se stává mešita. Zmiňme i to, že turecký lídr již dříve prohlásil, že čeká na rozhodnutí soudu ohledně možnosti změny statusu chrámu s tím, že podle toho pak bude jednat.

První bohoslužby jsou naplánovány na 24. července, vstup má být volný i pro cizince a zástupce dalších náboženství. Nad tímto rozhodnutím tureckých úřadů již „vyjádřili hluboké politování“ v organizaci UNESCO, které opakovaně vyjadřovalo své znepokojení nad plánovanou změnou statusu chrámu.

Kritika se Turecku dostala také z amerického a francouzského ministerstva zahraničí, ze strany řeckého premiéra a prezidenta Kypru.

Co může stát za rozhodnutím Turecka přeměnit světovou památku na mešitu?

V pátek turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podepsal výnos, kterým se změnil status chrámu Hagia Sofia z muzea na mešitu. První bohoslužby jsou naplánovány na 24. července, vstup má být volný i pro cizince a zástupce dalších náboženství.

Nad rozhodnutím tureckých úřadů již „vyjádřili hluboké politování“ v organizaci UNESCO, které opakovaně vyjadřovalo své znepokojení nad plánovanou změnou statusu chrámu. Organizace vytýká Ankaře, že se nezapojila do předběžného dialogu a dle její šéfky Audrey Azoulayové právě status muzea odrážel „univerzální přirozenost dědictví“ chrámu.

Své zklamání a politování vyjádřila také ministerstva zahraničí Spojených států a Francie. Ve Washingtonu považují začlenění chrámu na seznam kulturního dědictví UNESCO za „uznání jeho bohaté multikulturní historie“. Dle francouzské diplomacie má Hagia Sofia nadále představovat „rozmanitost náboženského dědictví, dialog a toleranci“.

Další, kdo kritizoval Turecko, byl premiér Řecka a prezident Kypru. Druhý zmíněný na Facebooku uvedl, že jde o „znesvěcení objektu světového dědictví, který má zvláštní emoční hodnotu pro všechny křesťany“.

Istanbulský novinář a hlavní redaktor kanálu TELE 1 Merdan Yanardag v komentáři pro Sputnik uvádí, že opětovná změna statusu Hagia Sofia je plně politický krok.

„Nemyslím si, že Turecko potřebuje novou mešitu. V Istanbulu je dost mešit a stávající mešity nejsou plné ani během pátečního salátu,“ říká Yanardag.

Novinář také poznamenává, že Írán má dvakrát menší počet mešit na rozdíl od Turecka, které pokračuje v budování náboženských zařízení.

„Věřím, že touha znovu změnit chrám Hagia Sophia na mešitu je snahou dosáhnout úzkých islamistických cílů. Cílem je využít náboženské pocity lidí,“ myslí si novinář.

Ze své strany turecký teolog Cemil Kilic vyzývá ke krokům, které by neurazily ani pocity křesťanů, ani pocity muslimů.

„Přeměna chrámu Hagia Sophia na mešitu by mohla vést k nárůstu antiislámských nálad po celém světě. Zvláště mohou být ohroženy mešity v oblastech, kde jsou muslimové menšinou,“ zdůraznil teolog.

Kilic připomíná, že pro křesťanský svět má chrám Hagia Sophia „symbolický význam“, a dodává, že je třeba „nechat náboženské války za sebou a soustředit se na udržení světového míru“.

„Mír musí být zachován i přes kontroverzní rozhodnutí o budoucnosti chrámu Hagia Sophia,“ uzavřel.

Hagia Sofia

Hagia Sofia, v češtině chrám Boží Moudrosti, je byzantský chrám z let 532–537 v zátoce Zlatý roh v Istanbulu. Jedná se o jednu z nejznámějších sakrálních staveb světa. Původní křesťanská svatyně s centrální kupolí a sídlo patriarchy byla po dobytí Konstantinopole Osmany (1453) upravena na mešitu (a později opatřena minarety). Téměř tisíc let (do dokončení katedrály v Seville v roce 1520) byla největší katedrálou na světě.

Hagia Sofia patří nyní k nejnavštěvovanějším tureckým památkám. Uvádí se, že Erdoganova vláda přemýšlela o přeměně na mešitu již delší dobu. Za zmínku i stojí, že chrám se nachází na seznamu kulturního dědictví UNESCO, a to od roku 1985. Organizace adresovala turecké vládě několik dopisů, kde vyjadřovala znepokojení ohledně plánovaných změn. V této souvislosti již vyzývala Ankaru k dialogu před jakýmkoliv rozhodnutím, které by pozměnilo charakter památky.

Zdroj: https://sptnkne.ws/CXT7



Tato novinka je z -Info kuryr
( http://m.infokuryr.cz/news.php?extend.29091 )


Vygenerováno za:0.0449 sec,0.0244 z toho dotazů.Dotazů v DB:16. Použitá paměť:880,072B